„Před padesáti lety se miliony obyvatel Československa ocitly v šoku. Rozhlasoví reportéři hlásili neslýchanou zprávu: do naší země vtrhla cizí vojska. Po ulicích měst a obcí rachotily tanky, lidé před nimi stáli s holýma rukama,“ začal svůj projev Kiska, který k významnému výročí na rozdíl od českého prezidenta Miloše Zemana promluvil. Ten vystoupit odmítl s tím, že svou odvahu už ukázal za počínající normalizace.
„Všechno to mělo podobu nepředstavitelného, příšerného filmu,“ pokračoval Kiska a dodal, že málokdo by před invazí uvěřil, že nás budou okupovat armády ‚spřátelených zemí‘ a spojenců Varšavské smlouvy. Tím spíše, že zatknou a odvlečou do Sovětského svazu vrcholné československé politické představitele.
Připomněl, že naší vlast během noci zaplavilo půl milionu vojáků, šest tisíc tanků, osm set letadel a dva tisíce děl. „Žádné kontrarevolucionáře nenašli, zato však v zemi, kde se do té doby šířila naděje na svobodnější život, zabili desítky nevinných obětí,“ řekl Kiska.
Po podepsání Moskevského protokolu se podle něj hororový film změnil na krutou realitu normalizace a začalo období potlačování svobody tisku, projevu a víry. „Na pracovištích se rozběhly potupné prověrky, desetitisíce zaměstnanců byly šikanovány, či vyhozeni z práce a jejich děti nesměly studovat. Mnozí šikovní a vzdělaní lidé emigrovali. Moc převzali bezcharakterní jedinci opírající se o sovětské bodáky,“ řekl Kiska.
Ke slovenskému, ale také k českému národu promluvil slovenský prezident ze Sliače. „Z města, odkud po dlouhých třiadvaceti letech odešli poslední cizí vojáci. Zanechali za sebou zdevastovanou krajinu, zdemolované byty, ale hlavně zmařenou naději na změnu v roce 1968,“ dodal prezident.
Pilíře naší prosperity jsou v NATO a EU, řekl Kiska
Zdůraznil, že je povinností dnešních demokratických politiků chránit svobodu a možnost rozhodovat o naší budoucnosti bez obav z toho, že naše rozhodnutí zlomí hrubá síla. „Proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a stejnou úctou ke svobodě, lidským právům a demokracii,“ řekl a dodal, že takové spojence máme v Evropské unii a Severoatlantické alianci, které nazval pilíři naší prosperity a bezpečnosti.
Na závěr zmínil skutečnost, že dnes vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa odsuzují tři pětiny obyvatel Slovenska. Projevil však zklamání nad tím, že přibývá těch, kdo o událostech srpna 1968 ví jen málo, nebo dokonce nic. Zejména mezi mladými lidmi.
„Prosím proto rodiče, učitele, příbuzné i pamětníky, aby si v tyto dny našli chvilku času a podělili se s mladšími lidmi a dětmi o svoje poznatky a zkušenosti. Aby jim přiblížili časy naděje, ale i chvíle zrady, zoufalství a ponížení. A vzpomněli si na oběti okupace i zásadní změnu, kterou nám přinesl listopad 1989,“ vyslovil Kiska prosbu k národu.
„Abychom jim pomohli pochopit, že slova „nikdy víc“ znamenají nejen odhodlání, ale také vyžadují rozumná, zodpovědná rozhodnutí, která toto přání naplní obsahem,“ uzavřel svůj proslov prezident.
