John Sarno si letos v srpnu vysloužil pozvánku do slavného talk show moderátora CNN Larry Kinga tím, že svou knihou na několik týdnů dobyl čelnou pozici v americkém žebříčku bestsellerů v kategorii literatury faktu. Neodhalil přitom tajemství slavných ložnic či tajných služeb, ba dokonce ani neblufoval lákavým názvem. Uznávaný newyorský neurolog ve své knize »Léčba bolesti zad« pouze veřejnosti sdělil a náležitě doložil tezi, že tuto svízel nemá u většiny pacientů na svědomí mechanické poškození páteře, ale stres.
»Bolest zad je pouze výsledkem jakési vnitřní zloby, která je v každém, kdo žije v nervozitě, obavách, neklidu, prostě ve stresu,« vysvětloval z obrazovky Sarno. »Stres potom vyprovokuje fyzické reakce ústící v bolest zad. Tento projev vnitřní zloby lze samozřejmě ovlivnit myslí, nejlepší je ovšem předejít mu životním stylem, v němž nechybí dost pohybu a správná výživa, což vylučuje jakoukoli nadváhu. To je ovšem dnes pro lidi mnohem těžší než polykat prášky.« »Podle mého odhadu je devadesát pět procent operací páteře naprosto zbytečných,« prohlásil na kameru neurochirurg Patrick O'Leary, který v Americe proslul jako specialista na tyto zákroky. A pak už Larry King vytáčel telefonní čísla těch, kteří se odhodlali poslechnout rad svého ošetřujícího lékaře do puntíku a převrátit svůj dosavadní život téměř naruby. Všichni bez ohledu na pohlaví či věk ochotně vyprávěli své příběhy. Potvrdili, že po pár týdnech nového režimu byla bolest ta tam. Stačilo však trochu popustit uzdu životnímu tempu, a už jim kříž nepřehlédnutelně připomněl, co je čeká, vrátí-li se ke své vlastní minulosti. Že Sarnova kniha zaujala tolik Američanů, není samozřejmě náhoda. Bolest zad se totiž v této zemi už skrývá za polovinou všech plných invalidních důchodů, které se tu dnes vyplácejí. Čtvrtinu z těch, kteří mění zaměstnání nebo odcházejí do penze, přimějí k tomuto kroku potíže s páteří. Diagnóza »low back pain« - LBP polyká dvě třetiny ročních výdajů na nemoci svalové a kosterní soustavy a figuruje na 13,5 procenta pracovních neschopenek. American Medical Association sdružující zdejší lékaře se nyní zabývá i spletitým medicínsko-administrativním problémem, jak informoval účastníky 9. světového kongresu o bolesti, který se konal ve Vídni dva týdny po odvysílání Kingova pořadu, James P. Robinson z rehabilitační kliniky University of Washington v Seattlu. »Ročně musíme v USA vyřídit na sedm milionů žádostí o přiznání invalidního důchodu kvůli bolesti zad, proto potřebujeme co nejpřesněji vymezit, za jakých podmínek má na něj pacient nárok. Jak ale můžeme charakterizovat, co je to nesnesitelná bolest, když je objektivně neměřitelná? Jak klasifikovat, co je taková újma na zdraví, která člověku znemožňuje pracovat, když se situace mění jednak podle povolání, jednak podle momentálního zdravotního stavu? A jak postihnout skutečnost, že újma duševní bývá často u postižení provázených chronickou bolest větší než ta mechanická?«
S jedním ze závěrů, jehož se lékaři z celého světa na vídeňském kongresu o bolesti dobrali, by jistě vřele souhlasil i doktor Sarno: totiž že jediným člověkem, jemuž potíže se zády rozhodně nehrozí, neboť je limitován pouze mechanicky, nikoli emocionálně, takže nezná strach ani stres, je - Terminátor...
Jak se stoná se zády v Č eské republice
Počet případů Počet Průměrné trvání Průměrný denní stav
prostonaných dnů jednoho případu ve dnech práce neschopných
celkem muži ženy celkem muži ženy
581 484 323 534 257 950 22 684 993 11460 324 11 224 669 39 1286
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Nemoci svalové a kosterní soustavy figurovaly v České republice v roce 1997 v příčinách pracovní neschopnosti na druhém místě (13,88 procenta), za nemocemi dýchacího ústrojí (48,4 procenta) a před poraněními a otravami (10,76 procenta). Právě bolesti zad se ve skupině těchto onemocnění postaraly jak o nejvíc prostonaných dní (z více než 580 000 jich mají na svědomí přes 360 000), tak o nejdelší pracovní neschopnosti. Nejčastěji postihly lidi mezi 45 a 59 lety. Od roku 1970 stoupl počet případů o polovinu, průměrná doba trvání neschopnosti se prodloužila o 74 procent.
»Bolest zad je pouze výsledkem jakési vnitřní zloby, která je v každém, kdo žije v nervozitě, obavách, neklidu, prostě ve stresu,« vysvětloval z obrazovky Sarno. »Stres potom vyprovokuje fyzické reakce ústící v bolest zad. Tento projev vnitřní zloby lze samozřejmě ovlivnit myslí, nejlepší je ovšem předejít mu životním stylem, v němž nechybí dost pohybu a správná výživa, což vylučuje jakoukoli nadváhu. To je ovšem dnes pro lidi mnohem těžší než polykat prášky.« »Podle mého odhadu je devadesát pět procent operací páteře naprosto zbytečných,« prohlásil na kameru neurochirurg Patrick O'Leary, který v Americe proslul jako specialista na tyto zákroky. A pak už Larry King vytáčel telefonní čísla těch, kteří se odhodlali poslechnout rad svého ošetřujícího lékaře do puntíku a převrátit svůj dosavadní život téměř naruby. Všichni bez ohledu na pohlaví či věk ochotně vyprávěli své příběhy. Potvrdili, že po pár týdnech nového režimu byla bolest ta tam. Stačilo však trochu popustit uzdu životnímu tempu, a už jim kříž nepřehlédnutelně připomněl, co je čeká, vrátí-li se ke své vlastní minulosti. Že Sarnova kniha zaujala tolik Američanů, není samozřejmě náhoda. Bolest zad se totiž v této zemi už skrývá za polovinou všech plných invalidních důchodů, které se tu dnes vyplácejí. Čtvrtinu z těch, kteří mění zaměstnání nebo odcházejí do penze, přimějí k tomuto kroku potíže s páteří. Diagnóza »low back pain« - LBP polyká dvě třetiny ročních výdajů na nemoci svalové a kosterní soustavy a figuruje na 13,5 procenta pracovních neschopenek. American Medical Association sdružující zdejší lékaře se nyní zabývá i spletitým medicínsko-administrativním problémem, jak informoval účastníky 9. světového kongresu o bolesti, který se konal ve Vídni dva týdny po odvysílání Kingova pořadu, James P. Robinson z rehabilitační kliniky University of Washington v Seattlu. »Ročně musíme v USA vyřídit na sedm milionů žádostí o přiznání invalidního důchodu kvůli bolesti zad, proto potřebujeme co nejpřesněji vymezit, za jakých podmínek má na něj pacient nárok. Jak ale můžeme charakterizovat, co je to nesnesitelná bolest, když je objektivně neměřitelná? Jak klasifikovat, co je taková újma na zdraví, která člověku znemožňuje pracovat, když se situace mění jednak podle povolání, jednak podle momentálního zdravotního stavu? A jak postihnout skutečnost, že újma duševní bývá často u postižení provázených chronickou bolest větší než ta mechanická?«
S jedním ze závěrů, jehož se lékaři z celého světa na vídeňském kongresu o bolesti dobrali, by jistě vřele souhlasil i doktor Sarno: totiž že jediným člověkem, jemuž potíže se zády rozhodně nehrozí, neboť je limitován pouze mechanicky, nikoli emocionálně, takže nezná strach ani stres, je - Terminátor...
Jak se stoná se zády v Č eské republice
Počet případů Počet Průměrné trvání Průměrný denní stav
prostonaných dnů jednoho případu ve dnech práce neschopných
celkem muži ženy celkem muži ženy
581 484 323 534 257 950 22 684 993 11460 324 11 224 669 39 1286
Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Nemoci svalové a kosterní soustavy figurovaly v České republice v roce 1997 v příčinách pracovní neschopnosti na druhém místě (13,88 procenta), za nemocemi dýchacího ústrojí (48,4 procenta) a před poraněními a otravami (10,76 procenta). Právě bolesti zad se ve skupině těchto onemocnění postaraly jak o nejvíc prostonaných dní (z více než 580 000 jich mají na svědomí přes 360 000), tak o nejdelší pracovní neschopnosti. Nejčastěji postihly lidi mezi 45 a 59 lety. Od roku 1970 stoupl počet případů o polovinu, průměrná doba trvání neschopnosti se prodloužila o 74 procent.
