„Izrael bude navěky vděčný za oběti, které přinesli spojenci během druhé světové války. Bez těchto obětí by tu dnes nebyli ani žádní přeživší,“ řekl na pietní akci v jeruzalémském památníku Jad Vašem izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Poznamenal však, že si v Izraeli pamatují, „že před 80 lety, kdy Židé čelili zkáze, se k nám svět obrátil zády“. „Židé se z holokaustu poučili a vědí, že nemohou brát jakékoli hrozby ohledně vyhlazení na lehkou váhu a musejí se s nimi utkat, dokud jsou zvládnutelné,“ pokračoval.
Vzápětí označil za největší hrozbu pro Izrael a za „nejvíce antisemitský režim na světě“ Írán. Vyzval proto svět, aby vůči němu zaujal rozhodný postoj. Zároveň poděkoval Spojeným státům za to, že se postavily „tyranům z Teheránu“.
„Musíme se s plnou silou postavit proti hlavnímu šiřiteli antisemitismu, proti jediné vládě na světě, pro niž je popírání holokaustu součástí státní politiky a která hrozí Izraeli vymazáním z mapy. Svět se musí postavit islámské republice Írán,“ řekl krátce po něm americký viceprezident Mike Pence.
V americké delegaci je kromě amerického viceprezidenta Mikea Pence i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Přijet měl i prezidentův poradce a zeť Jared Kushner, ve středu ale účast odřekl kvůli počasí, jež ho zaskočilo ve Švýcarsku. Nedokázal by dorazit včas.
Ruský prezident Vladimir Putin znovu připomněl podíl sovětské armády na osvobození Evropy od nacistů a zejména osvobození Osvětimi Rudou armádou před 75 lety. „Připomínáme si všechny oběti nacistů včetně šesti milionů židů, kteří zahynuli v táborech,“ řekl Putin, podle nějž 40 procent obětí holokaustu byli sovětští občané.
Agentura AP nicméně upozornila, že podle historiků pocházel ze Sovětského svazu zhruba jeden milion židů zavražděných ve vyhlazovacích táborech. Kontroverzní údaj, který ruský prezident zmínil několikrát, zřejmě zahrnuje i 1,5 milionu židovských obětí z východní Evropy okupované Sovětským svazem na základě předválečného paktu s nacistických Německem.
Poprvé přijel i německý prezident, přál si poučení Němců
„Holokaust není pouhá historie, s níž je možno si zahrávat, zkreslovat ji nebo zpochybňovat. Existuje tady pravda a historie podpořená důkazy. Nenechme se proto splést, protože to nás může zavléci do srdce temnoty,“ apeloval francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten zároveň varoval před „moderním antisemitismem“ v podobě xenofobie a netolerance, který se objevuje stále častěji.
Izraelský prezident Reuven Rivlin pak přirovnal rasismus a antisemitismus ke zhoubné chorobě, vůči níž nejsou imunní ani demokratické státy. Antisemitismus se podle něj netýká jen Židů.
Jako první poválečný prezident Německa promluvil v jeruzalémském památníku také Frank-Walter Steinmeier. „Průmyslové masové vyvraždění šesti milionů Židů, nejhorší zločin v dějinách lidstva, spáchala moje země. Strašlivá válka, která stála životy padesáti milionů lidí, vzešla z mojí země. Dnes, 75 let po osvobození Osvětimi, tu stojím jako německý prezident obtěžkaný vinou,“ zahájil svůj projev Steinmeier.
Zpočátku navíc hovořil hebrejsky. „Ti, kdo vraždili, ti kdo vraždění plánovali a pomáhali ho realizovat, ti všichni, kdo svým mlčením udržovali režim v chodu, byli Němci. Přál bych si, abych mohl říci, že my Němci jsme se z historie navždy poučili, ale říci to nemohu, když se v Německu dál šíří štvaní a nenávist,“ dodal Steinmeier. Antisemitismus a rasismus je podle něj často prezentován jako řešení současných problémů.
Podle prezidenta je sice jiná doba a jiní pachatelé používají jiná slova, podstata zla však zůstává stejná. „A na to je jediná odpověď: Už nikdy! Už nikdy víc! Proto nemůžeme za vzpomínkami nikdy udělat tlustou čáru.“
Premiér Andrej Babiš přijel do Izraele z pověření prezidenta Miloše Zemana. Podle Babiše je akce důležitá, protože v Evropě roste vlna antisemitismu. Navíc mají státníci možnost probrat i aktuální politickou situaci ve světě.
Babiš si ve čtvrtek poslechl osudy tří žen pocházejících z rodin, jež před válkou žily v Československu a které přežily holokaust. Jedna z nich, Eva Morrisová, opustila své rodné Boskovice s rodinou v den, kdy bylo Československo přepadeno německým vojskem, a poprvé se vrátila až po téměř 50 letech.
„Ty příběhy jsou neuvěřitelné v tom, že my všichni si málo uvědomujeme to, že je fantastické, že vůbec žijeme. Pro ty lidi byl život to nejcennější,“ řekl Babiš. Vyprávění podle něj bylo dojemné.
Kromě Morrisové Babišovi své příběhy vyprávěly také Eva Grossmannová, jež se před nacisty skrývala více než dva roky v dědečkově zahradě v Olomouci, a Chava Lindenová, jež pochází z německé židovské rodiny, která žila také v Olomouci od 17. století až do deportace do Terezína, kde se Lindenová narodila.
Babiš se také setká s předsedou Evropského židovského kongresu Mošem Kantorem, odborníkem na Blízký východ Amosem Giladem nebo s lídrem opozice Bennym Gancem.
Zelenskyj přenechá své místo na pietní akci pamětníkům
Na světové fórum dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se společně s dalšími členy vládní delegace vzdal svých rezervovaných míst na vzpomínkové akci v památníku Jad Vašem. Přeživším bylo totiž podle izraelských médií určeno jen třicet z celkových osmi set míst.
„Dozvěděli jsme se, že řada přeživších holokaustu nedostala příležitost navštívit světové fórum o holokaustu. Naše delegace jim přenechala místa, stejně jako několik izraelských ministrů,“ napsal ukrajinský prezident na Twitteru. „Tito lidé si zaslouží poctu nejvíce ze všech,“ dodal.
Zelenskyj se tedy osobně do památníku nedostaví. Podle listu Times of Israel vzbudil fakt, že na pietní akci byla přisouzena přeživším jen nepatrná část míst, mezi pamětníky rozhořčení.
Varšava a Moskva válčí o válku, polský krizový štáb má vyvracet ruské lži |
Zástupci památníku Jad Vašem v reakci na krok Ukrajiny uvedli, že jim oznámení prezidenta Zelenského připadá matoucí. V minulých dnech prý uspokojili žádosti všech přeživších, kteří se přihlásili a chtěli se akce zúčastnit.
První světové fórum o holokaustu se konalo v roce 2005 v polském Krakově u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi, kde nacisté zabili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Pořadatelem čtvrtého fóra byly před pěti lety Praha a Terezín.
Ačkoli se toto mezinárodní setkání konalo dvakrát v Polsku, v Jeruzalémě ve čtvrtek bude chybět polský prezident Andrzej Duda. Odřekl účast kvůli tomu, že nedostal nabídku promluvit při ceremonii v památníku a že ji dostal ruský prezident Vladimir Putin.
