V dětství jste byla nadšenou sportovkyní, proč jste si nakonec zvolila herectví?
Označení sportovkyně bych brala trochu s rezervou. Pohyb mě vždycky bavil, ale nikdy jsem nebyla na vrcholové úrovni. Spíš jsem dělala sport pro radost. Byla jsem živé a zvídavé dítě a k herectví to tak byl jenom krůček.
Když večer odcházím na představení, ptají se: „Maminko, dneska bude sebevražda, nebo komedie?“