Agentura Reuters k tomu napsala, že podle kritiků současné polské národně-konzervativní vlády spory o nadřazenost unijního práva ohrožují polské členství v sedmadvacítce i stabilitu bloku samotného.
Ústavní soud uvedl, že členství země v Evropské unii a to, že Varšava při vstupu podepsala smlouvy o jejím fungovaní, neznamená, že země unijním soudům předala nejvyšší právní pravomoci ani to, že Polsko unii předává svou suverenitu.
Před sídlem ústavního soudu se sešla skupina stoupenců polského členství v sedmadvacítce s transparenty s nápisy jako „Jsme Evropané“. Agentura AP uvádí, že členství Polska v EU podporuje okolo 80 procent lidí v zemi.
Na ústavní soud se obrátil premiér Mateusz Morawiecki z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) poté, co Soudní dvůr EU letos v březnu rozhodl, že soudní reforma prosazovaná PiS může ohrozit nezávislost justice v zemi. Změny v systému soudnictví jsou dlouhodobě předmětem sváru mezi Varšavou a Bruselem. Zatímco polská vláda tvrdí, že novinky mají zvýšit efektivitu soudů a zbavit je pozůstatků komunismu, kritici v nich vidí snahu politiků PiS ovládnout polskou justici.
Polsko řeší nadřazenost své ústavy nad EU. Polexit nehrozí, říká expert |
Evropská komise má pochybnosti i co do nezávislosti samotného ústavního soudu v jeho současném složení - po nástupu PiS k moci v roce 2015 v něm většinu získali soudci loajální vůči této straně. Předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská je blízkou přítelkyní předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského, který je neoficiálně nejvlivnějším politikem v Polsku.
„Je třeba zdůraznit, že Polsko (na zásadách uvedených v ústavě Polské republiky) respektuje platné normy unijního práva v rozsahu, v jakém byly stanoveny přímo a jasně v unijních smlouvách,“ napsal po vynesení rozsudku mluvčí vlády Piotr Müller na Twitteru. „Jasné a přehledné rozdělení těchto kompetencí je základem suverenity států a dobrého fungování Evropské unie,“ dodal.
„Takové rozhodnutí jsme mohli očekávat, protože jde o rozsudek na politickou objednávku vydané orgánem, který je atrapou ústavního soudu,“ řekl v rozhovoru s portálem onet.pl právník Michal Wawrykiewicz z iniciativy Svobodné soudy a Výboru na obranu spravedlnosti. „Rozsudek má dodat legitimitu vládě k tomu, aby se neřídila rozhodnutími Soudního dvora EU ohledně fungování principu nezávislosti soudů a soudců,“ dodal.
Maciej Gutowski, profesor práva z Univezity Adama Mickiewicze v
Polsko zatím nebere EU a ČR vážně. Pokutu za Turów ještě platit nezačalo |
Poznani. v televizi TVN24 řekl, že rozsudky unijního soudu se netýkají systému polského soudnictví, protože o tom rozhodují jednotlivé členské země, ale „výhradně nestrannosti a nezávislosti, které musejí být zajištěny v každém členském státu, aby ten systém spojených nádob, jakým EU je, mohl správně fungovat“. Dodal, že každý člověk musí mít v právních systémech jednotlivých zemí zaručený ten samý standard nezávislosti a nestrannosti.
Ústavní soud rozhodnutí o vztahu unijního práva a polského základního zákona čtyřikrát odročil. Podle některých kritiků současné polské vlády se tak dělo kvůli tomu, že Varšava chtěla vyvinout nátlak na Evropskou komisi, aby schválila plán obnovy polské ekonomiky po krizi způsobené koronavirem a uvolnila miliardy eur z unijních fondů. Agentura Bloomberg ale nyní upozornila, že nynější eskalace sporu může polský přístup k těmto penězům ohrozit.
Zástupci polské národně-konzervativní vlády, prezident i poslanci vládních stran v uplynulých měsících zdůrazňovali, že polská ústava má přednost před unijními právními předpisy a že rozsudky Soudního dvora EU bývají v některých případech v rozporu s polským právním řádem, připomíná agentura AP.
Onet.pl napsal, že v důsledku dnešního rozsudku soudy v jiných zemích sedmadvacítky přestanou uznávat verdikty vydané jejich kolegy v Polsku. V praxi tak nemusí dělat nic v případě evropského zatykače vydaného polskými justičními orgány nebo nemusí respektovat rozhodnutí polských soudů o rozdělení práv na péči o děti u rodičů z různých zemí nebo rozsudky v případě majetkových sporů mezi občanem Polska a jiného státu EU.
EK využije všech prostředků
„Jsme velmi pevní v otázce principů a využijeme všechny dostupné prostředky, abychom je ochránili,“ řekl novinářům eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Kdy unijní exekutiva sáhne k možným právním krokům vůči Polsku, odmítl říci. Není podle něj jasné, kdy rozhodnutí vstoupí v platnost.
Unijní smlouvy jsou podle něj nadřazeny národním zákonům a všechny země se musí podřídit verdiktům soudu EU. Velmi ostře na rozhodnutí polské justice reagovali zástupci největších skupin v Evropském parlamentu, podle nichž se Polsko vydává na cestu z evropského bloku
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová představuje v Bruselu rámec EU pro národní strategii integrace Romů. (7. října 2020)
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že musí verdikt nejprve prostudovat, než na něj zareaguje. Brusel má teoreticky možnost zahájit s Varšavou řízení kvůli porušování práva EU, což může po několika letech vést k udělením pokuty. Polsko však například finanční sankci vyměřenou za neuposlechnutí verdiktu unijní justice v české žalobě na rozšíření dolu Turów ignoruje.
„Vyhlášením, že smlouvy EU nejsou slučitelné s polským právem, otevřel nelegitimní polský ústavní soud zemi cestu k polexitu,“ prohlásil člen nejpočetnější lidovecké frakce v europarlamentu Jeroen Lenaers. Polským představitelům podle něj nelze věřit tvrzení, že nechtějí vyvést zemi z evropského bloku, když dlouhodobě porušují základní evropské hodnoty.
Europarlamentní klub socialistů označil verdikt za naplnění černého scénáře a vyjádřil obavy, že polští soudci rozhodující podle unijního práva mohou nyní ve své zemi čelit postihům. Vyzval také komisi, aby okamžitě vůči Varšavě využila nové pravidlo umožňující zastavit unijní financování zemím porušujícím principy právního státu. Reynders připustil, že komise v nejbližších týdnech systém spustí.
Podle frakce liberálů je rozsudek dalším krokem Polska na cestě od EU a jejích hodnot a Brusel musí jednat.
„Polsko tímto rozsudkem dává sbohem evropskému právnímu řádu. Hned, jak nabude právní moci, musí přijít finanční následky. Bez evropského právního řádu nemohou být vypláceny evropské dotace,“ prohlásil člen výboru pro rozpočtovou kontrolu za frakci zelených Daniel Freund.
