„Pět miliard je už suma, která zajistí potřebnou úroveň fungování ministerstva obrany jako resortu, ale i dostatek financí - byť omezeně, na pokračování modernizace. Tahle suma to umožní,“ konstatoval bývalý náčelník generálního štábu a dnes bezpečnostní expert Jiří Šedivý.
Vláda vrátila armádě zatím 5 miliard. Zbytek asi v únoru, říká Babiš |
Vláda ve středu na mimořádném jednání schválila přesun pěti miliard korun z vládní rezervy do rozpočtu ministerstva obrany. Jde přitom jen o polovinu sumy, kterou v prosinci obraně na nátlak komunistů škrtla výměnou za jejich podporu při hlasování o rozpočtu.
O druhé půlce se podle premiéra Andreje Babiše rozhodne v únoru na základě zvláštní analýzy.
Generál Jiří Šedivý
Pro armádu jde přitom o klíčovou sumu pro další modernizaci. Ministerstvo obrany po slíbeném přesunu peněz zpět mělo letos hospodařit s částkou 85,4 miliardy korun. K dispozici tak bude mít jen 80,4 miliardy.
Z toho na investice do modernizace mělo být původně vyčleněno až 25 miliard. Zhruba 15 miliard na splátky již uzavřených smluv a inkriminovaných 10 miliard na další plánované klíčové nákupy - pásové obrněnce, protivzdušná obrany a další.
Obrana musí upravit plány
Podle Šedivého sice bude muset ministerstvo obrany plán investic upravit, nebude to však tak drastické, jako kdyby přišlo o celou sumu. A dopad na klíčové modernizační programy by tak podle jeho slov mohl být omezený.
Vrácení zbývající poloviny z 10 miliard je stále ve hře.
„Věřím, že nedojde ke krácení jen na základě politického tlaku ze strany komunistů. Armáda má rozpočet spočítaný tak dobře, že ví, jak hospodařit s 80 nebo 85 miliardami. Ten minulý rozpočet roku 2021 byl vyčerpán prakticky kompletně,“ uvedl Šedivý.
Ministr obrany Lubomír Metnar několikrát naznačil, že kvůli škrtům ve výdajích na obranu je připraven rezignovat. Otevřeně kvůli snížení armádního rozpočtu rezignoval naposledy sociálnědemokratický ministr obrany Jaroslav Tvrdík v roce 2003.
Obraně zbylo jen 1,8 miliardy korun, nejméně za posledních pět let |
Tehdy na konci května podal demisi na protest proti snížení armádního rozpočtu z 2,2 % HDP na 2,05 % HDP. Poté demisi vzal kuriózně zpět, přestože rozpočet pro armádu mezitím klesl až na 1,9 % HDP, aby vzápětí rezignoval znovu.
Podle Šedivého by byl odchod Metnara půl roku před volbami zbytečný. „Chápu výroky pana ministra spíše jako reakci na konkrétní moment, se kterým byl konfrontován a bral bych to s určitou rezervou,“ řekl s tím, že co se týká investic do armády, má přitom za sebou Metnar hodně úspěšné práce.
Počet vojákůPočet profesionálů roste od roku 2015, předtím naplněnost armády několik let klesala kvůli rozpočtovým škrtům v souvislosti s hospodářskou krizí. Nejméně jich bylo v roce 2014, přesně 20 864. Loni se počat vojáků z povolání a civilních zaměstnanců v obraně zvýšil o 813. Celkem tak v resortu obrany pracuje 34 771 lidí. Z toho 26 621 profesionálních vojáků. Údaj zahrnuje také vojenské policisty nebo Hradní stráž. Započítáni naopak nejsou příslušníci tajné služby Vojenského zpravodajství, jejichž počet ministerstvo nezveřejňuje. Koncepce výstavby armády do roku 2030 počítá s tím, že v roce 2025 by měla mít armáda k dispozici 27 245 vojáků a o pět let později 30 000. Vzrostl také počet aktivních záložníků o 204 na 3 440. |
„Měl by pokračovat. Těch pět miliard v kolonce mínus není tak významných,“ konstatoval.
Kromě techniky jde také o nábor
Rezignace zejména v současné situaci by podle jeho slov naopak poškodila nejen resort obrany, ale pravděpodobně i českou společnost. Šedivý připomněl, že ministerstvo například řídí vojenské nemocnice, které se významně podílejí na řešení koronavirové krize.
„A armáda nejen vojskovým zdravotnictvím ale v podstatě všemi útvary pomáhá celé společnosti. V celé řadě případů je přitom Česká republika na této pomoci zcela závislá. To by destabilizovalo armádu a to si je pan ministr určitě velmi dobře vědom,“ uvedl.
Obrana se podle něj musí nyní soustředit, jak maximálně v těchto podmínkách projít oběma hlavními problémy.
Tedy, jak pokračovat v modernizaci a zároveň si udržet schopnosti dál se efektivně podílet na opatřeních, které vláda přijímá v boji proti koronaviru.
Upozornil, že ačkoliv jsou v centru pozornosti hlavně nákupy moderní techniky, neměl by se zpomalit ani nábor nových profesionálů do armády.
„To, co nyní armáda předvádí v rámci pomoci společnosti proti koronaviru, to jsou především schopnosti vojáků, tedy personální stránka, umocněné tím, že armáda stále má odpovídající množství materiálu ve zdravotnické struktuře. Myslím, že personální stránka je stejně důležitá, jako nákupy techniky,“ dodal.
