Nabídku v pondělí oficiálně předal ministru obrany Lubomíru Metnarovi americký velvyslanec Stephen B. King. Upřesnění nabídky ministerstvo obrany očekávalo v rámci vyjednávání s americkou administrativou a probíhajícího průzkumu trhu.
„Převzali jsme dnes oficiálně dvě nabídky. Komise složená ze zástupců ministerstva a armády nyní bude mít za úkol je posoudit, vyhodnotit a doporučit závěry,“ uvedl ministr Lubomír Metnar (za ANO).
Americká strana oficiálně předložila dvě varianty. Tou první je dodávka 12 kusů vrtulníků UH-60M Black Hawk v celkové hodnotě 589,9 milionu dolarů, tedy zhruba 13,2 miliardy korun. Původní maximální částka schválená americkým Kongresem v květnu činila 800 milionů dolarů.
Druhou variantou, kterou Američané nabízejí, je prodej osmi kusů vrtulníků UH-1Y Venom a k tomu čtyř kusů bitevních AH-1Z Viper celkově za 645,9 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 14,5 miliardy korun. Původní maximální částka schválená americkým Kongresem přitom činila 780 milionů dolarů.
„Nabídky neobsahují jen dodávku samotných vrtulníků, ale zahrnují celý systém, tedy vybavení zbraňovými systémy, munici, údržbu, zaškolení a výcvik,“ upřesnil Filip Říha, náměstek ministra pro řízení Sekce vyzbrojování a akvizic.
Vláda s premiérem Andrejem Babišem avizovala, že chce nové vrtulníky pořídit na úrovní vláda-vláda. „Je důležité mít výběr transparentní. Chceme spolupracovat na úrovni vláda-vláda. Je potřeba, aby ministerstvo obrany vysvětlovalo, že ty Black Hawky, o který také jednáme, jsou úplně jiné, než ty, které nakoupili například Slováci. Ti mají základní verzi, nemají pancíř a žádnou výbavu,“ potvrdil Babiš „vládní zelenou“ naposledy během veletrhu obranných technologií IDET v Brně.
Ministerstvo obrany upozornilo, že nákup mezivládní dohodou zaručuje dodávky za stejných finančních podmínek jako v případě akvizic pro americkou armádu.
Původní americká nabídka z letošního května
USA nabízejí v bojích osvědčené stroje
Vrtulníky UH-60M Black Hawk platí za univerzální a v konfliktech osvědčené stroje. Za „peníze“ z nich lze učinit také velmi dobře vyzbrojené víceúčelové stroje s palebnou silou srovnatelnou s čistými bitevníky.
U kombinace vrtulníků Venom a Viper je to podobné, jde však konstrukčně o nejnovější stroje. UH-1Y Venom, o jehož nákupu pro českou armádu se hovoří už tři roky, patří do takzvané linie vrtulníků „Huey“, sahající k jeho předchozím modelům nasazeným v bojových akcích ve Vietnamu.
Dvoumotorový střední vrtulník je následovník slavného UH-1 Iroquois. Americká námořní pěchota si objednala celkem 160 těchto nejnovějších strojů. Bojová nasazení už prodělal od roku 2008 při operacích v Iráku a v Afghánistánu.
Bitevní Stroj AH-1Z Viper je rovněž v bojích osvědčeným nejmodernějším potomkem legendárního AH-1 Cobra, prvního specializovaného bitevního vrtulníku v historii, který během vietnamské války v podstatě definoval tuto kategorii techniky.
Požadavky české armády
|
Zajímavou je tato varianta i proto, že Venom a Viper z dílen amerického výrobce Bell jsou prakticky „dvojčata“. Viper a Venom mají totiž 85% stejných dílů, což výrazně snižuje nároky na logistiku, servis, údržbu a provozní zázemí. Díky velmi podobné avionice mohou posádky UH-1Y i AH-1Z využívat i stejný letový simulátor.
Jedno ale zde však existuje. Podle expertů by nutně šlo jen o prvotní fází, úplný začátek přezbrojení, protože 8 víceúčelových a 4 bitevní rozhodně armádě stačit nebudou.
Finální stav by tak příštích letech měl být velmi podobný tomu, co chce podepsat Rumunsko, tedy zhruba tucet strojů od každého z obou typů. Později by tak logicky mělo dojít k dalšímu kontraktu v obráceném gardu - 4 víceúčelové a 8 bitevních.
Armádní vrtulníky pomalu dosluhují
Pro českou armádu je americká nabídka šancí, že dvanáct nových vrtulníků dostane relativně velmi brzy a s dostatečným předstihem, než současná flotila armádních strojů ruské výroby v příštích letech začne postupně rychle odcházet, až definitivně skončí.
Česká armáda se dlouhé roky opírala a ještě chvíli opírat bude o vrtulníky sovětské, resp. ruské výroby – dopravní Mi-8 (3 stroje), víceúčelové transportní Mi-17 (5 strojů) a modernější Mi-171Š (15 strojů, část modernizovaná) a bitevní Mi-24/35 (16 strojů). Kromě toho provozuje také pátrací a zdravotnické W-3A Sokol polské výroby.
Zatímco prakticky všechny transportní Mi-17 doslouží přibližně v období let 2024 až 2026 po více jak 35 letech provozu, u modernějších Mi-171Š se předpokládá, že mohou létat minimálně do roku 2035. Bitevníky Mi-24/35 pak mají díky probíhajícím generálním opravám odejít do „důchodu“ nejpozději v letech 2025 až 2027.
Vrtulník Black Hawk přiletěl do Brna. Lidé se do něj mohli podívat v rámci Mezinárodního veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET:
26. května 2019 |
