Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Izraelcům dochází trpělivost s ultraortodoxními, pandemie je poslední kapkou

  20:29
Sekulárním Izraelcům dochází trpělivost s ultraortodoxní židovskou komunitou, která se odmítá přizpůsobit omezením zavedeným kvůli šíření koronaviru a nadále se ve velkém účastní pohřbů, svateb a dalších akcí. Experti se domnívají, že tento rozkol bude mít po skončení pandemie politické i kulturní dopady. Vláda navíc zvažuje, že komunitě zruší výjimku z branné povinnosti.

Ultraortodoxní rodina Shinfeldů z města Bnej Brak je zvyklá být v rozporu se zbytkem Izraele. Tradice početných rodin (sami mají deset dětí a třicet vnoučat), přísné dodržování náboženských pravidel a osvobození od branné povinnosti dlouhodobě vyvolá tření se sekulární většinou země.

Shinfeldovi se ale shodují, že dosud nepocítili takové nepřátelství jako nyní. Pandemií vyčerpanému národu došla trpělivost a zaměřil svůj vztek na ultraortodoxní komunitu, která nedodržuje opatření a dělá si, co chce.

Zatímco se Izrael nachází ve své třetí plošné karanténě a snaží se zastavit šíření covidu, na sociálních sítích se šíří fotografie ultraortodoxních židů, kteří chodí do škol a účastní se svateb. Nedávného pohřbu věhlasného rabína v Jeruzalémě se zúčastnilo na dvacet tisíc černě oděných mužů. 

Sekulární kritici považují ultraortodoxní komunitu, nazývanou charedim, za superroznašeče, kteří situaci zhoršují. „Není to jen napjaté, připadá mi to jako nenávist,“ říká šedesátiletá Vivian Shinfeldová o hněvu, jenž se na její rodinu v posledních týdnech snáší. „Začíná mi to připadat jako válka,“ líčí.

Shinfeldovi se považují za „moderní“ charedim. Dodržují nošení roušek, nechali se naočkovat a odsoudili porušování nařízení. I oni se ale stali vyvrheli, se kterými nechtějí mít méně pobožní přátelé nic společného. Dokonce nesehnali ani opraváře ochotného opravit jim ledničku.

Pandemie bude mít dopad na kulturu i politiku

Tato odezva může mít podle odborníků po skončení pandemie kulturní i politické dopady. „V izraelské společnosti už delší dobu roste rozkol a kvůli pandemii se rozšiřuje,“ říká Tamar El-Orová, profesorka antropologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. „Až virus zmizí, nic už nebude stejné,“ dodává.

Ultraortodoxní židé ignorují zákazy, virus se u nich šíří až osmkrát rychleji

Ultraortodoxní židé se z velké části straní moderní společnosti. Izraelská vláda jim po celá desetiletí přiznávala autonomii výměnou za podporu v parlamentu a finančně dotovala jejich životní styl, jenž upřednostňuje studium Tóry před zaměstnáním.

„Je na čase, abychom měli jeden zákon pro všechny,“ prohlásil v lednu opoziční vůdce Ja’ir Lapid. Zemi čekají 23. března další parlamentní volby (čtvrté za dva roky) a opozice využívá hněv národa jako obušek proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, jenž čelí obvinění, že neprosadil u ortodoxních židů dodržování omezení, protože jsou zásadní pro jeho vládnoucí koalici.

Podle organizace Be Free Israel, která se zasazuje o náboženský pluralismus, byla pouhá dvě procenta pokut, rozdaných v loňském roce za porušení koronavirových opatření, uložena v ultraortodoxních oblastech.

Ultraortodoxní politické strany mají nyní v Knesetu šestnáct křesel. Podle průzkumu veřejného mínění ze začátku února si ale více než šedesát procent Izraelců přeje, aby tato uskupení v parlamentu už nebyla.

Branná povinnost se má týkat všech, zuří Ganz

Ministr obrany Benny Ganz v lednu navrhl ukončení výjimky, podle které se na ultraortodoxní komunitu nevztahuje branná povinnost. Službu v armádě přitom musí absolvovat všichni ostatní izraelští židé – muži i ženy.

Také akademici podle listu The Washington Post nedávno opět vyzvali učitele v charedim školách, aby děti učili i základní matematiku a přírodní vědy. Někteří sekulární zákonodárci poukázali na nemalé sociální dávky na děti, které podporují početnost ultraortodoxních rodin.

Jak mě v Izraeli naočkovali proti covidu. V čem je tajemství jejich úspěchu?

Napětí narůstá také v samotné komunitě charedim, kde dochází ke sporům mezi zastánci tvrdé linie a těmi, kteří se rozhodli hledat vzdělání a zaměstnání mimo své sousedství. 

„Už to nelze ignorovat. Vidíme, že autonomní způsob fungování ultraortodoxní společnosti je problém,“ říká ultraortodoxní kandidátka do parlamentu a aktivistka Hila Lefkowitzová.

Spor mezi úředníky v oblasti veřejného zdraví a charedim odstartoval ihned na počátku pandemie. Většina rabínů sice uposlechla příkazů a přistoupila k uzavření škol a svatostánků, postupně však komunita začala vzdorovat a poukazovala na skutečnost, že proti Netanjahuovi se smí v ulicích demonstrovat ve velkém, a opět otevřela dveře svých škol. 

Přílišná přísnost může zhatit integraci

Podle údajů ministerstva zdravotnictví tvoří dvanáctiprocentní ultraortodoxní populace více než čtvrtinu případů infekce v zemi.

Navzdory úspěšnému vakcinačnímu programu a uzávěře se zemi stále nedaří výrazně snížit počty nově infikovaných. Hranici pěti tisíc zemřelých po nákaze koronavirem překonal zhruba desetimilionový Izrael minulý čtvrtek. Aktivních případů covidu-19 je v zemi momentálně téměř 85 tisíc.

Vládní diktát jde charedim, z nichž mnozí odmítají státní moc ve prospěch biblické autority, proti srsti. Opatření proti covidu se stala politickou záležitostí. „Pokud vláda nařídí nošení roušek, je to pro ně důvod ji nenosit,“ líčí jednašedesátiletý Izák Shinfeld, jenž se živí jako právník.

Nenechali jsme nic náhodě, vakcíny zajišťujeme od léta, říká velvyslanec Izraele

Moderní charedim, kteří dodržují židovské právo, ale neodmítají život mainstreamu, se nyní obávají, že by napětí mezi jejich komunitou a širší izraelskou společností mohlo narušit rostoucí vazby mezi těmito dvěma světy.

Téměř dvě třetiny ultraortodoxních jsou mladší 19 let a vstupují do zaměstnání ve větším počtu než dřív. Také počet ultraortodoxních studentů vysokoškolského studia se za poslední desetiletí více než zdvojnásobil, i když zůstává pod 13 procenty.

„Jsme uprostřed velké integrace,“ říká Shinfeld. „V okamžiku, kdy se budou cítit utlačovaní, charedim se opět zcela uzavřou,“ obává se. 

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Češi se chystají na boj o zlato. Náměstí a fanzóny zaplní desetitisíce lidí

26. května 2024  11:40

Česko v neděli čeká hokejový svátek. Davy fanoušků vyrazí sledovat finále mistrovství světa na...

EU už umí brzdit migraci. Systém má i temné stránky, Afričané končí v poušti

26. května 2024  11:39

Bezpečnostní síly v Maroku, Tunisku a Mauritánii i díky penězům Evropské unie zadržují migranty ze...

V celém Česku hrozí silné bouřky, meteorologové varují před větrem a kroupami

26. května 2024  10:54,  aktualizováno  11:01

Silné bouřky hrozí v Česku i v neděli odpoledne. Za krátký čas může napršet i přes 25 mm vody,...

Obří sesuv půdy pohřbil vesnici v Papui Nové Guineji, obětí už je přes 670

26. května 2024  10:25,  aktualizováno  10:50

Přes 670 lidí zahynulo při rozsáhlém sesuvu půdy v Papui Nové Guineji v provincii Enga, odhaduje...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...