Po vystoupení Británie z EU naplánovaném na 29. března 2019 mělo začít přechodné období do konce roku 2020. Britská premiérka Theresa Mayová ale 20. března požádala Brusel o odklad brexitu do 30. června. V souladu s dohodou s ostatními členy EU změnili ve středu britští poslanci v zákoně datum brexitu na 12. dubna, případně 22. května.
V pátek budou poslanci potřetí hlasovat o rozvodové dohodě, kterou kabinet Mayové vyjednal s EU. Pokud dokument neschválí, pozorovatelé předpokládají, že země sáhne k předčasným volbám. Ty by se mohly konat současně s volbami do Evropského parlamentu, které musí jednotlivé země EU uspořádat od 23. do 26. května.
Pokud ovšem Britové vyberou své nové europoslance, Spojenému království zřejmě nezbude, než zůstat v EU další roky. V Británii se spekuluje o jednom roce či dvou letech. Spíš by to ale bylo po dobu celého mandátu europoslanců, tj. pět let. Tento a další scénáře možného vývoje shrnuje níže přiložený přehled.
Scénář A Brexit se odkládá o měsíce
Když britští poslanci schválí rozvodovou dohodu, vystoupí Spojené království z EU 22. května. Ve snaze zvýšit šance na průchodnost dohody Mayová oznámila, že po jejím případném odsouhlasení odstoupí.
Jestli dokument sněmovna opět odmítne, má Londýn říct do 12. dubna Bruselu, co dál. Patrně upřednostní odklad brexitu o roky, ale vyloučen není ani tvrdý brexit, tedy prakticky okamžitý odchod bez dohody. Této varianty se experti nejvíc obávají, Britové však v takovém případě plánují ihned prodloužit na neurčito mnoho z dosavadních pravidel, aby nevznikl přílišný chaos.
Když se brexit odsune jen do května, Britové nebudou muset volit do europarlamentu. Bylo by „absurdní,“ aby země toužící opustit EU vybírala své europoslance, řekl v únoru rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Scénář B Brexit se odkládá o roky
Londýn může stále požádat o víceletý odklad brexitu. Jestliže Britové zvolí své nové europoslance, zvyšuje se pravděpodobnost, že z EU nevystoupí do konce jejich pětiletého funkčního období. Vyloučit však nelze, že se nějakou dodatečnou dohodou podaří britským europoslancům mandát zkrátit či jinak problém vyřešit.
Z přístupu Britů rozladění unijní představitelé upřednostňují posun brexitu až do roku 2021. V únoru to napsal britský deník The Guardian, který se odvolával na nejmenované vysoce postavené činitele EU. Podle nich je takto výraznému odkladu nakloněn i vlivný generální tajemník Evropské komise Martin Selmayr.
Posun až do roku 2021 by měl zabránit případným opakovaným žádostem o několikaměsíční odklady. Británie by místo původně zamýšleného přechodného období zůstala členem EU. Londýn i Brusel by získaly další čas pro vyjednávání o podmínkách brexitu i budoucích vztazích.
Britové by ovšem zase museli volit do Evropského parlamentu a pokračovala by nejistota spojená s vyústěním brexitu. Také proto o odkladu o dva roky nemluví zatím téměř nikdo nahlas.
Scénář C Brexit se odkládá nadobro
Několikaměsíční odklad je podle některých prvním krokem na cestě k úplnému odpískání brexitu. Zvrátit rozvod si přeje část britské i kontinentální veřejnosti, někteří politici a zástupci EU.
V Británii sílí volání po druhém referendu o členství v EU nebo nových volbách, přičemž v obou hlasováních by příznivci brexitu nejspíš oslabili. Londýnem prošel 23. března několikasettisícový průvod odpůrců brexitu, kteří žádali další referendum. Podle organizátorů se akce účastnilo přes milion lidí.
Zůstat v EU už žádají i někteří bývalí příznivci odchodu. Tito „přeběhlíci“ se sdružují v hnutí RemainerNow. Mayová v prosinci 2018 připustila, že ve hře je i možnost, že brexit nakonec nebude. Někteří poslanci ho podle ní chtějí zhatit.
Názor, že se brexit neuskuteční, vyslovil na začátku března předseda Německého spolkového sněmu Wolfgang Schäuble.
Strůjci brexitu pozorují problémy zpovzdálí
Referendum o členství Británie v EU vypsal v červnu 2016 tehdejší konzervativní premiér David Cameron. Nyní si v ústraní užívá nově koupený venkovský dům, sepisuje paměti a cestuje. Řadě Britů se proto znelíbil a státá se terčem karikatur.
Šéf kampaně za odchod z EU vyzval k novému referendu, chce drtivou výhru |
Cameron se zároveň postavil do čela čínsko-britského investičního fondu, který pomáhá rozvíjet čínský projekt nové Hedvábné stezky. Tím se chce Peking dopravně a obchodně propojit s Asií, Evropou i Afrikou. Podle mnohých západních expertů usiluje takto Čína o světovou nadvládu.
Jednou z hlavních tváří kampaně za vystoupení z EU byl bývalý starosta Londýna Boris Johnson, který prosazuje rázný a důsledný rozvod s EU. V letech 2016 až 2018 zastával post ministra zahraničí. Z něj však rezignoval na protest proti plánu Mayové, který předpokládal zachování volného pohybu zboží mezi Británií a EU.
Nyní je Johnson v podstatě řadovým poslancem za Konzervativní stranu, dění kolem brexitu už přímo neovlivňuje a oproti minulosti se ani nezviditelňuje kontroverzními výroky. Možná ale i proto, že v tichosti čeká na svou šanci - spekuluje se o něm jako o jednom z možných náhradníků Mayové v čele konzervativců, případně i v čele vlády.
