„Prezident Putin měl jako deklarovaný cíl invaze na Ukrajinu méně NATO. Dostává se mu přesného opaku,“ prohlásil Stoltenberg před zahájením dvoudenní schůzky ministrů zahraničí NATO, jehož součástí byl i ceremoniál oficiálního vstupu Finska mezi spojence.
Stoltenberg upozornil, že Rusko už řadu let posiluje svou vojenskou přítomnost na severu v těsné blízkosti Norska, ale také Finska a Moskva opakovaně ukázala, že je ochotná použít vojenskou sílu proti svým sousedům.
Připomněl, že právě obavy z další ruské agrese po invazi na Ukrajinu byly tím hlavním důvodem, proč loni v květnu Finsko a Švédsko zažádaly o vstup do NATO.
Členství v Alianci podle jeho slov zvýší bezpečnostní záruky Finska, na které se okamžitě začne vztahovat pravidlo o kolektivní obraně v případě napadení. Stoltenberg podotkl, že spojenci zatím neplánují nějaké stále rozmístění společných jednotek v severské zemi, ale situaci v hraniční oblasti s Ruskem budou průběžně vyhodnocovat.
„Když se podíváte na mapu, uvědomíte si také, že Finsko je svou polohou kromě NATO jako celku nesmírně důležité pro severské země a pro pobaltské země,“ dodal Stoltenberg.
#NATO Secretary General @jensstoltenberg previews the #ForMin meeting in #Brussels: it is hard to imagine a better way of celebrating our anniversary than to have #Finland becoming a full member of the Alliance
ℹ️: https://t.co/TFXHZQKEL2 https://t.co/zmSjYwLarx
Rusko na vstup Finska do NATO reaguje ostrou kritikou a hrozbami. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle státní agentury RIA Novosti v úterý prohlásil, že vstup Finska do vojenské aliance a kroky NATO ke zvýšení vlastní bojové připravenosti „zvyšují riziko konfliktu“.
Wagnerovci postupují v srdci Bachmutu, šéf Dumy viní Západ z terorismu |
Šojgu varoval, že některé běloruské vojenské letouny jsou nyní schopné nést jaderné hlavice a že do Běloruska byly převedeny raketové systémy Iskander, které mohou být použity k nesení konvenčních nebo jaderných hlavic.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval, že v reakci na vstup Finska do NATO bude Moskva nucena přijmout „protiopatření“ k zajištění bezpečnosti Ruska.
Krok Helsinek označil za „zásah“ do bezpečnosti Ruska a uvedl, že struktura NATO je vůči Rusku nepřátelská. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov pak podle agentury TASS uvedl, že Rusko nebude s reakcí na rozšíření NATO spěchat. Zároveň ale odmítl, že by Rusko nijak nezareagovalo. „Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl.
Samotný ruský prezident Putin koncem března avizoval, že nechá v Bělorusku rozmístit taktické jaderné zbraně. Ještě loni v červnu přitom prohlašoval, že „není nic, čeho se bát“ v případě členství Finska nebo Švédska v NATO.
#Putin in June 2022: "There is nothing to be afraid about a possible membership of #Finland or #Sweden in #NATO".
Show this to everyone who continues to claim that #Russia has legitimate security concerns considering the NATO expansion to the East. https://t.co/E3DPCzvHN7 https://t.co/rlVpwg85QC
Jaderná rétorika ruských představitelů je ale podle šéfa NATO vzorcem nebezpečného způsobu, kterým se Rusko a prezident Putin snaží zastrašit spojence v další podpoře Ukrajiny i dalšímu posilování spojenectví.
„Nenecháme se zastrašit. Budeme nadále podporovat Ukrajinu. NATO samozřejmě zůstává ostražité. Velmi pozorně sledujeme, co Rusko dělá. Ale zatím jsme neviděli žádné změny v jejich jaderné pozici, které by vyžadovaly nějakou změnu naší jaderné pozice,“ konstatoval.
NATO podle něj zůstává jadernou aliancí, která odstrašuje a brání všechny spojence a samozřejmě i nadále sleduje jakékoli potenciální rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.
Rusové řeší „osvobození bratrského Finska“, protože vstupuje do NATO |
