V době, kdy zbytek Německa i Evropy trápily vzrůstající ceny energií, obyvatelé malé vesnice o 130 obyvatelích spali klidně. Jich se zdražování prakticky nedotýkalo. Důvodem byla jejich specifická zelená politika.
Vesnice si zajistila levnou elektřinu zapojením 55 větrných turbín či solární elektrárny. Má též vlastní bioplynovou stanici, spalovnu štěpky a bateriový úložný systém.
Výsledkem bylo, že ve Feldheimu platili za elektřinu 12 centů za kilowatthodinu, což bylo čtyřikrát méně, než byl národní průměr, a 7,5 centu za kWh za vytápění, což je dvakrát až třikrát méně než celostátní průměr, uvádí list Politico.
Vlastníci domů ve Feldheimu zaplatí za připojení k místní rozvodné síti 3000 eur. Její vytvoření podpořila EU a vláda spolkové země Braniborsko. Podle mluvčího vesnice Petra Richtera i skeptičtí obyvatelé připouštějí, že takový způsob soběstačnosti „je dobrá věc“.
Vesnice svou zelenou politikou vábí i turisty
Idea vesnice s vlastní energií se poprvé objevila v roce 1993, kdy současný majitel energetické firmy Energiequelle Michael Raschemann jako student hledal místo na vybudování větrných elektráren. Dohodl se s místní farmářskou asociací a přesvědčil obyvatele, ať do elektráren investují.
Právě ochota obyvatel se do projektu zapojit je podle starosty Treuenbrietzenu, pod nějž Feldheim spadá, klíčem k úspěchu. Nyní těží i z jistého „politického turismu“, kdy se do obce sjíždějí příznivci zelené politiky.
Německo zavírá poslední jaderné elektrárny. Je to nerozum, zní i z vlády |
Ne úplně ekologická
Nicméně samotná vesnice není zcela prostá elementů, které přispívají ke globálnímu znečišťování. V oblasti není příliš rozvinutá veřejná doprava, a tak obyvatelé při cestách do práce či za nakupováním mimo vesnici používají auta na spalovací motor. Obec se to snaží změnit investicí do elektromobilů a stavbou nabíjecích stanic.
Emise skleníkových plynů a znečišťujících látek, jako je oxid uhličitý, metan a oxid dusný, vypouští i zmíněná bioplynová stanice a spalovna štěpky, dodává Politico.
Německé plány
Obyvatelé vesnice připouštějí, že jejich příklad není plně aplikovatelný na celé Německo. Například Berlín má ale v plánu v roce 2030 dosáhnout toho, že osmdesát procent elektřiny, kterou bude spotřebovávat, bude z obnovitelných zdrojů.
Německo vyčlenilo na brzký přechod na zelenou energii více než 260 miliard eur (6,2 bilionu korun). Tato částka zahrnuje investice do modernizace energetických sítí a především do nové produkce, aby byla země schopná zvládnout postupné odstavování jaderných a uhelných elektráren.
Německý účet za brzký přechod na zelenou energii přesáhne bilion dolarů |
Přechod bude vyžadovat rozsáhlou instalaci solárních panelů a masivní rozšíření tepelných čerpadel. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že bude také potřeba postavit týdně 27 nových větrných elektráren na pevnině a čtyři na moři.
Německé ambice se ovšem budou muset vypořádat s decentralizovaným systémem spolkových zemí, z nichž některé nadšení Berlína ze zelené politiky úplně nesdílí. V Sasku bylo v roce 2021 více větrných turbín strženo, než instalováno. Loni tam byla do června postavena jediná.
Feldheim
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
