Bezprostředně poté, co šéf NATO Jens Stoltenberg v pondělí po poledni potvrdil, že u bruselské centrály poprvé 4. dubna zavlaje finská vlajka, tedy symbolicky na výročí vzniku Aliance, a země se stane jednatřicátým členem, reagovala Moskva na další rozšiřování tradičně kriticky.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že Moskva bude v případě potřeby reagovat na členství Finska v NATO posílením své obrany.
|
„Posílíme náš vojenský potenciál na západě a severozápadě,“ uvedl Gruško v poznámkách, které přinesla státní tisková agentura RIA Novosti. V případě rozmístění sil ostatních členů NATO na území Finska prý Kreml podnikne dodatečné kroky k zajištění vojenské bezpečnosti Ruska.
Přistoupení Finska do NATO ratifikovalo už všech třicet dosavadních členů, i když proces několik měsíců prodlužovaly dvě země – Turecko a Maďarsko. Finsko a sousední Švédsko požádaly o vstup do NATO loni v létě v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a kvůli obavám, že by se mohly rovněž stát terčem ruského útoku.
Severská síla. NATO získá členy se strategickou polohou a totální obranou |
Připojení Finska k Alianci už o víkendu tvrdě kritizovala také ruská státní média. V pořadu 60 minut státní televize Rossija 1 skupina ruských propagandistů označila situaci za nepořádek a vyzývala k osvobození finského lidu.
„Takže už se nám to vymklo z rukou. Naše historické území. Takže s ohledem na to, budeme muset posílit náš směr. Musíme osvobodit bratrský finský lid,“ konstatují ruští experti společně s moderátorkou Olgou Skabejevovou. Asi nejhlasitěji se tématu ujal Dmitrij Abzalov, šéf moskevského centra pro strategickou komunikaci.
Zazní i protinázor, že Rusko „musí nejprve osvobodit všechno ostatní“ v rámci „speciální operace“ na Ukrajině a pak se teprve zabývat Finskem.
„Pozor, Finsko! Ruští propagandisté hovoří o nutnosti osvobodit bratrský finský lid,“ varoval na Twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko, který výroky ruských propagandistů sleduje a pravidelně na ně upozorňuje.
Finsko má s Ruskem hranici o délce 1 300 km
„Není na Moskvě, aby rozhodovala o tom, kdo bude nebo nebude členem NATO. Je na kandidátských zemích a na NATO, aby se rozhodly, a to bude velmi jasně demonstrováno zítra v ústředí NATO, kdy vztyčujeme finskou vlajku a dokončíme proces přistoupení Finska,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Připomněl, vstup Finska mezi spojence bude znamenat značné vojenské posílení. Finsko podle něj přivádí dobře vycvičené a dobře vybavené vojáky, stejně jako velkou záložní armádu a také nyní investuje do nových pokročilých bojových letounů F-35. Helsinky jich pořizují 64.
„A také musíme mít na paměti, že Finsko je jednou z mála zemí v Evropě, které po skončení studené války skutečně nesnižovaly investice do obrany ani připravenost ozbrojených sil,“ konstatoval.
Mnohaleté investice do vlastní obrany tak podle jeho přetvořili (Finové) v robustní armádu a udržují vysokou úroveň připravenosti a bojeschopnosti. „Finsko je také zemí s extrémně vysokou úrovní odolnosti a celospolečenské připravenosti,“ dodal.
V ruském dostřelu F-35 potřebujeme, říká šéf finských vzdušných operací |
Upozornil, že připojením k NATO se hranice Aliance s Ruskem prakticky zdvojnásobí. „Prezident Putin šel do války proti Ukrajině s deklarovaným cílem získat méně NATO. Chtěl, aby NATO stáhlo síly a struktury od všech spojenců, kteří vstoupili po roce 1997, tedy všech spojenců ve střední a východní Evropě, a chtěl, aby NATO dalo naprosto jasně najevo, že dveře NATO jsou pro jakékoli nové členy zavřené. Získává přesný opak, posiluje přítomnost NATO ve východních částech Aliance a s Finskem a Švédskem získává dva nové členy,“ dodal.
Rusko, respektive Sovětský svaz už v minulosti sousední Finsko vojensky napadl. Takzvaná Zimní válka začalo sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940. Sovětský svaz byl za napadení vyloučen 14. prosince 1939 ze Společnosti národů.
Sověti zaútočili s obrovskou přesilou a bombardovali Helsinky. Hlavní nápor byl směřován přes Karelskou šíji, ale značné sovětské síly postupovaly severně od Ladožského jezera a další jednotky se pokoušely proniknout podél celé společné hranice.
Finland becomes a Member of NATO on Tuesday, 4 April 2023.
President @Niinisto will travel to Brussels and attend an accession ceremony at NATO Headquarters.
https://t.co/T3qr7NxTXm
Finové přitom mohli postavit maximálně 350 tisíc mužů, zatímco SSSR postupně nasadil do boje podle odhadů snad až milion vojáků. Uvádí se, že v letadlech měli Sověti převahu 30:1 a v tancích dokonce 200:1. Přesto Finové statečně vzdorovali a Sovětům se dlouho nedařilo prorazit obrannou linii.
Až v polovině února 1940 Sověti prolomili hlavní linii na Karelské šíji, následně postoupili až k druhému největšímu finskému městu Viipuri a souhlasili vyjednávat o míru. Mírová smlouva byla uzavřena dne 13. března 1940. Finové ztratili Karélii s Viipuri, dále pohraniční oblast Salla a Rybářský poloostrov na severu. Finsko tak přišlo o zhruba deset procent své rozlohy, přístup k Ladožskému jezeru, velkou část průmyslu i zemědělské půdy, ale uchovalo si politickou nezávislost.
Finské oběti se udávají ve výši 25 tisíc padlých, Sověti podle odhadů přišli až o 270 tisíc mužů a zřejmě stejný počet tvořili ranění a nemocní.
