Méně stresu a více času s rodinou. V Japonsku zaznamenali méně sebevražd

Pandemie koronaviru v Japonsku přinesla jeden pozitivní vedlejší efekt. Meziroční srovnání ukázalo, že v dubnu spáchalo sebevraždu až o pětinu méně lidí než loni. A paradoxně k tomu přispěla i zavedená karanténní opatření. Lidé nezažívali tolik stresu, strávili také víc času s rodinou. Generální tajemník OSN ovšem varuje, že ve světě jsou dopady na duševní zdraví lidí přesně opačné.

Podle japonského zpravodaje listu The Guardian spáchalo v dubnu sebevraždu o 20 procent lidí méně než za stejné období v loňském roce, což je největší pokles za posledních pět let. Zatímco v dubnu 2019 se zabilo 1 814 Japonců, letos v dubnu jich bylo „jen“ 1 455.

Průzkum o koronaviru

Jak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz.

Deník to přikládá několika faktorům. Mnozí Japonci kvůli zavedeným omezením strávili více času s rodinou, méně lidí také muselo každodenně dojíždět do práce, začátek japonského akademického roku se odložil. 

„Škola pro některé mladé lidi znamená velký tlak, ale ten letos v dubnu nebyl. Doma s rodinou se cítí bezpečně,“ říká Yukio Saito, někdejší vedoucí federace zastřešující desítky japonských tísňových linek. 

Ty kvůli koronaviru musely částečně seškrtat nabízené služby a snížit počet pracovníků. Obávaly se tak, že se lidé se sebevražednými myšlenkami nebudou mít na koho obrátit a počet těchto zoufalých činů stoupne. Zatím se tak nestalo. 

Saito však upozorňuje, že pokud budou ekonomické dopady pandemie trvat příliš dlouho, sebevražd může začít opět přibývat. Finanční krize v roce 1997 například vedla k 35procentnímu nárůstu.

Japonsku se v posledních letech nicméně daří míru sebevražednosti snižovat. Od roku 2003, kdy se zabilo rekordních 34 tisíc lidí, počty těchto úmrtí pomalu klesají. A podle serveru South China Morning Post jich loni bylo nejméně od roku 1978, kdy stát tyto údaje shromažďuje. 

Sebevraždu v minulém roce spáchalo 20 169 lidí. Pokles se však netýká zranitelných mladých lidí, žen i mužů, na které dopadá tíživý strach z neúspěchu na vysoké škole a později v práci, školní šikana i nesnadné hledání životního partnera.

Nouzový stav v části Japonska končí

Japonská vláda ruší nouzový stav v celé zemi s výjimkou osmi prefektur. Dál bude platit v metropoli Tokio či ve městech Ósaka a Kjóto. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek oznámil japonský premiér Šinzó Abe. 

Třetí největší ekonomika světa vyhlásila celostátní nouzový stav před měsícem. V těchto dnech země začala rušit nouzový stav s výjimkou nejpostiženějších oblastí jako Tokio a pacientům s vážnými příznaky podává experimentální lék remdesivir.

Nouzový stav umožňuje guvernérům žádat po občanech, aby nevycházeli ze svých domovů a nesdružovali se. Agentura Reuters nicméně upozorňuje, že na rozdíl od jiných zemí nemohou úřady tato opatření nařídit a jejich porušování trestat například pokutami.

Japonsko od začátku epidemie eviduje kolem 16 tisíc případů nákazy koronavirem a přes 700 úmrtí pacientů s nemocí covid-19. Do bilance není započteno zhruba 700 případů z výletní lodi Diamond Princess, která v únoru kotvila u japonských břehů.

OSN varuje před dopady krize na duševní zdraví

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres ovšem varuje, že psychické potíže lidí jsou nyní obecně na vzestupu. Vlády, občanské společnosti a zdravotní úřady musí co nejrychleji zareagovat na problémy duševního zdraví obyvatel, na které dopadají následky pandemie.

„Po desetiletích opomíjení a nedostatečném financování péče o duševní zdraví dopadá nyní pandemie covidu-19 na rodiny a společnosti s dalším psychickým náporem,“ řekl ve středu Guterres. Jako příklady zmínil zármutek nad úmrtím bližních, otřes po ztrátě pracovního místa, izolaci, omezení pohybu, potíže s fungováním rodiny a nejistotu a strach z budoucnosti.

Hrozí vám koronavirový rozvod? Japonská firma nabízí dočasná útočiště

Nejvíce pomoc podle Guterrese potřebují zdravotníci z první linie boje proti pandemii, pečovatelé, starší lidé, dospívající mládež, mladí lidé, lidé s dřívějšími psychickými problémy a také ti, kteří jsou oběťmi ozbrojených konfliktů a krizí. 

„Péče o duševní zdraví je základní částí všech reakcí vlád na covid-19. Musí být rozšířeny a dostatečně financovány,“ uvedl.

OSN varovala, že pandemie narušila duševní blaho celých společností a že je v dlouhodobém horizontu nutné počítat s nárůstem vážných psychických potíží obyvatel. Pokud země nezareagují, vyústí nynější situace v rozsáhlou krizi nejen psychického, ale i fyzického zdraví.