Masivní dálnice má vést údolím Kresna do města Kulata na hranicích s Řeckem a navázat na silniční síť táhnoucí se až do Německa. Vláda si od ambiciozního projektu slibuje příliv investorů do oblasti i skokový růst turismu. Motivací je pro ni i štědrý dotační systém EU.
V současnosti se projekt skládá z 11 menších mostů, stejného počtu nadjezdů, několika betonových opěrných stěn a celé řady dalších masivních prvků. Vláda jej přitom schválila v podobě, která se stávajícím návrhem nemá téměř nic společného.
V chráněném území, které mimo jiné patří na seznam cenných oblastí Natura 2000, měl vzniknout obří tunel, který by téměř nezasahoval do zdejšího ekosystému. Ten je mimo jiné domovem orla skalního, supa bělohlavého či sokola stěhovavého (na původní podobu projektu se můžete v bulharštině podívat zde).
Vláda nejprve posvětila výstavbu částí dálnice, které údolí neprotínají. V roce 2014, kdy už byly tyto úseky hotové, Bulharské sdružení stavebních firem (BCC) zaslalo vládě otevřený dopis, ve kterém žádalo o provedení nové studie dopadů na životní prostředí v případě, že by se propojovací úsek dálnice vedl přes údolí Kresna povrchově.
Zakázka pro bulharské stavebníky
Odpůrci takového řešení ale sdružení obvinili, že sleduje jen vlastní prospěch. Podle mnohých expertů totiž bulharské firmy nejsou schopny po technické stránce zajistit náročnou ražbu tunelu, tudíž by na původním projektu nemohly participovat. Ředitel BCC Ivan Bojkov v reakci na to uvedl, že lidé ze stavebního sektoru nejsou nepřáteli ochránců životního prostředí.
Jedním dechem však potvrdil, že žádná bulharská firma není schopna výstavbu tunelu zajistit. Po složitých jednání tak nyní vláda počítá s výstavbou otevřené dálnice, která bude svedena do tunelů jen v krátkých úsecích. Nová vládní studie totiž podle serveru The Guardian uvádí, že svedení dálnice do tunelu by mohlo zvýšit výskyty zemětřesení a je těžko proveditelné kvůli zásahům do zásobáren podzemní vody.
Podle ekologů ale stavbou povrchové dálnice utrpí příroda i místní lidé. „Stojíme před situací, kdy zřejmě přijdeme o jedno z nejcennějších chráněných míst v Evropě,“ myslí si Dimiter Vasili, ředitel lokálního ekologického centra. „Pokud tady jen kopnete do nějakého kamene, pravděpodobně při tom zabijete nějakou ještěrku. Bude to tragédie, pokud o to vše přijdeme,“ dodává.
Souhlasí s ním i profesor Bulharského národního muzea přírodní historie Stojan Beškov. „Na jednom čtverečním kilometru tady žije 122 druhů motýlů. Jen pro srovnání - v Británii jich na stejně velkém území žije 59,“ popisuje. Zoolog Bojan Petrov doplňuje, že se v údolí nachází celkem zhruba 3 500 druhů zvířat a rostlin. Mnohé z nich jinde v Evropě nenajdeme.
Dálnice se bojí i producenti vyhlášených vín
Přímé následky by stavba podle kritiků měla také pro přibližně tři tisíce obyvatel. „Dálnice zapříčiní konec místního obchodu a její výstavba povede k demografické krizi,“ tvrdí starosta oblasti Nikolaj Gorgijev a myslí si, že lidé kvůli masivní stavbě začnou odcházet z regionu.
Lidem vadí i přímé dopady plánované stavby. „Pokud dálnice povede nad námi, celé město bude znečištěno emisemi z aut. Déšť pak bude splachovat znečištění ze silnice přímo na nás,“ myslí si Kiriol Petrov, jeden z místních penzistů.
Utrpět mohou také zdejší vyhlášení producenti vína. „Produkuji za rok asi čtyři tuny bílých hroznů Keratsuda. Tyto hrozny jsou ve sféře obchodu s vínem proslavené. Pěstují se pouze v údolí Kresna. Pokud tady ale povede dálnice, všechno bude zničeno,“ věští jeden ze zdejších majitelů vinic Vasil Vasiljev.
Situaci jeho rodného kraje dobře ilustruje Vasiljevův syn. Před časem se z regionu odstěhoval a místo tradic se rozhodl hledat lepší život v Londýně. Podobnou cestu už zvolilo asi 20 procent zdejší omladiny. Pokud bude výstavba dálnice definitivně schválena, odliv lidí a postupný zánik unikátního kusu přírody bude pokračovat.
Přes údolí Kresna (červeně) má procházet nová dálnice až k hraničnímu městu Kulata (modře)
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
