Šéf NATO Jens Stoltenberg (vpravo) a ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba...

Šéf NATO Jens Stoltenberg (vpravo) a ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v sídle Aliance. (4. dubna 2023) | foto: Reuters

Nenecháme se zastrašit, odmítl šéf NATO ruské hrozby kvůli Finsku i Ukrajině

  • 15
Úterní vstup Finska do NATO bude historickou událostí a přímým důsledkem ruské invaze na Ukrajinu, uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg. Připomněl, že Rusko řadu let posiluje svou vojenskou přítomnost v bezprostřední blízkosti Finska a ruský prezident Vladimir Putin opakovaně ukázal, že je ochoten použít vojenskou sílu proti svým nejbližším sousedům.

„Prezident Putin měl jako deklarovaný cíl invaze na Ukrajinu méně NATO. Dostává se mu přesného opaku,“ prohlásil Stoltenberg před zahájením dvoudenní schůzky ministrů zahraničí NATO, jehož součástí byl i ceremoniál oficiálního vstupu Finska mezi spojence.

Stoltenberg upozornil, že Rusko už řadu let posiluje svou vojenskou přítomnost na severu v těsné blízkosti Norska, ale také Finska a Moskva opakovaně ukázala, že je ochotná použít vojenskou sílu proti svým sousedům.

Připomněl, že právě obavy z další ruské agrese po invazi na Ukrajinu byly tím hlavním důvodem, proč loni v květnu Finsko a Švédsko zažádaly o vstup do NATO.

Členství v Alianci podle jeho slov zvýší bezpečnostní záruky Finska, na které se okamžitě začne vztahovat pravidlo o kolektivní obraně v případě napadení. Stoltenberg podotkl, že spojenci zatím neplánují nějaké stále rozmístění společných jednotek v severské zemi, ale situaci v hraniční oblasti s Ruskem budou průběžně vyhodnocovat.

„Když se podíváte na mapu, uvědomíte si také, že Finsko je svou polohou kromě NATO jako celku nesmírně důležité pro severské země a pro pobaltské země,“ dodal Stoltenberg.

Rusko na vstup Finska do NATO reaguje ostrou kritikou a hrozbami. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle státní agentury RIA Novosti v úterý prohlásil, že vstup Finska do vojenské aliance a kroky NATO ke zvýšení vlastní bojové připravenosti „zvyšují riziko konfliktu“.

Wagnerovci postupují v srdci Bachmutu, šéf Dumy viní Západ z terorismu

Šojgu varoval, že některé běloruské vojenské letouny jsou nyní schopné nést jaderné hlavice a že do Běloruska byly převedeny raketové systémy Iskander, které mohou být použity k nesení konvenčních nebo jaderných hlavic.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval, že v reakci na vstup Finska do NATO bude Moskva nucena přijmout „protiopatření“ k zajištění bezpečnosti Ruska.

Krok Helsinek označil za „zásah“ do bezpečnosti Ruska a uvedl, že struktura NATO je vůči Rusku nepřátelská. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov pak podle agentury TASS uvedl, že Rusko nebude s reakcí na rozšíření NATO spěchat. Zároveň ale odmítl, že by Rusko nijak nezareagovalo. „Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl.

Samotný ruský prezident Putin koncem března avizoval, že nechá v Bělorusku rozmístit taktické jaderné zbraně. Ještě loni v červnu přitom prohlašoval, že „není nic, čeho se bát“ v případě členství Finska nebo Švédska v NATO.

Jaderná rétorika ruských představitelů je ale podle šéfa NATO vzorcem nebezpečného způsobu, kterým se Rusko a prezident Putin snaží zastrašit spojence v další podpoře Ukrajiny i dalšímu posilování spojenectví.

„Nenecháme se zastrašit. Budeme nadále podporovat Ukrajinu. NATO samozřejmě zůstává ostražité. Velmi pozorně sledujeme, co Rusko dělá. Ale zatím jsme neviděli žádné změny v jejich jaderné pozici, které by vyžadovaly nějakou změnu naší jaderné pozice,“ konstatoval.

NATO podle něj zůstává jadernou aliancí, která odstrašuje a brání všechny spojence a samozřejmě i nadále sleduje jakékoli potenciální rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.

Rusové řeší „osvobození bratrského Finska“, protože vstupuje do NATO

, natoaktual.cz

Video