„Před očima se mi objevily rudé a oranžové kruhy. Zvonilo mi v uších, nemohl jsem popadnout dech. Zaplavil mě pocit strachu, jako kdyby se něco mělo stát,“ vzpomínal Železňakov v roce 1992 v rozhovoru pro dnes již zaniklý list Novoja Vremja. „Sedl jsem si na židli a řekl jsem klukům: Dostalo mě to,“ popsal pět let starý incident, který se mu stal osudným.
Železňakov v polovině osmdesátých let působil ve Státním vědecko-výzkumném ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT), kde analyzoval nervové látky a testoval je na krysách, psech a opicích. Měl dobrou výplatu a přístup do obchodů s nedostatkovým zbožím vyhrazených jen pro sovětskou elitu.
Pracoval také na vývoji novičoku, nové binární chemické zbrani s vyšší trvanlivostí, která je velmi obtížně detekovatelná. Institut nervově paralytickou látku vyvinul v rámci tajného projektu Foliant, jehož cílem bylo vytvořit obdobu amerického plynu VX. Vědci z GNIIOChT za její vývoj podle listu Kommersant obdrželi Leninovu cenu, tedy jedno z nejvyšších sovětských vyznamenání.
Sovyet kimyager Andrei Zheleznyakov'un, Noviçok üzerinde çalışırken yaşanan bir kaza sonucu sinir gazına maruz kaldığı, olaydan bir sene sonra epilepsi, sinir sistemi hasarı, siroz ve hepatit sebebiyle hayatını kaybettiği ortaya çıktı. https://t.co/k066eXnEbO
Věděl, že jeho dny jsou sečteny
V květnu 1987 v Železňakově laboratoři selhalo odvětrávání a nepatrné množství novičoku se dostalo do vzduchu. Nadřízený mu řekl, aby se napil čaje, který otrávený vědec okamžitě vyzvracel. Pak dostal protilátku, a protože na první pohled trochu zabrala, poslali ho domů.
Došel jen k nedalekému kostelu, který před jeho očima „začal zářit a pak se najednou rozpadl na kousky.“ Železňakov zkolaboval a odvezli ho do nemocnice. Důstojníci KGB lékařům řekli, že se otrávil zkaženou klobásou a donutili je podepsat dokument o mlčenlivosti.
Doktoři se ovšem dovtípili, že Železňaka nesklátila otrava jídlem. Píchli mu atropin, čímž mu nejspíš zachránili život. Nikdy se však už zcela neuzdravil, jeho zdraví se naopak postupně zhoršovalo jak novičok postupně leptal jeho nervovou soustavu. Železňakov mimo jiné trpěl cirhózou, toxickou hepatitidou a epilepsií.
Zemřel v roce 1993 uprostřed večeře na mozkovu mrtvici. Dožil v naprosté izolaci. Žena se s ním rozvedla, děti neměl. Vláda mu každý měsíc platila několik tisíc rublů. „Chtěli po něm jedinou věc: aby zůstal zticha,“ napsal ruský novinář, který s ním udělal rozhovor sedm měsíců před jeho smrtí.
Otrava agenta SkripalaÚTOK: Bývalý ruský agent bojuje v Británii s otravou KOMENTÁŘ: Agent Skripal nebyl důležitý LONDONGRAD: Putinovi agenti v Británii MOSKVA: Skripala mohl otrávit jed z Česka ODVETA: Británie vypověděla diplomaty TECHNET: Vraždy špionů včera a dnes NOVIČOK: Ruský vědec přiznal vývoj jedu |
Železňakov se nakonec rozhodl promluvit kvůli kauze Vila Mirzjanova, chemika, který byl obviněn ze zrady, protože na počátku 90. let upozornil na tajný sovětský program na výrobu binárních chemických zbraní. „Neměl se čeho bát, protože věděl, že jeho dny jsou sečteny,“ ocenil v rozhovoru pro The Guardian Železňakovo rozhodnutí promluvit Vil Mirzjanov, který dnes žije v americkém exilu.
Skripal je živý jen napůl, tvrdí vědec
O vývoji novičoku v sovětských laboratořích v posledních dnech promluvilo už několik ruských vědců. Například Vladimir Uglev, který v GNIIOChT pracoval spolu s Mirzjanovem.
Podle něj se pod názvem novičok skrývá skupina čtyř látek, které byly označeny podle data vzniku jako A-1972, B-1976, C-1976 a D-1980. První tři jsou v tekutém stavu, čtvrtá je prášek. Jsou to organické sloučeniny fosforu s nervově paralytickým účinkem, které se odlišují způsobem vytvoření i bojového užití.
„Žádné nově vyvíjené látky je svými toxickými vlastnostmi nemohou překonat,“ řekl vědec, podle nějž se jed vyvíjel v letech 1972 až 1988 na zakázku sovětského ministerstva obrany.
Protijed podle něj neexistuje. „S téměř stoprocentní jistotou mohu říct, že jakmile Skripala a jeho dceru odpojí od podpůrných systémů, zemřou. I teď jsou naživu tak napůl,“ řekl na adresu někdejšího plukovníka ruské vojenské rozvědky GRU, kterého neznámý pachatel otrávil počátkem března v anglickém Salisbury.
Za otravou dvojitého agenta Sergeje Skripala stojí Rusko, míní Karel Pacner:
