„Abychom zajistili, že naše odstrašení a obrana zůstanou účinné, musíme i nadále investovat do naší bezpečnosti,“ vyzval během dvoudenní schůzky ministrů obrany v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.
Upozornil, že v rámci Aliance rostou výdaje na obranu pátý rok po sobě. Zatímco v roce 2014 dávaly dohodnutá 2 procenta Hrubého domácího produktu (HDP) na obranu pouze tři členské země, letos hranici prakticky splňuje už osm zemí a další jsou velmi blízko. „To je dobrý trend. A očekáváme, že bude pokračovat. Většina spojenců toho plánuje dosáhnout do roku 2024,“ dodal.
Proč 2 procenta?Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země. Jen pro představu v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP. Hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale přes 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady. Minimálně 20 procent z obranného rozpočtu tak má mířit do modernizace armády a zvyšování bojeschopnosti. |
Na spravedlivé sdílení nákladů na zajištění bezpečnosti tlačí především Spojené státy, které podle loňských čísel hradí přes 60 procent obranných výdajů Aliance jako celku.
Prezident Donald Trump od svého nástupu do Bílého domu opakovaně žádá především po evropských členech NATO, aby vydávaly na obranu ročně nejméně 2 procenta HDP. Několikrát pohrozil, že by v opačném případě mohly Spojené státy své závazky vůči Evropě přehodnotit.
Sdílení zátěže má být jedním z hlavních témat na připravovaném prosincovém summitu NATO v Londýně, kde spojenci oslaví 70 let od vzniku Aliance.
„Investujeme více do obrany, protože je to v našem zájmu. Dvě procenta nejsou tak moc ve srovnání s úrovní výdajů na obranu, které jsme vynakládali například během studené války,“ řekl Stoltenberg.
Po roce zase pátí od konce
Česko bylo za rok 2017 páté od konce, loni si polepšilo o jednu příčku výše a letos i přes očividně vyšší obranný rozpočet odhady paradoxně připisují kvůli růstu ekonomiky opět páté místo od konce s podílem 1,19 procenta HDP.
Horší mají být jen Lucembursko (0,55 procenta), Španělsko (0,92 procenta), Belgie (0,93 procenta) a Slovinsko (1,04 procenta). Například sousední Slovensko by podle předpokladů letos mělo dávat 1,74 procenta HDP a země se rázem vyšvihla na dvanáctou příčku mezi Chorvatsko a Norsko.
Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta do roku 2020 a ke dvouprocentní hranici se má blížit v roce 2024.
Obranné výdaje České republiky(v miliardách korun; procentní podíl HDP)
* návrh státního rozpočtu Zdroj: Ministerstvo obrany ČR |
Už v roce 2014 přitom české parlamentní strany mimo komunistů společně během národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ na Hradě deklarovaly, že budou zvyšovat výdaje na obranu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP.
Ani necelé dva roky před „termínem“ ale není jisté, zda to tak bude. Podle prvního návrhu státního rozpočtu na 2020 by obrana měla dostat o dvě miliardy korun méně, než počítal loňský rozpočtový výhled.
Ministerstvo obrany by tak mělo k dispozici 74,3 miliardy korun, což je o 7,5 miliardy korun více než letos. V roce 2021 by pak měly státní výdaje na obranu stoupnout o dalších 11 miliard korun.
„Je to návrh, o kterém ještě budeme s ministerstvem financí dále vyjednávat. Proces sestavení návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu a vyjednávání o něm probíhá v řádu měsíců,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Aby Česká republika svých závazků dosáhla, musí dlouho zanedbávaný obranný rozpočet každoročně výrazně růst. Zatímco v roce 2014 byl pod 40 miliardami, letos přesahuje 66 miliard korun.
Aby vláda splnila svůj slib dosažení 1,4 procenta HDP v roce 2021, plánuje za dva roky skokové zvýšení rozpočtu na 85 miliard korun. V roce 2022 by pak ministerstvo obrany mohlo dostávat přes 95 miliard korun.
Obrana ale plánuje právě v následujících letech hned několik zásadních modernizačních projektů. Mezi největší patří nákup 210 pásových bojových vozidel pěchoty za 50 miliard, 12 vojenských vrtulníků nebo mobilních radarů.
