Uprostřed Indického oceánu, zhruba na půl cesty mezi Sumatrou a Africkým rohem, leží pusté souostroví. Poslední domorodci odsud byli vystěhováni přesně před padesáti lety. Nový domov našli na Mauriciu, početnou komunitu Čagosanů najdete i v městečku Crawley nedaleko londýnského letiště Gatwick.
Nyní to vypadá, že Velká Británie, která je kdysi z jejich vlasti vyhnala, o svou poslední africkou kolonii brzy přijde. Londýn loni začal vyjednávat o předání souostroví Mauriciu, podle ministra zahraničí Jamese Cleverlyho bude otázka Čagoských ostrovů vyřešena „na základě mezinárodního práva“ v nejbližších měsících.
Historie vleklého územního sporu se začala psát v 60. letech, kdy se britské impérium rozpadalo a jeho kolonie bleskovou rychlostí získávaly nezávislost. V roce 1968 ji vyhlásil i Mauricius, ale Londýn ještě před tím z jeho teritoria vydělil Čagoské ostrovy, které leží víc než dva tisíce kilometrů severovýchodním směrem.
Proč Londýn tehdy tolik stál od šestapadesát ostrůvků obývaných sběrači kokosů? Studená válka byla v plném proudu a atoly v samém centru Indického oceánu byly příliš dobře položené na to, aby se jich lehkomyslně zbavil. Původní obyvatele přesídlil a na ostrovech vyhlásil Britské indickooceánské území (BIOT).
 |
Největší ostrov Diego Garcia pronajal americké armádě, která si zde zřídila námořní a leteckou základnu. Podmínky dohody jsou pro Pentagon velmi výhodné: nulový nájem, téměř žádná omezení a mizivý dohled ze strany Britů.
Z geopolitického hlediska má ostrov klíčový význam. Je to nejvýznamnější americká vojenská základna mezi Perským zálivem a Jihočínským mořem a spolu se základnou na Guamu hlavní opěrný bod pro americkou strategii v Indo-pacifickém regionu, kde si čím dál víc asertivněji počíná Čína.
Ze základny na ostrově Diego Garcia za první války v Perském zálivu startovaly strategické bombardéry B-52 k útokům na irácké jednotky, po teroristických útocích z 11. září odsud Američané vedli útoky na bašty Tálibánu a al-Káidy v Afghánistánu. Na ostrově byla zřejmě i jedna z tajných věznic CIA.
Mapa ostrova Diego Garcia v Indickém oceánu
Bezpečnostní zájmy po dlouhá léta Britům sloužily jako hlavní argument, proč nad Čagoskými ostrovy nemohou ztratit kontrolu. Jenže tato pozice je rok od roku neudržitelnější a v posledních letech několik mezinárodních instancí došlo k závěru, že pokračující britská okupace je v rozporu s právem.
Před třemi lety to v poradním verdiktu potvrdil i Mezinárodní soudní dvůr v Haagu, podle nějž Britové území Mauricia v roce 1965 rozdělili protiprávně. Organizace spojených národů dokonce už na své oficiální mapě světa zaznačila Čagoské ostrovy jako neoddělitelnou součást Mauricia.
Spor má ještě jeden nepříjemný rozměr: právě poukazováním na případ Čagoských ostrovů Rusko v minulosti hájilo anexi Krymu. A když se loni britská diplomacie snažila mobilizovat světové společenství k jednoznačnému odsouzení invaze na Ukrajinu, mnoho afrických politiků se tázalo: proč bychom měli plísnit Moskvu za okupaci Ukrajiny, když Londýn dělá to samé?
Vraťte Mauriciu ostrovy se základnou USA, vyzvala OSN Británii. Češi mlčeli |
Podle týdeníku The Economist se ovšem nyní skutečně zdá, že Britové se kontroly nad Čagoskými ostrovy vzdají. Loni na podzim se uskutečnila dvě kola jednání, Liz Trussová se během svého jepičího pobytu v Downing Street stihla sejít s premiérem Mauricia Pravindem Jugnauthem.
Jisté obavy ze změny poměrů panují ve Washingtonu. Republikán Mike Waltz napsal do Pentagonu a varoval, že na ostrovech by si v budoucnosti mohli otevřít základnu i Číňané. To je ovšem podle portálu Nikkei Asia velmi nepravděpodobné: Mauricius je považován za spojence Západu a navíc už slíbil, že Američanům prodlouží pobyt na ostrově Diego Garcia o dalších 99 let.
Čagoské ostrovy
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
