Segreová se narodila v roce 1930 v Miláně do židovské rodiny. Po neúspěšném pokusu o útěk do Švýcarska ji italská policie na konci roku 1943 zatkla a v lednu 1944 ji deportovali do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Holokaust na rozdíl od části své rodiny přežila.
Od začátku 90. let Segreová bojovala za to, aby lidé v Itálii na hrůzy druhé světové války a vyvražďování Židů nezapomněli. Začátkem loňského roku ji italský prezident Sergio Mattarella za její úsilí jmenoval doživotní senátorkou.
V říjnu ale vyšlo najevo, že Segreová dostává přes sociální sítě denně kolem dvou set nenávistných zpráv, které jí posílají popírači holokaustu, antisemité a další extremisté.
Debatu v Itálii vyvolalo i chování parlamentních stran v této kauze. Senát se totiž rozhodl zřídit na žádost Segreové zvláštní výbor proti nenávisti, rasismu a antisemitismu, strany pravého středu a krajní pravice – Liga bývalého ministra vnitra Mattea Salviniho, Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho a strana Bratři Itálie Giorgie Meloniové – ale vznik výboru nepodpořily.
Například podle Meloniové nemohla její strana vznik výboru podpořit, protože návrh jeho programu nezohledňoval podíl islamistů na rostoucím antisemitismu. Salvini varoval v souvislosti se vznikem výboru před „politickou cenzurou“.
Ve čtvrtek italská média informovala, že senátorka dostala policejní ochranu. Nyní ji budou doprovázet dva osobní strážci. Podle agentury Reuters ale nejde o doprovod celodenní. Policisté ji budou chránit jen při účasti na veřejných akcích.
„Devětaosmdesátiletá žena, která přežila holokaust, pod policejní ochranou symbolizuje nebezpečí, kterému židovská komunita v Evropě stále čelí,“ napsal na twitteru v reakci na případ Segreové velvyslanec Izraele v Itálii Dror Ejdar.
Židé zažívají ve Francii nejhorší útoky od dob holokaustu |
Giuseppe Sala, starosta Milána, kde se senátorka narodila, spolu s kolegou z města Pesaro Matteem Riccim v pátek oznámili, že založili svaz měst proti nenávisti a rasismu. Italy vyzvali, aby vyšli v Den lidských práv 10. prosince do ulic, a vyjádřili tak podporu Segreové a nesouhlas s extremismem, informuje o tom list La Repubblica.
Podle italského Centra pro současnou židovskou dokumentaci (CDEC) je antisemitismus v zemi na vzestupu, ale stále je mnohem méně výrazný než antisemitismus v Británii nebo Francii. CDEC uvádí, že od začátku roku do konce září zaznamenalo 190 antisemitských incidentů, z toho 70 procent jich se odehrálo online. V roce 2018 ve stejném období došlo k 197 incidentům a v roce 2017 došlo k 130 případům.
