Podle francouzské ústavy je prezident země volen na období pěti let, přičemž jeden kandidát může být zvolen do funkce hlavy státu nejvýše na dvě po sobě jdoucí volební období.
Současný prezident Francie, Emmanuel Macron, se svého prvního úřadu ujal 14 května 2017, když v druhém kole prezidentských voleb v roce 2017 porazil nacionalistku Marine Le Penovou. Na pozadí války na Ukrajině pak v roce 2022 mandát obhájil. Na postu prezidenta Francie ho tak v roce 2027 někdo nutně vystřídá. A to se Macronovi nejspíš nelíbí.
Macron setřásá image Jidáše, z Francie dělá klíčového spojence Ukrajiny |
Ve středu, během dvanáctihodinového maratonu rozhovorů s opozičními lídry, se rozohnil a limit dvou funkčních období označil za „zatracenou blbost“. Podle lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona doslova řekl, že je „zatracená blbost, že člověk nemůže být znovu zvolen“. Agentuře AFP potvrdili informaci i dva další účastníci jednání.
Francouzský prezident a vedoucí představitelé politických stran ve středu 12 hodin jednali bez přístupu k telefonům o řadě témat včetně Ukrajiny či inflace.
Političtí vůdci levicové strany Manuel Bompard, Olivier Faure a Marine Tondelierová po 12hodinovém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem (31. srpna 2023)
Macron v průběhu jednání údajně reagoval na proslov vůdce krajní pravice Jordana Bardella, který navrhoval, aby Francie přešla na jedno sedmileté prezidentské období. Francouzský prezidentský palác se k Macronovým výrokům odmítl vyjádřit.
Není to poprvé, co člen Macronova tábora vyjádřil frustraci z limitu dvou funkčních období. France 24 například připomíná bývalého předsedu parlamentu Richard Ferrand, který v červnu prohlásil, že všechna tato ústavní pravidla „omezují projev vůle lidu“.
24. srpna 2022 |
