Nakažení koronavirem bývá často hlášeno, jako nežádoucí účinek očkování, upozorňuje úřad. Maximální možná ochrana před nakažením nastává až s určitým odstupem po první dávce nebo krátce po dávce druhé.
„Připomínáme, že žádná vakcína proti jakémukoli onemocnění před ním nechrání stoprocentně, tedy ani vakcíny proti covid-19 neposkytují absolutní ochranu před infekcí SARS-CoV-2,“ uvádí mluvčí Klára Brunclíková.
Informovaný souhlasČlověk, který se jde očkovat, poskytuje k tomu informovaný souhlas. Mimo jiné potvrzuje, že byl seznámen s možnými vedlejšími účinky. Uvádí, že těmto informacím rozumí a nemá žádné otázky ani nejasnosti. Také bere na vědomí, že předpokládaného výsledku uvedeného zdravotního výkonu nemusí být dosaženo. |
V nahlášených případech o úmrtí se zatím jedná pouze o podezření na vztah k očkování. Všechny ohlášené případy bude důkladně vyhodnocovat farmakovigilanční výbor pro hodnocení rizik léčivých přípravků (PRAC) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Nejzávažnější možné vedlejší účinky jsou velmi pečlivě sledovány a hodnoceny, jak v Česku, tak i na celosvětové úrovni.
SÚKL k prvnímu listopadu uveřejnil celkový počet 8 684 hlášení nejrůznějších vedlejších účinků vakcíny proti koronaviru. Upozorňuje ale, že se nejedná o prokázané nežádoucí účinky, jde však pouze o výpis přehledu hlášení nežádoucích reakcí na vakcinaci.
Pfizer vyvinul pilulku proti covidu, snižuje rizika o 90 procent |
Nejčastěji, ve skoro šesti tisících případech, jde například o horečku, třesavku, zimnici, únavu, slabost, malátnost nebo otok obličeje. Méně častěji se přidává bolest hlavy, kloubů kostí, a také mravenčení či pálivý pocit. Už vzácnější jsou pak zvracení či průjmy, nebo také dušnost, kašel, vyrážky či svědivost.
17. června 2021 |
