Byt v pátém patře opuštěného činžovního domu v klidné ulici posloužil za skrýš skupině atentátníků, kteří zosnovali a následně provedli dva sebevražedné útoky v Bruselu. Vybydlená budova procházející přestavbou poskytla trojici džihádistů příležitost k domácí výrobě hřebíkových bomb s použitím nechvalně známé výbušniny triaceton triperoxid (TATP).
Nepřítomnost sousedů umožnila teroristům nanosit do bytu kufry plné hřebíků a velké množství silně zapáchajících chemikálií, s jejichž pomocí třaskavou směs vyráběli. „I kdyby je někdo zastavil, mohli říct, že materiál slouží k rekonstrukci,“ poukázal na obezřetnost útočníků představitel místní samosprávy Hasan Abid.
Bratři Brahim a Khalid Bakraouiovi se do bytu ve čtvrti Schaerbeek nastěhovali přede dvěma měsíci. V následujících týdnech v něm vyráběli výbušnou směs ze snadno dostupných, volně prodejných látek - mimo jiné použili čistič odpadu a odlakovač na nehty. Přímo z domu se pak v úterý ráno Brahim a další dva muži nechali odvézt taxíkem na letiště, kde se odpálili.
Potřeba vhodných prostor k výrobě většího množství TATP, která zabere teroristům několik týdnů, i krátká trvanlivost výsledného produktu představují zranitelné místo atentátníků. Francouzští a belgičtí policisté tak v minulých dnech odhalili a zneškodnili několik dalších „továren“ na bomby, naposledy ve čtvrtek na předměstí Paříže.
Bruselským útokům policie zabránit nedokázala. Díky informacím od řidiče taxi, který na zveřejněném snímku muže poznal, ale objevila úkryt atentátníků krátce po útocích (více o pomoci taxikáře čtěte zde). Při následném zátahu našli kriminalisté v bytě velké množství obávané výbušniny, kterou útočníci podle taxikáře nechali doma, protože se jim nevešla do vozu.
Následky výbuchu v letištní hale:
"Ďáblova matka" je nevyzpytatelná, ale dostupná
TATP začali teroristé zneužívat v 80. letech minulého století. Palestinští povstalci tehdy výbušnině přezdívali ďáblova matka, neboť sněhově bílý krystalický prášek je vysoce těkavý a snadno jej vznítí cigareta, zápalka či příliš vysoká teplota. Třaskavinu je navíc nutné vyrábět s malým předstihem, protože látka rychle ztrácí svou účinnost.
TATP použili islamističtí teroristé při londýnských atentátech v roce 2005 i při loňském masakru v Paříži. Na improvizovanou výbušninu narazili vyšetřovatelé také při dalších plánovaných útocích v Evropě od roku 2007, jimž se nakonec podařilo zabránit.
Proč se peroxid acetonu stal oblíbeným mezi teroristy vysvětluje chemik Ehud Keinan z technického institutu v Haifě: „Výroba je v porovnání s konvenčními výbušninami velmi jednoduchá, nepotřebujete žádný trénink.“ Návody na výrobu sloučeniny lze lehce najít na internetu a potřebné suroviny snadno zakoupit v drogerii, lékárně či hobbymarketu.
Peroxid acetonu
Instruktážní video na YouTube
K výsledné třaskavině se nakonec přidají hřebíky či šrouby pro zvýšení ničivého účinku, směsí se naplní sáčky a připevní se k vestě či opasku pod oblečení. Samotnou chemickou sloučeninu neodhalí bezpečnostní rámy a ostraha na letištích se proto musí spoléhat na vycvičené psy.
Oproti jiným výbušninám je výroba TATP navíc velice levná - podle agentury Reuters lze potřebné ingredience zakoupit v Bruselu za méně než čtyřicet eur (zhruba tisíc korun). Narozdíl od střelných zbraní navíc nezanechává zpravodajským službám žádné vodítko, kterým by mohly vypátrat distribuční síť teroristické organizace.
Ke smrtícímu výbuchu z bruselského letiště potřebovali teroristé podle Keinana asi čtyři kilogramy TATP. V jejich bytě přitom vyšetřovatelé objevili dalších patnáct kilogramů hotové výbušniny a sto osmdesát litrů nezpracovaných chemikálií.
Evropská unie se snaží novou legislativou omezit prodej chemických látek, jež lze k výrobě zbraní zneužít, zavedením povinnosti prokázat totožnost při jejich nákupu. Jenže řada chemikálií má příliš široké použití v domácnosti, aby bylo možné účinně sledovat jejich prodej a rozpoznat hrozící nebezpečí.
