Londýnská soudkyně Margot Colemanová rozhodla, že vyhoví žádosti na předvolání Johnsona, který je bývalým londýnským starostou. Neznamená to ale, že soud v této chvíli považuje obvinění za prokázané.
Jádrem kauzy je proslulé tvrzení kampaně Vote Leave, která byla před referendem o členství v EU v roce 2016 hlavní iniciativou probrexitového tábora. Na autobus, ve kterém její představitelé objížděli Británii, si nechala napsat sdělení: „posíláme EU 350 milionů liber týdně, dejme je radši na NHS (zkratka britského státního zdravotnictví)“.
Johnson, který byl hlavní tváří Vote Leave, čelí obvinění, že veřejnosti lhal a zneužil tudíž svého postavení. Stížnost na něj na začátku roku podal 29letý podnikatel Marcus Ball, který na soudní spor shromáždil více než 200 000 liber (skoro šest milionů Kč) prostřednictvím internetové kampaně.
Od tvrzení o 350 milionech se v červnu 2016 distancovala vlivná konzervativní poslankyně Sarah Wollastonová, která před tím patřila k Johnsonovým spojencům.
„Pro někoho, kdo dlouhodobě bojuje za poskytování reálných dat veřejnosti, není možné, aby vstoupil do bitevního autobusu kampaně, která se zakládá na nepravdivých informacích,“ vysvětlila tehdy, proč přešla na stranu odpůrců brexitu.
Obvinění vůči Johnsonovi označila soudkyně za aktuálně neprokázaná a podotkla, že její rozhodnutí neznamená jakýkoli soud o jejich faktickém základu. Hovořila však o „neobvyklé a mimořádné stížnosti se značným veřejným zájmem“, o níž by se mělo rozhodnout cestou soudního jednání.
Jak přežít brexit: co se pro Čechy změní, až Británie odejde |
Johnson v reakci uvedl, že stížnost byla k soudu podána z politických důvodů. Iniciátoři procesu podle něj chtějí podkopat výsledek brexitového referenda z 23. června 2016, v němž se 51,9 procent hlasujících vyslovilo pro odchod z EU. . Johnsonův právník minulý týden u soudu záležitost popsal jako „politické divadlo“.
Kolik platí Británie do rozpočtu Evropské unie
Televize Sky News uvedla, že hrubý příspěvek Britů do unijního rozpočtu se rok od roku liší. Za rok 2016 činil 13,9 miliard liber, tedy přibližně 267 milionů liber na týden. Nad uváděných 350 milionů by se tento údaj dostal, pokud by se neprováděla „vratka“ dojednaná s EU britskou vládou v 80. letech. „Sleva se uplatňuje před tím, než je britský příspěvek ‚odeslán‘ Evropské unii,“ podotýká Sky News.
Vratka či rabat znamená návrat části finančního příspěvku, kterým Londýn přispívá do eurounijního rozpočtu. V době ekonomicky krušných 80. letech Británii toto privilegium vyjednala někdejší premiérka Margaret Thatcherová.
Podle iniciátorů stížnosti existuje řada důkazů o tom, že Johnson si byl vědom nepřesnosti tvrzení Vote Leave. Zmiňují mimo jiné jeho vystoupení ve vysílání BBC z května 2016, kde uvedl, že „EU posíláme deset miliard liber ročně“. Tvrzení o 350 milionech týdně používal konzervativní politik i po brexitovém referendu, a to během kampaně před parlamentními volbami roku 2017. Podle agentury Reuters si za to vysloužil kritiku vládních statistiků, kteří uváděli, že ignoruje „vratku“ poskytovanou Británii.
Termín Johnsonova předběžného státní u westminsterského soudu zatím není známý. Soudkyně Colemanová uvedla, že po něm bude případ předán soudu vyšší instance, neboť pouze ten o něm může rozhodovat.
Brexit už měl být v březnu
Podle původní dohody s Bruselem měla Británie EU opustit 29. března 2019. Britská premiérka Theresa Mayová ale opakovaně neprotlačila parlamentem rozvodovou dohodu s EU a na poslední chvíli proto vyjednala odklad brexitu do konce října.
V pátek Mayová oznámila rezignaci na post předsedkyně vládní Konzervativní strany. V čele vlády zůstane, dokud konzervativci nezvolí jejího nástupce. Hlasování se očekává po 7. červnu. Johnson dal najevo, že chce Mayovou nahradit a podle pozorovatelů patří k hlavním favoritům.
Johnson a Lavrov se pohádali kvůli vměšování do voleb (prosinec 2017):
