Přes 900 tanků, 1 600 obrněných transportérů a vozidel, přes 1000 děl, 260 letounů, 200 vrtulníků a také 40 válečných plavidel včetně ponorek. To je síla, kterou představují polské ozbrojené síly.
Z "otloukánka" je podle expertů vojenská regionální mocnost a další posílení polskou armádu zanedlouho čeká v podobě raket Patriot, které na polském území rozmístí letos na jaře Američané. V Polsku tak bude nejvýkonnější protivzdušná zbraň východního křídla NATO.
"Polské ozbrojené síly znamenají z vojenského hlediska nesporně největší posílení NATO od konce studené války," konstatuje expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.
Na rozdíl od jiných nových členů Aliance včetně Česka nebo Maďarska se Polsko úzce nespecializuje jen na některé oblasti, ale zachovává si relativně masivní armádu a postupně ji modernizuje, aby byla schopná čelit prakticky všem známým hrozbám.
"Polská armáda má mnohem větší politickou podporu, a i přes problémy s financováním mají Poláci jasný cíl a představu o tom, co má armáda být schopna dělat. Svědčí o tom nasazení v Iráku i v Afghánistánu. Poláci se nebojí přímo říct, jaké mají záměry a co pro to udělají," konstatuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Hlas Varšavy bere Brusel vážně
komentář natoaktual.czVýchodní politika – zásadní polský příspěvek k debatě o nové strategii NATO |
Řada nových členských zemí, které v několika vlnách do NATO vstoupily, byly pro spojence spíše přítěží, Polsko však může významně přispívat k obraně území NATO i k zahraničním operacím.
"Polsko bylo z hlediska Aliance skutečně zásadním novým státem a jeho vliv i stopa, kterou v posledních deseti letech zanechalo v NATO, je zcela nejvýraznější ze všech států, o něž Aliance rozšířila své řady," tvrdí expert na bezpečnostní problematiku Luboš Palata.
Například v Afghánistánu dnes působí dva tisíce polských vojáků a dalších 600 by mělo sedmý nejpočetnější zahraniční kontingent v oblasti letos ještě posílit.
Respekt si získaly polské ozbrojené síly už během války v Iráku, kam Varšava vyslala 2 500 mužů včetně elitních supertajných speciálních jednotek. Polsko tehdy, na rozdíl od mnoha dalších členských zemí NATO, jednoznačně podpořilo Spojené státy a Británii, a to i v bojových operacích. Na oplátku Američané Polsku svěřili velení nad centrální oblastí Iráku kolem města Babylon.
A spojenci z NATO o "polské síle" moc dobře vědí. Hlas Varšavy je také v Bruselu vždy slyšet dostatečně hlasitě a může se skutečně zásadně podílet na celkové vojenské politice Aliance.
Důkazem z poslední doby je rozhodnutí NATO o zajištění ochrany pro tři pobaltské země - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Aliance po pěti letech přešlapování slíbila, že připraví pohotovostní plány na jejich obranu. A stojí za tím hlavně Polsko s pomocí několika dalších zemí.
Alianční plánovači dost dlouho váhali, jak trojlístek "slabších" pobaltských zemí do strategie zahrnout. Situace se rychle změnila poté, co se Varšava ostře ohradila proti monstrózním společným vojenským manévrům Ruska a Běloruska u polských hranic a označila takové aktivity za ohrožení celé oblasti.
Na zemi, ve vzduchu i na moři
Zatímco jiné země NATO se úzce specializují jen na některé hrozby, v případě Česka například protichemickou ochranu a pasivní sledovací systémy, polská armáda má dost prostředků pro operace na zemi, ve vzduchu i na moři. A srovnávat s Českem nebo Maďarskem je pochopitelně už kvůli velikosti Polska se čtyřiceti miliony obyvatel nemožné.
Velmi skloňované je především polské letectvo, které v posledních letech pokročilo v modernizaci své techniky spolu s Českou republikou prozatím nejdál ze všech postkomunistických zemí.
Zásadním projektem bylo pořízení 48 víceúčelových nadzvukových letounů F-16C/D nejmodernější série Block 52+ spolu s širokým spektrem přesně naváděné protiletadlové i protizemní výzbroje. "To přivedlo polské taktické letectvo na shodnou úroveň, jakou mají 'vyspělí' staří členové Aliance," uvedl letecký expert Jan Čadil.
Kromě tohoto "úderného" hrotu má polské letectvo ještě u dvou letek osvědčené stroje MiG-29 určené výhradně k plnění úkolů protivzdušné obrany. Letouny ale prošly pouze základní modernizací, aby byly schopny působit v aliančním prostředí. "Skladbu bojových typů uzavírají zastaralé stíhací-bombardovací Suchoje Su-22M4/UM3K. Ty jsou však postupně stahovány z provozu a vyřazovány," dodal Čadil.
Obměnou prochází také transportní letectvo. Poláci nakoupili nové španělské turbovrtulové Casy C-295M i větší čtyřmotorové C-130E Hercules. Postupně se také připravuje zásadní modernizace a obměna vrtulníkového letectva, které dosud používá stroje ruské a domácí výroby.
Masivní útok nehrozí, ale...
I když masivní pozemní útok na některou z členských zemí NATO podle stratégů nehrozí a například česká armáda se postupně mění v lehkou expediční sílu pro mezinárodní operace, Polsko si zatím chce zachovat silnou a vševojskovou armádu, schopnou bránit území celého státu.
"Souvisí to možná s faktem, že Polsko postrádá přirozené hranice, které Česku poskytují hory. Je to rovinatá země, ideální pro velké manévrové operace, a historicky mu téměř neustále hrozil útok ze západu i východu," konstatuje Visingr.
Česká armáda má tak v současnosti tři desítky modernizovaných tanků T-72, polské pozemní síly vládnou proti tomu nepředstavitelnou silou - téměř tisícovkou moderních tanků Leopard 2 a PT-91. K tomu je nutné připočíst přes 1 600 obrněných pěchotních transportérů a vozidel a přes tisíc dělostřeleckých zbraní.
Velmi silná je i protivzdušná obrana, kterou tvoří stovky hlavňových i raketových systémů. Na první pohled jde sice o staré zbraně ze sovětské éry, ve skutečnosti však prošly komplexními modernizacemi, které z nich dělají účinné zbraně někdy až světové úrovně.
Samostatnou kapitolu pak tvoří polské válečné námořnictvo. Chloubou jsou dva velké raketové fregaty americké výroby a v sestavě zhruba čtyřicítky válečných plavidel nechybějí ani ponorky.
Armáda testuje DNA profesionálů
V rámci co možná největší efektivity začala před časem polská armáda testovat DNA svých profesionálů, podobně jako v Británii nebo USA. Analýzu každého vojáka z bojových jednotek chce velení využít hned v několika směrech.
Díky analýze mohou například lékaři rychleji pomoci vojákovi, který v boji utrpěl zranění a potřebuje transplantaci. Od zkoumání genetického kódu svých vojáků si armáda slibuje, že bude moci rozumně vydávat peníze na jejich výcvik. Testy totiž ukáží, že by voják mohl mít v budoucnu třeba zdravotní problémy. Do specializovaných jednotek tak bude možné zase vybírat jen ty nejlepší adepty. Z genů lze vyčíst i to, nakolik je adept odolný například vůči stresu.
Polská armáda v současnosti čítá 100 tisíc vojáků. Navíc do dvou let chce generální štáb získat do svých služeb ještě 20 tisíc dobrovolníků, kteří by tvořili takzvané Národní záložní síly. Záložáci by měli povinnost zúčastnit se jednou ročně zhruba měsíčního cvičení a za tu dobu by měli nárok na plat, jaký dostávají řadoví profesionálové.
Bez určité finanční kompenzace by nezůstali ani zaměstnavatelé, kteří by dobrovolníky na manévry pustili. Rezervisté budou nadále pracovat ve své civilní profesi, ale v případě potřeby budou okamžitě povoláni ke konkrétní jednotce.
