Jak se změnil váš život od okamžiku, kdy jste si s Richardem Chladem řekli oficiálně ano?
Nezměnilo se vůbec nic. Nějakou dobu jsme spolu už byli, než jsme se k tomu kroku odhodlali. Maximálně to změnilo jméno v občance, v řidičáku, v pasu, na kartách a podobné věci. Tak to bylo docela takové „příjemné“, všechno to znovu zařizovat, když si nemůžete zažádat najednou o pas, občanku a řidičák, ale musíte obejít všechny instituce zvlášť... Tak to jediné se změnilo. A v našem vztahu? Řekla bych, že vůbec nic.
Byla pro vás důležitá ta pohádková svatba na písečné pláži?
Já jsem vůbec nechtěla pohádkovou svatbu. Já jsem rovnou řekla, že se klidně vdám na úřadě. Pro mě průběh té svatby nebyl úplně důležitý, vlastně celý ten proces té svatby, který byl na Maledivách, o čemž vy říkáte pohádková svatba. Bylo to pro mě překvapení. Nevěděla jsem, že tam bude moje rodina, moje kamarádka a teď si zpětně říkám: „Jasně, každý chce takovouhle svatbu! A kdo říká, že ne, tak kecá!
Řekla vám pak vaše maminka Veronika Kánská, že ta svatba v písku byla velká zábava? Nebo čekala adrenalin jako při natáčení Slunce, sena v Hošticích?
Myslím, že jsme si to všichni opravdu užili. Jak se říká, sedm nocí a sedm dní propít, to jsme absolvovali zdárně. Užili jsme si to i s adrenalinovými zážitky.
Například se vám roztekly české svatební koláčky?
Ty jsme tedy ani nepekli. Nejsem úplně zastáncem těchto tradic. Přiznám se, že koláčky úplně nemusím. Ríša je má rád, ale já si na to nepotrpím.
Kolik času věnujete tomu, abyste byla fit? Člověk, který se často pohybuje na pláži, tak samozřejmě pokud to jde, rád dobře vypadá.
Když to jde, jak říkáte, což je samozřejmě ne vždy možné. Ale nehýbu se jenom proto, abych nějak vypadala v plavkách. Zní to jako klišé, ale opravdu, dělám to, abych se cítila fit a v pohodě a byla zdravá. Sportu se věnuji už odmala. Dá se říct, že poslední dobou každý den alespoň tu hodinku, hodinku a půl denně si najdu.
Co jsou podle vás hlavní faktory, díky kterým s Richardem absolutně mažete váš věkový rozdíl?
Já už jsem to několikrát zmiňovala. Myslím si, že já jsem „stará duše“ a Richard je „mladá duše“ a asi ani jeden z nás nepociťujeme ten věkový rozdíl, který mezi námi je. Díky tomu, že se shodneme ve spoustě názorů a tak nějak se doplňujeme.
Miliardář Chlad se oženil. Dceru Blaženy ze Slunce seno si vzal na Maledivách |
Na to konto je prý důležitý stejný smysl pro humor a společné vtipkování.
To určitě. A nejvíc tedy společný humor, když jsem třeba naštvaná. Přiznám se, že se skoro nehádáme. Opravdu minimálně. Ale já jsem docela výbušná povaha, ač se to nemusí třeba zdát. Takže já se často naštvu, vybouchnu, křičím... A Richard řekne nějaký vtip, nebo se začne smát tomu, jak vypadám přitom, když se vztekám. A okamžitě je veškeré naštvání pryč a smějeme se tomu společně. Takže ano, humor je opravdu naším společným znakem.
Kdybychom teď mohli něco objasnit, vysvětlit a popřípadě dementovat. Část české společnosti si myslí, že váš život se skládá jenom z užívání si, válení se na pláži, chození na drahé večeře, utrácení a minimálního trávení času v Čechách. Jaká je realita?
Realita je, že jsme tak půl napůl v Česku a v zahraničí. Určitě oba musíme chodit do práce. Ač si to lidé nemyslí, tak musíme. Drahé večeře? Já ráda vařím. Richard má rád třeba chleba se sádlem, takže kolikrát to nemám zas až tak složité. Jsme hodně doma. Ač to tak nemusí vypadat, máme rádi klídek.
Manželé Chladovi (Praha, 24. ledna 2024)
Není legrace sehnat klasický chleba, když jste za hranicemi. Musíte někdy i péct?
Jestli musím péct? Péct umím, ale peču nerada, protože za to dostávám vynadáno. Já to moc nejím, takže to vždycky sní Richard. Nemá rád zbytky, nerad vyhazuje a potom si stěžuje, že musí kvůli tomu dvakrát tolik času trávit ve fitku, nebo při nějaké sportovní aktivitě. Takže moc nepeču, abych ho neštvala.
Díky čemu stojíte nohama pevně na zemi? Život v luxusu dovede nejednomu člověku zamotat hlavu.
To je super otázka. Myslím si, že spousta lidí si to neuvědomuje, ale já jsem z úplně normálních poměrů. Žila jsem úplně normální život a to, že teď se mám „jako v pohádce“, o tom si myslím, že to nemůže úplně změnit můj charakter, nebo to, jaká jsem uvnitř. Řekla bych, že i Richard, tím, jaký je, je úplně normální člověk. Žijeme úplně normální život. Ale přiznám se, že každý den děkuji bohu za to, že jsem měla možnost poznat takového chlapa, být s ním a žít takový život. Ale určitě nechci nějak usnout na vavřínech.
Bez čeho se neobejdete, když zavítáte domů k mamince?
Bez čeho se neobejdu? Tak asi bez mamčiny svíčkové! A miluji jejich psy a vlastně miluji celou rodinu. Vždycky se k nim moc těším. Nemám tolik příležitostí je navštěvovat a trávit s nimi spoustu času, ale snažím se vždycky, když jsem v Česku, se u nich zastavit a nějaký čas doma strávit. A maminčina kuchyně je prostě nejlepší.
Dcera Blaženy ze Slunce seno chodí s miliardářem starším než její matka |
Lichotí vám, když lidé říkají, že jste krásu a oči zdědila po mamince?
Určitě. Já myslím, že mamka si to třeba úplně nemyslí. Zná se a ví, jak vypadá taťka. Myslím, že rodiče to vždycky vnímají trošku odlišně. Samozřejmě mi to lichotí. Ale myslím si, že mamka byla opravdu krásnější, atraktivnější a měla ještě něco navíc.
Myslíte si, že je třeba škoda, že ten „x faktor“, který měla, víc nevyužila? Když v herectví nepokračovala a potom, co jí nevzali na vytouženou DAMU, zapíchla do řemesla pomyslné vidle?
Těžko soudit za druhého člověka. Za mě to asi až tak úplně nehraje roli. Myslím si, že ať člověk jde v životě jakýmkoliv směrem, tak to má nějaký účel, a mělo to tak být. Jestli ona nad touto otázkou někdy přemýšlela, to jsem se jí, přiznám se, neptala. Ale myslím, že kdyby opravdu chtěla, tak si za tím jde.
Co vaše herecké ambice? Využíváte je alespoň občas na Instagramu?
Ne, asi radši ne. Já nejsem dobrá herečka a přiznám se, neumím vůbec lhát. Když mám něco zatajit a neříct to, tak se strašně trápím a okamžitě to na mně Richard pozná, že kecám. Naši to na mně taky vždycky poznali, takže mně by to nikdo nesežral, to mé herecké nadání.
Takže když hrajete nějakou společenskou hru, tak vás absolutně drtí, když něco předvádíte.
Ne, to ne! V pokeru umím zachovat kamennou tvář, ale to je asi tak všechno.
7. října 2021 |
