„Rok 2020 potvrdil, že umíme efektivně hospodařit. I přes omezení způsobená koronavirem jsme dosáhli nejlepšího výsledku za poslední roky a vyčerpali 97,5 procenta obranného rozpočtu. Nevyčerpaných 1,8 miliardy využijeme letos,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Deset miliard? Co by za ně česká armáda mohla okamžitě pořídit |
V tomto ohledu jde o nejlepší výsledek hospodaření za posledních pět let, když obrana loni nakonec hospodařila s částkou 76,1 miliardy korun.
V roce 2019 ministerstvo neutratilo 2,8 miliardy korun ze 71,1 miliardy, v roce 2018 to bylo 3,5 miliardy ze 63,3 miliardy korun. V letech 2016 a 2017 nevyčerpaná částka překročila pokaždé 4 miliardy korun při rozpočtech 49,7 a 57,3 miliardy.
Většina nevyčerpaných peněz byla přesunuta do následujícího roku, za neschopnost peníze využít byl však resort opakovaně kritizován opozicí i některými představiteli vládních stran.
Hospodaření ovlivnila pandemie
Výsledek hospodaření přitom podle ministerstva loni ovlivnila koronavirová krize.
Rozpočet 2020Obrana měla loni původně hospodařit s částkou 75,5 miliardy. Kvůli pandemii koronaviru ale na jaře ministerstvo solidárně 2,9 miliardy vrátilo na zmírnění hospodářských dopadů. Na konci roku 2020 však dosáhly veškeré disponibilní finanční prostředky včetně mimorozpočtových zdrojů a nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 částky 76,1 miliardy. |
„Pandemie covid-19 způsobila omezení ve všech oblastech, ministerstvo obrany nevyjímaje. Složitá situace komplikovala i realizaci veřejných zakázek nebo plnění uzavřených smluv ze strany některých dodavatelů,“ konstatoval Metnar s tím, že přesto se podařilo stěžejní projekty a jejich financování dotáhnout.
Podle údajů ministerstva šlo především o několik stovek investičních akcí v celkové výši 17,5 miliardy.
Mezi nejvýznamnější patřily nákupy víceúčelových vrtulníků (platba 1,3 miliardy z celkových 17 miliard), kolových obrněných vozidel Titus (1,2 miliardy), velitelsko-štábních a spojovacích obrněnců Pandur (1 miliarda), taktického rušiče STARKOM (820 milionů), letounů CASA C-295 (582 milionů), výstavba datových center (492 milionů), nákup pasivního sledovacího systému DPET (455 milionů), přenosný protiletadlový raketový komplet RBS-70NG (438 milionů) nebo modernizace vrtulníků Mi-171Š (287 milionů). Pravidelná platba za pronájem 14 nadzvukových letounů JAS-39 Gripen byla 1,4 miliardy.
Z takzvaného programového financování se podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nepodařilo dočerpat pouze 782 milionů korun. V oblasti nemovité infrastruktury nebyly včas dokončeny a uhrazeny investiční akce například za ekologizaci vytápění kasáren v Prostějově za 123 milionů korun a dalších 11 akcí, jejichž hodnota byla do 40 milionů korun.
Obrana si odškrtává modernizační projekty. Ty nejdůležitější ještě chybí |
Šlo například o plánovaný nákup mobilní strážnice pro Hradní stráž. Nesplněných zůstává pak ještě dalších 44 zakázek s hodnotou pod 10 milionů korun.
Nevyčerpaná zůstala i část mandatorních (446 milionů) a provozních výdajů (542 milionů). Důvodem podle Pejška byla vládní opatření přijatých proti šíření covid-19. Vysláno bylo například méně vojáků do zahraničních misí, ministerstvo jim tak nezaplatilo 144 milionů korun na příplatcích za službu v zahraničí, vojáci také nedostali odměny plánované na činnosti, které byly kvůli pandemii utlumeny.
