Jmenuje se Jasmine Rabie a narodila se minulé úterý v guvernorátu Minjá ve středním Egyptě. S jejím příchodem na svět se na obřím počítadle umístěném na budově národního statistického úřadu v Káhiře rozsvítilo číslo 100 000 000.
Nejlidnatější země Blízkého východu, která měla ještě v polovině minulého století dvacet milionů obyvatel, se v posledních letech k této symbolické hranici řítila čím dál rychleji. Každý rok si přičte 2,6 milionu duší a v polovině tohoto století by měla dosáhnout čísla sto šedesát milionů obyvatel.
Populační exploze v zemi vyvolává obavy z dalšího nárůstu chudoby a nezaměstnanosti. Situaci zhoršují geografické podmínky. Egypt je sice velká země, drtivou většinu území však zabírá poušť. Asi 95 procent obyvatelstva žije v zeleném pásu podél Nilu a v jeho deltě, což představuje sedm procent rozlohy země.
Myslíte si, že populační exploze v Egyptě povede k další migrační vlně do Evropy?
Káhira je dnes dvacetimillionovou megalopolí, která praská ve švech. Betonové moře se čím dál víc rozlévá do pouště a pomalu obkličuje slavné pyramidy v Gíze. Město dusí smog, linky MHD jen těžko zvládají nápor cestujících. Nad věčnými dopravními zácpami se neustále line kakofonie klaksonů.
Dvě jsou dost
Egyptská vláda tvrdí, že se s růstem populace snaží bojovat. Prezident Abdal Fattáh Sísí ho podobně jako terorismus označil za hrozbu pro národní bezpečnost a nechal vypracovat osvětovou kampaň nazvanou „Dvě jsou dost“, jejímž cílem je přesvědčit rodiče, aby měly méně dětí.
Tisíce dobrovolníků zamířily vysvětlovat výhody plánovaného rodičovství na venkov, kde je velká rodina stále považována za požehnání. Stát dotuje antikoncepční prostředky, takže balíček tří kondomů stojí v přepočtu asi korunu a nitroděložní tělísko dvojnásobek. Dokonce i imámové z věhlasné univerzity al-Azhar potvrdili, že plánované rodičovství není v islámu zakázáno.
Kritici si však myslí, že zůstává jen u sloganů. „Nemám pocit, že by se vláda příliš snažila. Problém je, že nemáme žádnou strategii, jak s tím bojovat,“ řekl americkému deníku gynekolog Amr Nadim z Univerzity Ajn Ajn Šams.
Antikoncepční prostředky jsou podle něj nekvalitní a jejich dodávky nepravidelné, problém vidí i v tom, že mladí lékaři už nemusejí absolvovat kurzy plánovaného rodičovství.
Za vlády Husního Mubaraka se přitom dařilo populační boom krotit. Jestliže v roce 1990 rodily egyptské ženy v průměru pět dětí, v roce 2005 už jenom tři. Po arabském jaru však zase došlo k nárůstu na hodnotu 3,5.
Důvody nejsou zcela zřejmé. Může za tím být ekonomická nejistota, politické turbulence i pozastavení americké rozvojové pomoci, z níž byly podporovány programy na omezení plodnosti.
Málo práce, nedostatek bydlení
Přelidnění vyvolává obrovské sociální problémy. Třetina obyvatelstva žije pod hranicí chudoby, před pěti lety to bylo „jen“ 28 procent. Nezaměstnanost se pohybuje kolem deseti procent a každý rok na trh práce vstupuje dalších 700 000 lidí. Tolik pracovních míst egyptská ekonomika prostě nevygeneruje.
Dalším svízelem je nedostatek bytů. Sísího vláda sice investuje miliardy do megaprojektů jako je stavba nového hlavního města (psali jsme zde), obyčejní Egypťané si ale tak luxusní bydlení nemohou dovolit.
Srbsko řeší populační katastrofu. Na to už je pozdě, míní experti |
Čím dál víc lidí se tak tísní ve slumech rozrůstajících se kolem velkých měst a divoká výstavba ukusuje z cenné zemědělské půdy. Otázkou také je, jestli bude dost vody. Nejde jen o klimatickou změnu, ale i o novou etiopskou přehradu na Modrém Nilu, jejíž napouštění by mohlo mít pro Egypt katastrofické následky.
Někteří Egypťané si přesto myslí, že do velikosti rodiny jim stát nemá co mluvit. „Lidský kapitál je velmi cenný. Rodina je odrazem mužova příjmu a to by taky mělo určovat, kolik budu mít dětí. A ne že mi to někdo bude diktovat,“ vysvětlil reportérovi The New York Times taxikář a hrdý otec čtyř dětí Ahmed Abdel-Hadí.