Jde o největší armádní tendr v historii. Proč Česká republika potřebuje pásová bojová vozidla?
Armáda má ze zákona povinnost zajistit obranu země a má také závazky k NATO. Z toho bezprostředně vyplývá úkol mít do roku 2026 plně vyzbrojenou a vycvičenou brigádu těžkého typu. Modernizace a přezbrojení 7. mechanizované brigády je tedy nezbytností, už jen proto, že je vybavena technicky i morálně zastaralými vozidly BVP-2, které nesplňují požadavky na vedení boje a hodí se spíše do muzea než na bojiště.
Miroslav Hlaváč Vojenskou kariéru začal v osmdesátých letech u dělostřelectva. Počátkem devadesátých let absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově, aby pak velel dělostřeleckým jednotkám. V mezidobí v zahraničí absolvoval speciální kurzy ve Fire Support Training Centre v Nozozemsku a vystudoval Command and General Staff College ve Fort Leavenworth v americkém Kansasu a Royal College of Defence v Londýně. V letech 2007 až 2010 byl náčelníkem odboru bojové přípravy pozemních sil poté až do roku 2016 velel žatecké 4. brigádě rychlého nasazení. Na ministerstvu obrany řídil poté odbor rozvoje pozemních sil a byl zástupcem šéfa sekce rozvoje sil. Má za sebou zahraniční mise v Bosně a Hercegovině, Kosovu a v Afghánistánu. |
Do soutěže se nakonec letos v květnu přihlásili čtyři výrobci, ale prakticky hned se objevily spekulace, že některé parametry, které armáda chce, jsou nesmyslné. Podobná kritika se před časem objevila i v souvislosti s nákupem vrtulníků.
Vytrhávat a zpochybňovat jednotlivá kritéria je asi stejně přínosné jako radit od televize trenérovi fotbalové reprezentace po půlroční přípravě, koho má postavit do útoku.
Nejvíce probíranou a kritiky zpochybňovanou volbou je asi zadání na „osádkovou“ věž obrněnce, tedy s živou obsluhou namísto „bezosádkové“ – dálkově ovládané.
Česká armáda a její vojáci už mají desetiletou zkušenost s dálkově ovládaných věžemi u lehké techniky nebo u obrněných transportérů Pandur. Máme zkušenosti i s osádkovými věžemi doma i v zahraničí. Vzhledem k tomu, jaké úkoly dnes naši vojáci plní a budou plnit, byla jako vhodnější řešení vybrána věž s osádkou.
Proč? Pro jaké úkoly tedy armáda nové pásové obrněnce chce?
Po zkušenostech, které čeští vojáci nasbírali doma i v zahraničních operacích, jsme chtěli preferovat vozidlo pro boj a podporu v první linii v přímém kontaktu s nepřítelem. V takové situaci je zásadní, aby střelec a velitel měli z věže přehled o bojišti. Přímý oční kontakt osádky věže je kritický pro plnění takových typů činností.
Dálkově ovládané věže pro to nejsou vhodné?
Armáda samozřejmě využívá i věže bez osádky, tato technika je ovšem určena k jiným úkolům. Nespornou výhodou osádkové věže je její obvyklejší, jednodušší a bezpečnější dobíjení munice zevnitř korby. To zvyšuje ochranu vojáků a bojeschopnost vozidla, které může i za boje přebíjet nebo odstranit závadu na systému a není třeba se stahovat do týlu mimo palbu nepřítele.
Osádková věž je konstrukčně jednodušší než bezosádková, což zvyšuje bojové použití vozidla ve zhoršených klimatických podmínkách, jako je vlhko či prašno. V případě osádkové věže odpadají také problémy s případy poruch na elektronických systémech způsobené výpadkem napájení.
Myslel jsem, že právě bezosádková věž by měla být pro vojáky pohodlnější.
Zdánlivě banální problém, jako je například rozbitý stěrač nebo zarosené senzory, může být pro bezosádkovou věž v kritickém okamžiku naprosto fatální, protože vojáci ztratí přehled v prostoru. Senzoricky jsou přitom obě věže vybaveny stejně. Dali jsme také přednost tomu, že osádková varianta umožní vojákům v případě potřeby další možnost úniku z vozidla.
Dalším zpochybňovaným argumentem je velikost osádky, tedy kolik vozidlo uveze vojáků.
Protože středem pozornosti u české armády je voják a nikoli technika, rozhodly se expertní týmy pro jedenáctičlennou osádku. Hlavním důvodem bylo to, aby osádka byla modulární, tedy aby armáda mohla využívat různé sestavy.
To tedy znamená tříčlennou osádku a osm bojovníků vzadu?
Ano, v této modifikaci lze využít prostor pro roj o osmi lidech, který je schopen se po sesednutí rozvinout do dvou čtyřčlenných týmů. Další variantou využití osádky je šestičlenný roj, který je doplněný o dva specialisty. Při dnešním bojovém nasazení jsou jednotky standardně doplňovány leteckými nebo dělostřeleckými návodčími, kteří jsou využívání pro vyžádání letecké či dělostřelecké palebné podpory, specialisty C4ISTAR (Command, Control, Communication, Computer, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition, Recconnaissance), kteří přispívají k digitalizaci bojiště a ucelenému přehledu o situaci na všech stupních velení, dále psovody nebo operátory dronů.
Bez těchto nových schopností se už dnešní bojové jednotky jednoduše neobejdou. Mechanizované jednotky dnes vyžadují vysokou flexibilitu, autonomii a on-line připojení do míst velení a řízení. Působí často samostatně v malých uskupeních namísto v obrovských celcích známých z dob minulých, kdy převažovaly konflikty konvenčního charakteru.
Základní specifikace na BVP
Zdroj: AČR |
Ministerstvo obrany ale čelí kritice, že požadavků pro výrobce, kteří se chtějí o zakázku ucházet, zadalo poměrně málo?
Parametrů, definujících nepřekročitelné požadavky pro nové pásové vozidlo pěchoty, bylo pro potencionálního dodavatele definováno mnohem více. Například požadavek na balistickou ochranu osádky úrovně K5, tedy ten nejvyšší, obsahuje aktivní prvky ochrany, které se ovšem neslučují se schopností obojživelnosti. Těžké vozidlo by se jednoduše utopilo. Vzhledem k tomu, že Pandur je obojživelný a armáda má v programu výstavby ženijního vojska pořízení nových pontonových mostů, rozhodli jsme se u těžké brigády pro nejvyšší možnou balistickou ochranu osádky nového vozidla.
Kdo parametry sestavoval?
Už v roce 2015 vznikl pracovní tým náčelníka Generálního štábu, který měl za úkol určit jasnou specifikaci na pořízení nového pásového bojového vozidla pěchoty. Byl sestaven z odborníků a vojáků, kteří prošli reálnými bojovými situacemi. Tým renomovaných odborníků z oblasti vědy, výzkumu a inovací zpracoval Studii proveditelnosti, která poskytla armádním specialistům přehled o situaci na trhu a shrnula světové trendy. Proběhlo také srovnání základních požadavků uživatele s reálnými schopnostmi a možnostmi potenciálních dodavatelů.
V žádném oboru na světě neexistuje ideální řešení. Každé specifické řešení má své klady i zápory. Oba pracovní týmy, generálního štábu a projektový, který vznikl na Sekci pro vyzbrojování a akvizice ministerstva obrany, sestavily specifikaci s parametry ušitými na míru současným a budoucím schopnostem a potřebám armády. Výsledkem pak byla v roce 2018 finální specifikace.
A ta se už neměnila?
Tato specifikace se nezabývá jednotlivými výrobci nebo značkami, ale jednoznačně určuje nutné parametry nově pořizovaného vozidla. Jsou to kritéria, která musí být bezpodmínečně splněna. Vojenští experti museli pečlivě zvážit, čemu dají přednost a jasně to zdůvodnit. Armáda na svých požadavcích dlouze pracovala, zvažovala pouze parametry bez ohledu na výrobce, všechny kroky společně s ministerstvem obrany vždy zveřejňovala, stojí si za nimi a nikdy je nezměnila.
Obrněnce od čtyř výrobců si však armáda testovala už v létě 2017?
Ano, průmyslové dny se uskutečnily v roce 2017 a zúčastnili se pozvaní výrobci techniky, ovšem nedorazili všichni oslovení. Armáda nemá a nemůže zkoumat, jaké byly jejich důvody. Akce se tehdy zúčastnily čtyři firmy, které následně podaly i své návrhy do soutěže.
