Struktura o zhruba čtyřech metrech čtverečních je oddělena od okolí prosklenou přepážkou a vybavena systémem filtrace vzduchu, aby se zabránilo šíření koronaviru.
„Boží buňka“, jak jí říká místní pastor Joel Crouse, byla nedávno otevřena v luteránském kostele Svatého Jana v Ottawě. Umožňuje farníkům v těchto těžkých časech zcela bezpečně rozjímat.
„V době pandemie se mnozí lidé cítí izolovaní a osamělí. Ta prostá skutečnost, že jsme pospolu a společně nasloucháme bohoslužbě, nám chyběla,“ říká Crouse. „A tážeme se, zda je to bezpečné,“ dodává.
„Boží buňka“ podle něho řeší všechny problémy, jako je dodržování rozestupů a nošení roušky.
Zavřené kostely, otevřené bary. Argentinský pastor se proto převlékl za číšníka |
„Jeden farník mi řekl, jak je to úžasné, že se může nahlas smát a nemusí dbát o to, zda nešíří koronavirus,“ říká pastor.
Nedávný nárůst počtu případů covidu-19 v Ontariu, nejvíce postižené provincii spolu s Québecem, byl spojen částečně s církevními shromážděními a s jednou svatbou v Torontu.
Většina farností nyní při bohoslužbě snižuje počet míst k sezení. Pastor Crouse upřesňuje, že „boží buňka“ je po každém použití dezinfikována, v souladu s nařízeními sanitárních orgánů.
O další buňky je zájem
Prototyp buňky navrhla a vyrobila firma SnapCab z Ontaria, která produkuje uzavřené kancelářské prostory. Nyní začala vyrábět další buňky, o které je zájem.
Lidé přicházejí do „boží buňky“, aby se pomodlili nebo si vyžádali rady ohledně svatebního či smutečního obřadu. Jedna babička trpící rakovinou v konečném stádiu využila buňku k tomu, aby se mohla vidět se svým vnukem.
Virus kosí ruské kněze. Proč nezavřeli kostely? ptají se pozůstalí |
Jiná žena se svěřila pastorovi, že je jí v době pandemie těžko na duši, protože nemá kontakt s kongregací.
Na radu pastora Crouseho šla do „boží buňky“, kde si okamžitě uvědomila, jak jí chybělo vidět jej a moci se vyzpovídat. To, že nemusela mít roušku a že buňka byla prosklená, jí umožnilo, aby se cítila volná a bezpečná.
Pastor uvádí, že mu buňka umožňuje snadněji věřícím porozumět podle výrazu tváře, některých gest a pozice těla. „My všichni, psychiatři, sociální pracovníci a pastoři umíme číst signály, které lidi vysílají,“ zdůrazňuje.
„To nelze dělat přes roušku nebo po telefonu a už vůbec na na zoomu,“ dodává.
