Rusové řeší „osvobození bratrského Finska“, protože vstupuje do NATO

Finsko se v úterý 4. dubna stane plnohodnotným jednatřicátým členem NATO, když o vstup požádalo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Moskva rozšíření Aliance ostře kritizuje a chce posílit svou obranu. Ruští propagandisté navíc otevřeně vyzývají k „osvobození bratrského finského lidu“ a označují severskou zemi za „ruské historické území“.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Bezprostředně poté, co šéf NATO Jens Stoltenberg v pondělí po poledni potvrdil, že u bruselské centrály poprvé 4. dubna zavlaje finská vlajka, tedy symbolicky na výročí vzniku Aliance, a země se stane jednatřicátým členem, reagovala Moskva na další rozšiřování tradičně kriticky.

Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že Moskva bude v případě potřeby reagovat na členství Finska v NATO posílením své obrany.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka. Ankara požadovala, aby švédská vláda neposkytovala azyl kurdským separatistům. Prezident Erdogan nakonec švédský vstup posvětil v předvečer aliančního summitu ve Vilniusu v červenci 2023.

< >  

„Posílíme náš vojenský potenciál na západě a severozápadě,“ uvedl Gruško v poznámkách, které přinesla státní tisková agentura RIA Novosti. V případě rozmístění sil ostatních členů NATO na území Finska prý Kreml podnikne dodatečné kroky k zajištění vojenské bezpečnosti Ruska.

Přistoupení Finska do NATO ratifikovalo už všech třicet dosavadních členů, i když proces několik měsíců prodlužovaly dvě země – Turecko a Maďarsko. Finsko a sousední Švédsko požádaly o vstup do NATO loni v létě v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a kvůli obavám, že by se mohly rovněž stát terčem ruského útoku.

Severská síla. NATO získá členy se strategickou polohou a totální obranou

Připojení Finska k Alianci už o víkendu tvrdě kritizovala také ruská státní média. V pořadu 60 minut státní televize Rossija 1 skupina ruských propagandistů označila situaci za nepořádek a vyzývala k osvobození finského lidu.

„Takže už se nám to vymklo z rukou. Naše historické území. Takže s ohledem na to, budeme muset posílit náš směr. Musíme osvobodit bratrský finský lid,“ konstatují ruští experti společně s moderátorkou Olgou Skabejevovou. Asi nejhlasitěji se tématu ujal Dmitrij Abzalov, šéf moskevského centra pro strategickou komunikaci.

Zazní i protinázor, že Rusko „musí nejprve osvobodit všechno ostatní“ v rámci „speciální operace“ na Ukrajině a pak se teprve zabývat Finskem.

„Pozor, Finsko! Ruští propagandisté ​​hovoří o nutnosti osvobodit bratrský finský lid,“ varoval na Twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko, který výroky ruských propagandistů sleduje a pravidelně na ně upozorňuje.

Finsko má s Ruskem hranici o délce 1 300 km

„Není na Moskvě, aby rozhodovala o tom, kdo bude nebo nebude členem NATO. Je na kandidátských zemích a na NATO, aby se rozhodly, a to bude velmi jasně demonstrováno zítra v ústředí NATO, kdy vztyčujeme finskou vlajku a dokončíme proces přistoupení Finska,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Připomněl, vstup Finska mezi spojence bude znamenat značné vojenské posílení. Finsko podle něj přivádí dobře vycvičené a dobře vybavené vojáky, stejně jako velkou záložní armádu a také nyní investuje do nových pokročilých bojových letounů F-35. Helsinky jich pořizují 64.

„A také musíme mít na paměti, že Finsko je jednou z mála zemí v Evropě, které po skončení studené války skutečně nesnižovaly investice do obrany ani připravenost ozbrojených sil,“ konstatoval.

Mnohaleté investice do vlastní obrany tak podle jeho přetvořili (Finové) v robustní armádu a udržují vysokou úroveň připravenosti a bojeschopnosti. „Finsko je také zemí s extrémně vysokou úrovní odolnosti a celospolečenské připravenosti,“ dodal.

V ruském dostřelu F-35 potřebujeme, říká šéf finských vzdušných operací

Upozornil, že připojením k NATO se hranice Aliance s Ruskem prakticky zdvojnásobí. „Prezident Putin šel do války proti Ukrajině s deklarovaným cílem získat méně NATO. Chtěl, aby NATO stáhlo síly a struktury od všech spojenců, kteří vstoupili po roce 1997, tedy všech spojenců ve střední a východní Evropě, a chtěl, aby NATO dalo naprosto jasně najevo, že dveře NATO jsou pro jakékoli nové členy zavřené. Získává přesný opak, posiluje přítomnost NATO ve východních částech Aliance a s Finskem a Švédskem získává dva nové členy,“ dodal.

Rusko, respektive Sovětský svaz už v minulosti sousední Finsko vojensky napadl. Takzvaná Zimní válka začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940. Sovětský svaz byl za napadení vyloučen 14. prosince 1939 ze Společnosti národů.

Sověti zaútočili s obrovskou přesilou a bombardovali Helsinky. Hlavní nápor byl směřován přes Karelskou šíji, ale značné sovětské síly postupovaly severně od Ladožského jezera a další jednotky se pokoušely proniknout podél celé společné hranice.

TPKanslia @TPKanslia

Finland becomes a Member of NATO on Tuesday, 4 April 2023.

President @Niinisto will travel to Brussels and attend an accession ceremony at NATO Headquarters.
https://t.co/T3qr7NxTXm

3. dubna 2023 v 13:00, příspěvek archivován: 3. dubna 2023 v 16:48

oblíbit retweet odpovědět

Finové přitom mohli postavit maximálně 350 tisíc mužů, zatímco SSSR postupně nasadil do boje podle odhadů snad až milion vojáků. Uvádí se, že v letadlech měli Sověti převahu 30:1 a v tancích dokonce 200:1. Přesto Finové statečně vzdorovali a Sovětům se dlouho nedařilo prorazit obrannou linii.

Až v polovině února 1940 Sověti prolomili hlavní linii na Karelské šíji, následně postoupili až k druhému největšímu finskému městu Viipuri a souhlasili vyjednávat o míru. Mírová smlouva byla uzavřena dne 13. března 1940. Finové ztratili Karélii s Viipuri, dále pohraniční oblast Salla a Rybářský poloostrov na severu. Finsko tak přišlo o zhruba deset procent své rozlohy, přístup k Ladožskému jezeru, velkou část průmyslu i zemědělské půdy, ale uchovalo si politickou nezávislost.

Finské oběti se udávají ve výši 25 tisíc padlých, Sověti podle odhadů přišli až o 270 tisíc mužů a zřejmě stejný počet tvořili ranění a nemocní.