Egyptská ministryně plánování a hospodářského rozvoje Hala El-Saidová oznámila, že v letech 2017 až 2023 klesla v Egyptě míra růstu obyvatelstva o 46 procent. Přírůstek tak dosáhl nejnižší hodnoty za posledních 50 let, a to 1,4 procenta. Loni se v zemi narodily dva miliony dětí, což ukazuje na pokles o 15 procent oproti roku 2018 a o sedm procent oproti roku 2022.
Míra porodnosti v Egyptě vykázala pokles z 3,5 dítěte na ženu v roce 2014 na 2,85 v roce 2021. Přesto počet obyvatel stoupl z 102,8 milionu v roce 2021 na 105,8 milionu k lednu 2024, a Egypt tak zůstal nejlidnatější zemí v arabském světě.
Že přelidnění ohrožuje egyptskou společnost sužovanou ekonomickými problémy, opakovaně varuje egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí. „Nesouhlasím s vaší představou, že mít děti je záležitost naprosté svobody,“ reagoval na vyjádření ministra zdravotnictví a populace Abdeala Ghaffara. „Nakonec na to doplatí celá společnost a egyptský stát. Musíme tuto svobodu zorganizovat, jinak z toho vznikne katastrofa.“
Výrazný pokles počtu narozených dětí na jednu ženu zaznamenává v porovnání s uplynulými dekádami většina blízkovýchodních zemí. Zatímco v sedmdesátých letech bylo obvyklé, že státy jako Jordánsko, Maroko, Saúdská Arábie či Kuvajt měly míru porodnosti 7,1 dítěte na ženu, nyní nepřesahuje tři.
Egypt překonal sto milionů obyvatel. Nemnožte se tolik, nabádá vláda |
Většina zemí v regionu se nyní udržuje na úrovni, která je nutná pro zachování populace, tedy 2,1 dítěte na ženu. Experti ale varují, že se to může změnit. Například Kuvajtu podle studie uveřejněné v odborném periodiku Lancet hrozí, že v roce 2050 bude mít jednu z nejnižších porodností na světě – jen 1,7 dítěte na ženu. Saúdská Arábie může v roce 2100 dosáhnout hodnoty méně než 1,0.
Islámský fundamentalismus a arabské jaro
Do devadesátých let byla na Blízkém východě porodnost vysoká navzdory rychlému ekonomickému rozvoji. Běžný výklad byl, že se na tom podílí konzervativní islámské kultury. Odborník na blízkovýchodní demografii z izraelské Haifské univerzity Onn Winckler ve svém článku publikovaném v odborném periodiku Middle East Policy ovšem podotýká, že pokles porodnosti v první polovině devadesátých let nabral na rychlosti navzdory rozkvětu islámského fundamentalismu.
 |
V neropných arabských zemích Winckler vysvětluje změny jako důsledek několika faktorů. Velkou roli hrálo postupné vymizení arabského socialismu a na to navázaný úbytek prací ve veřejném sektoru, nárůst životních nákladů a stoupající nezaměstnanost. Podstatným důvodem bylo též zintenzivnění programů plánování rodičovství, které zahrnovalo rozsáhlou distribuci antikoncepce, jejíž požívání schválili vysoce postavení islámští duchovní prostřednictvím nábožensko-právních stanovisek známých jako fatwa.
Trend načas v některých zemích zvrátila série revolucí známá jako arabské jaro. Na rozsáhlou nespokojenost reagovaly opětovným příklonem k ideám arabského socialismu, podporou zaměstnání ve veřejném sektoru a rozsáhlými dotacemi.
Plodnost bude dál klesat, nejlepší antikoncepce je totiž vzdělání, říká demograf |
Protesty vyzdvihly k moci islamistické strany, které výrazně omezily politiku plánování rodiny. Staronové ultratradiční pojetí ženské role jako matky mnoha dětí se projevilo především v chudých venkovských oblastech, kde došlo k výraznému nárůstu plodnosti. Například v Egyptě se zvedla z 3,6 v roce 2008 na 4,1 v roce 2012. Podobný trend byl v Jordánsku, kde se objevil i jiný související fenomén: ve městech zatím porodnost stagnovala či klesala.
Ostrovy chudoby jako zdroj přelidnění
Tyto státy se s dědictvím vysoké porodnosti na venkově vyrovnávají dodnes. Winckler poznamenává, že za její nadprůměrnou mírou v Egyptě, Jordánsku a Maroku je existence „ostrovů chudoby“ především v odlehlých oblastech, kde jsou stále běžné předčasné sňatky žen. V městských oblastech se lidé více přibližují západních trendům a lze zde pozorovat menší ochotu mít děti.
„Klesající porodnost souvisí s mnoha faktory, včetně rostoucích nákladů na plození dětí, odkládání sňatků u mužů i žen a posunu k modernějšímu životnímu stylu,“ vysvětluje jordánský sociolog Hussein Khozahe. Významnou roli hraje vzdělání. Studie jordánského statistického úřadu odhalila, že míra používání antikoncepce se zvyšuje s vyšším dosaženým vzděláním žen, a to ze 46 procent u žen bez vzdělání na 62 procent u žen se vzděláním středoškolským nebo vyšším.
Kolem roku 2100 se růst populace zastaví na 11 miliardách lidí, odhaduje OSN |
Podobný scénář odlišných demografických vzorců neplatí jen pro tyto blízkovýchodní státy. I v nyní nejlidnatější zemi na světě, Indii, je nárůst populace dílem velmi „plodných“ nejchudších států, zatímco zbytek země se potýká se stárnutím obyvatelstva.
Vlády zmíněných států se snaží s přelidněním bojovat. Jordánsko chce porodnost snížit na 2,1 prostřednictvím osvětových kampaní. Egypt oznámil poskytnutí příspěvku ženám, které nemají více jak dvě děti. K osvětlení výhod antikoncepce využívá i kleriky.
Výzvy pro ropné státy
V ropných státech, jako je Saúdská Arábie či Katar, lze prudký pokles porodnosti, který nastal po roce 2010, podle Wincklera přičíst jejich postupnému přebírání „západních vzorů“. I když manželství zůstává široce rozšířené, lidé se berou v pozdějším věku.
Jako většina arabských zemí i ropné státy mají mladé obyvatelstvo. I před nimi se začínají objevovat výzvy stárnoucí populace. V Saúdské Arábii se projevuje nárůst počtu mužů v důchodovém věku, zatímco mladších mužů, kteří by je mohli nahradit, je stále méně.
