Súdánské nejvyšší vedení schválilo minulý týden dohodu o přítomnosti ruského námořnictva v Rudém moři. Informovala o tom agentura AP. O dohodě jednal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v súdánském Chartúmu. Při své cestě, při jejíž příležitosti navštívil i Mali a Mauritánii, prohlásil, že snahy Západu izolovat Rusko tímto krokem selhaly.
„Navzdory protiruským orgiím organizovaným Washingtonem, Londýnem a Bruselem posilujeme s mezinárodní většinou dobré sousedské vztahy v nejširším smyslu tohoto pojmu,“ řekl diplomatům.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na setkání v súdánském Chartúmu (9. února 2023)
Dohoda s Chartúmem navazuje na loňskou návštěvu generála Mohameda Hamdana Dagala, místopředsedy junty a velitele polovojenských Sil rychlé podpory v Moskvě. „Pokud chce jakákoli země otevřít základnu, a je to v našem zájmu a neohrožuje to naši národní bezpečnost, nemáme problém jednat s kýmkoli, ať už s Ruskem nebo s někým jiným,“ řekl po návratu.
Než však dohoda vstoupí v platnost, bude se čekat na ratifikaci dosud nezformovaným zákonodárným orgánem. Súdán je totiž bez parlamentu od dubna 2019, kdy si lidové povstání vynutilo vojenské svržení dlouholetého autokrata Umara Bašíra.
Vliv v Africe jako nová studená válka
Dohoda, která Rusku poskytne oporu na jedné z nejrušnějších vodních cest světa, se připravuje již několik let. Poprvé se o základně uvažovalo za vlády Bašíra, jednání však byla přerušena po jeho svržení. O dva roky později zase dohodu zhatil vojenský převrat, který přerušil krátkodobý přechod země k demokracii, připomíná list The Times.
Žoldáci v Súdánu, základny v Egyptě. Rusko nakročilo do severní Afriky |
Nyní smluvená dohoda umožňuje Rusku zřídit námořní základnu ve strategickém Port Sudanu u Rudého moře. Působit na ní bude až 300 ruských vojáků. Budou zde současně moci kotvit až čtyři námořní lodě, včetně těch s jaderným pohonem.
Výměnou za to Rusko poskytne Súdánu zbraně a vojenské vybavení. Smlouva bude platná 25 let s automatickým prodloužením o 10 let, pokud žádná ze stran nevznese námitku, doplňuje list The Washington Post.
Port Sudan
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Námořní přítomnost v Rudém moři Rusku citelně uleví, jeho lodě už totiž nebudou muset absolvovat dlouhé plavby, aby se do oblasti dostaly. Západní představitelé se proto obávají, že námořní základna, která je první ruskou základnou v Africe, by mohla pomoci promítnout moc Ruska do Indického oceánu.
Základna by totiž podle nich mohla Rusku umožnit přiškrtit lodní obchod, pokud by se někdy dostalo do války se Západem. To by představovalo značný problém, neboť Rudým mořem prochází ročně až 30 procent světové kontejnerové dopravy.
Ruský „obchod bez podmínek“
Region je ovšem již nyní přetížený. Džibutsko, které zaujímá strategicky důležitou námořní pozici v koridoru Rudého moře naproti Jemenu, přitahuje v posledních letech pozornost vojenských supervelmocí, které si přejí zřídit v regionu své základny.
Dnes tu sídlí čínské, francouzské, italské, americké a japonské vojenské základny. Mají zde strategickou polohu při frekventované námořní cestě, která vede z Rudého moře přes Adenský záliv do Indického oceánu.
Země k pronajmutí. Prťavé Džibutsko je prošpikováno cizími základnami |
Ruský prezident Vladimir Putin se ovšem již dříve nechal slyšet, že Západ vyvíjí na africké státy tlak, kdežto Rusko nabízí pomoc a obchodní dohody „bez jakýchkoliv politických podmínek“. Naznačil tak budoucí trend Moskvy posilovat své pozice právě v Africe.
A to i ty politické. Rusko v posledních letech výrazně proniklo do Afriky uprostřed tvrdého soupeření s Čínou, USA, bývalými koloniálními mocnostmi Británií a Francií, a menšími hráči, jako je Turecko a státy Perského zálivu.
Kult Vladimira Putina navíc v Africe značně sílí poté, co byla v zemi zřízena sociální síť Russosphère (Ruská sféra). Ta propaguje prokremelské a protizápadní postoje.
Jak si Rusko podmaňuje Afriku. Vlivové operace řídí belgický stalinista |
V říjnu 2021 se navíc ruské síly začaly vměšovat do bojů s džihádisty v Mali. Malijský premiér Choguel Maïga tehdy pronesl, že bezpečnostní situace se každým dnem zhoršuje, a země si tak musí najít nové partnery, kteří jí pomohou. „Můžeme usilovat o partnerství s Ruskem i jakoukoliv jinou zemí,“ uvedl.
Tímto způsobem tak podle Financial Times Moskva chytře operuje s frustrací černého kontinentu a tamní historickou solidaritou se Sovětským svazem, aby šířila svou verzi událostí.
