Abiy Ahmed, který nedávno strávil několik dní v uniformě na frontě, trvá na tom, že mu byla válka vnucena. Podle něj to byli Tigrajci, kdo vystřelil první, zaútočil na vojenskou základnu v Tigraji a pobil spící vojáky.
Podle NYT je ale pravda, že válku si zvolil Ahmed a její kola se točila už před udělením Nobelovy ceny, kterou dostal za ukončení dlouholetého sporu mezi Etiopií a Eritreou v roce 2018. Jenže pak se začal scházet tajně s eritrejským autoritářským prezidentem Isaiasem Afwerkim a společně připravovali válku proti společnému nepříteli, Tigrajcům.
 |
Před loňským listopadem Ahmed přesunul armádní oddíly k Tigraji a poslal vojenská nákladní letadla do Eritreje. S generály probíral smysl útoku na Tigraj a ti, kdo nesouhlasili, byli propuštěni.
Západ oslněný Nobelovou cenou varovné signály nerozpoznal. „Abiy získal dojem, že se stal jednou z nejvlivnějších osobností na světě. Cítil, že za sebou má mezinárodní podporu, a že když napadne Tigraj, nic se nestane. A měl pravdu,“ řekl bývalý poradce Ahmedovy vlády, který nyní žije v exilu v Evropě, Gebremeskel Kassa.
Ahmedův slib rychlého vítězství se nesplnil. Tigrajci se v létě dostali na 200 kilometrů od Addis Abeby a Ahmed musel vyhlásit výjimečný stav. Nedávno se štěstí usmálo znovu na etiopskou armádu, která dobyla zpět dvě strategická města. Jenomže konflikt má tisíce obětí a stovky tisíc lidí čelí hladu.
4. listopadu 2021 |
Podle analytiků je Ahmedův přerod z mírotvorce ve válečného velitele příběhem o tom, jak Západ toužil najít afrického hrdinu a těžce se zmýlil. „Západ špatně odhadl Abiyho, posílil Isaiase a teď jde o to, zda se dá předejít rozpadu země se 110 miliony obyvatel,“ řekl bývalý evropský diplomat v oblasti Afrického rohu Alex Rondos.
Henrik Urdal z Institutu pro výzkum míru v Oslu řekl, že Nobelův výbor věděl, že v Ahmedově případě riskuje. Prováděl reformy, které byly ale snadno zvrátitelné, a mír s Eritreou spočíval na jeho osobním vztahu s bezohledným a boji zoceleným Afwerkim, jehož Ahmed v Oslu označil za „mírového partnera a druha“.
Mírová dohoda nebyla tak pevná, jak se zdála. Nově zavedené každodenní lety a otevření hranic bylo do několika měsíců buď zrušeno, nebo omezeno. Ze slibované obchodní dohody nebylo nic a konkrétních příkladů spolupráce je málo. Zato se do Etiopie dostalo mnoho eritrejských tajných agentů vydávajících se za uprchlíky a začali shromažďovat informace o etiopské armádě. Nejvíc se zajímali o Tigraj.
Afwerki přičítal Tigrajcům, kteří dominovali etiopské politice do Ahmedova nástupu, pohraniční válku z konce minulého tisíciletí, v níž padlo 100 000 lidí. Podle Afwerkiho Tigrajci také zavinili mezinárodní izolaci Eritreje.
A hyeny měly hody... Svědci líčí masakr ve svatém městě Etiopie |
Pro Ahmeda byly věci komplikovanější. Byl osm let členem Tigrajci vedené vlády a roku 2015 se v ní stal ministrem. Etnicky k nim ale nepatřil, protože je z etnika Oromů. Měl pocit, že ho Tigrajci nikdy opravdu nepřijali.
Z vedení vlivné tajné služby ho odvolali, a když se dostal roku 2018 k moci, považoval je za největší ohrožení svých ambicí. Chtěli mít v čele vlády někoho jiného a Ahmed tvrdil lidem kolem sebe, že se ho Tigrajci pokusí zabít.
Afrikanista: Tigrajci jsou velmi silní, z oslabení Etiopie se raduje Egypt |
V jeho rezidenci byly stráže ve všech poschodích, premiér vyhodil všechny Tigrajce z ochranky a založil republikánskou gardu, jež podléhá jenom jemu. Její členy nechal projít výcvikem ve Spojených arabských emirátech.
Začal se scházet s Afwerkim, Eritrejci pravidelně jezdili do etiopského státu Amharsko, soupeřícího s Tigrajskem. Eritrea poskytla výcvik 60 000 členům amharských speciálních jednotek, které byly později vysazeny v Tigraji.
2. listopadu 2021 |
