Bělorusko udržuje vzhledem ke skromným finančním možnostem relativně početnou armádu. S ročním rozpočtem zhruba 780 milionů dolarů (tedy v přepočtu něco přes 17 miliard korun) v zemi s necelými deseti miliony obyvatel slouží v ozbrojených silách zhruba 50 tisíc lidí včetně civilních zaměstnanců.
Většinu vojáků sice tvoří branci povinně sloužící po dobu 12 až 18 měsíců, podle dosaženého vzdělání, ale zhruba třetinu armády už čítají profesionálové. V záloze pak evidují běloruské úřady až 300 tisíc lidí.
Od minulého týdne jsou běloruské vojenské jednotky na západních hranicích s Polskem a pobaltskými republikami na příkaz prezidenta Alexandra Lukašenka jako vrchního velitele v plné bojové pohotovosti. Stíhací i bitevní letouny, tanky, obrněnce, úderná výsadková brigáda i protivzdušná obrana.
Další armádní jednotky pak mají příkaz „chránit ve městech národní památky“ a vypořádat se tam s případnými nepokoji během pokračujících masivních protestů proti Lukašenkovi.
V jaké kondici běloruská armáda je? Po velkých vojenských reformách a razantním snížení počtu vojáků dokázalo podle expertů Bělorusko přetvořit své ozbrojené síly v docela účinnou sílu. „Obecně lze říci, že je v mnohonásobně lepším stavu než například ta ukrajinská,“ uvedl vojenský analytik a publicista Lukáš Visingr.
Běloruská armádaCelkem: 48 000
Zdroje: Military Balance 2019, iiss.org, mil.by |
Na rozdíl od Ukrajiny podle něj nejsou běloruské počty vojáků, tanků, letounů či raketometů jen čísly na papíře a víceméně odpovídají realitě. „Nebude to jako na Ukrajině, kde když mobilizovali, tak se přihlásilo jen deset procent lidí,“ upozornil Visingr.
A diametrálně odlišné jsou právě v tomto záměrně vybraném srovnání s Ukrajinou i další atributy. Od morálky, přes výzbroj až po výrazně vřelejší postoj k Rusku (etničtí Rusové tvoří v Bělorusku přes 11 procent populace). Ukrajinský scénář po ruské anexi Krymu v roce 2014 a akcích na východě Ukrajiny se takřka jistě opakovat nebude.
„Bělorusové proti Rusům bojovat nebudou! Porovnávat situaci s Ukrajinou je v tomto ohledu absurdní,“ konstatoval Visingr. Běloruské ozbrojené síly k těm ruským prakticky vzhlížejí. Společně cvičí proti „nepříteli ze Západu“ a platí za nejbližší spojence.
Moskva navíc již řadu let usiluje o možnost trvale v Bělorusku rozmístit větší počet svých vojáků a vybudovat leteckou základnu. Vytvořit si zajištěnou nárazníkovou zónu či ještě lépe – svazový stát.
Aktuální situace, kdy „neposlušný“ Lukašenko donedávna praktikující politiku všech směrů kvůli podezření z falšováním voleb a zásahy proti demonstrantům ztratil šance na sblížení se Západem, Moskvě přinejmenším vyhovuje. „Zbývá mu jen opětovný příklon k Rusku, což uvítá i běloruská armáda,“ podotkl Visingr.
Pokud podle něj Moskva v Bělorusku nějakým způsobem zasáhne, tak „nebudou ruští vojáci na náměstích a v ulicích měst tlouct demonstranty“. Půjde spíše o rozmístění u západních hranic s odůvodněním, že jde o nějaké mimořádné cvičení na podporu bezpečnosti a spolupráce. „Pošlou nějaké frontové jednotky, které se rozmístí na hranici s Polskem a Litvou a budou tam trošku dělat bububu. V ulicích si to Bělorusové vyřídí sami,“ dodal Visingr.
Modernizovaná technika ze sovětských časů
Hlavní a nejpočetnější část běloruské armády tvoří pozemní síly – přes 16 tisíc vojáků. Páteř běloruských pozemních sil je tvořena čtyřmi mechanizovanými brigádami, dělostřeleckou brigádou, dvěma pluky raketometů, dvěma ženijními pluky a jedním plukem chemické a radiační ochrany.
Ve výzbroji mají zhruba 500 tanků, z toho přes 60 výkonných T-80B a minimálně 24 komplexně modernizovaných T-72B3M. Pro přepravu a podporu pěchoty pak pásová bojová vozidla BMP-1 a BMP-2, v menším počtu i transportéry MT-LB a výsadková bojová vozidla BMD-1.
Protivzdušnou obranu pozemních jednotek zajišťuje celkově až 350 systémů raket země-vzduch, jež zahrnují typy S-300V, Buk, Tor-M2, Osa a Strela-10.
Dělostřelectvo je vyzbrojeno samohybnými a taženými houfnicemi Giacint-B, Msta-B, Gvozdika, Akacija, Giacint-S a Msta-S ale také samohybnými mobilními raketomety. Těch má papírově běloruská armáda až 230 včetně BM-21 Grad ráže 122mm, Uragan ráže 220mm a Smerč ráže 300mm.
Žádnou armádu u hranic neshromažďujeme, vzkázal Bělorusům šéf NATO |
Výčet sice ukazuje, že v běloruské armádě pořád převažuje technika ze sovětských časů, ale výrazně přibývá modernizovaných věcí, které si zvládnou z velké části Bělorusové modernizovat sami.
„A v řadě věcí dokážou konkurovat na světovém trhu. Třeba co se týká modernizace systémů protivzdušné obrany, tak tam dokázali dobře přetvořit staré sovětské systémy na vysokou úroveň a tím dokázali Rusům sebrat kontrakty,“ konstatoval Visingr.
To je příklad nových běloruských 300mm raketometů Polonez, jež vychází z čínského typu A200. „A předchůdcem čínského systému A200 je systém A100, bezlicenční kopie ruského raketometu Smerč,“ uvedl Visingr.
Běloruské raketomety Polonez
Bělorusové podle něj navíc už mají i modernizovanou verzi, která dokáže odpalovat balistické střely s dosahem až 280 kilometrů. „Nemají jich moc, ale mají. Začínají se kamarádit s Tureckem a vyvinuli nový raketový systém, jakýsi derivát systému Polonez,“ doplnil.
Klíčovou je v modernizaci techniky běloruské armády státní továrna MZKT v Minsku (dřívější divize automobilky MAZ). Značka, která patří mezi desítku světových firem, které jsou schopné vyrábět ty nejtěžší nákladní automobily a podvozky do nejextrémnějších podmínek a pro vojenské použití.
„Na jejich produkci stále závisí i Rusko, protože kdejaký zbraňových a senzorový systém v ruských ozbrojených silách je právě na těchto podvozcích. Rusko se snaží od závislosti nějak odpoutat, ale vozidla z Běloruska kupují,“ popsal Visingr.
Vlastní produkce i čínské drápky
Bělorusové jsou ale schopni vyrábět i vlastní bojové platformy. Mají několik typů obrněných vozidel, například čtyřkolový lehký průzkumný obrněnec Kajman. Vypadá jako sovětský BRDM-2, ale jde o běloruskou konstrukci s exportním úspěchem do afrického státu Pobřeží Slonoviny.
Do výzbroje zařazují obrněné transportéry BTR-70MB1, vozidla Lis-PM (tedy licenční kopie ruského GAZ Tigr) a raketomety BM-21A BelGrad.
Od roku 2017 nabízí Bělorusko na mezinárodním trhu i vlastní modernizaci tanku T-72 pod označením T-72BME, která díky novému řízení palby snese srovnání i snovými verzemi ruských tanků T-90.
Domácí zbrojní průmysl pravidelně předvádí lehký raketomet Flejta ráže 80mm, raketomet Uragan-M ráže 220mm, komplety protivzdušné obrany Osa-2B a Buk-MB3K na osmikolovém podvozku MZKT-692250, který dokáže zachytit letouny na vzdálenost 130 km a s novými řízenými střelami 9M318 může zničit cíl ve vzdálenosti 70 km a ve výšce 25 km.
Běloruská společnost MZKT vyrábí i obrněnec domácí konstrukce MZKT-490100 Volat V1, jenž existuje v několika verzích, například s protitankovými řízenými raketami „Šeršeň“ a systémem elektronického boje „Groza“. Trendem je pak celá řada robotických a bezpilotních systémů.
Například bezpilotní stroj „Barražirujuščaja truba“ nebo vyzbrojená kvadroptéra „Kvadro-1400“ nesoucí protipancéřovou munici či pozemní robot Berserk se dvěma 7,62mm kulomety a robot Vistl s osmnácti hlavněmi pro původně letecké neřízené rakety 57mm.
Obchodní a vlivová chapadla včetně armádní sféry do Běloruska ale významně v poslední době natahuje Čína. Běloruská armáda má darem od Pekingu ve výzbroji už dva typy čínských automobilů. Prvním je legální čínský licenční klon legendárního amerického terénního vozu „humvee“ s označením EQ2058s – v Bělorusku známý jako „Bogatyr“. A pak taktické obrněné vozidlo Dajiang CS/VN3 s označením „Drakon“. První kusy dostala běloruská armáda z Číny rovněž darem.
Čínský Dajiang CS/VN3 v běloruských službách označovaný jako Drakon
Bělorusku chce Čína nabídnout přístup k financování a technologiím jako alternativu dosavadní závislosti na ruské technice. A z čínských technologií vychází i zmiňovaný běloruský výkonný raketový komplet V-200BM Polonez.
Bělorusko nicméně dál nakupuje techniku i z Ruska. Důkazem je nedávný podpis smlouvy na dodávky osmikolových obrněnců BTR-82A a čtyř vrtulníků Mi-35M z Ruska.
Početné speciální síly a letectvo
Samostatnou složkou jsou speciální síly, které mají až 6 tisíc příslušníků. „Vzhledem k velikosti běloruské armády jde o velmi silnou část,“ uvedl Visingr. Jednu údernou výsadkovou brigádu speciálního nasazení doplňují dvě mechanizované brigády s obrněnci i vlastním dělostřelectvem. Jejich oficiální heslo zní: „Nikdo kromě nás“.
Další samostatnou část armády pak tvoří takzvané společné síly, pod které spadají i útvary vyzbrojené balistickými raketami. Bělorusko má papírově přibližně 150 kusů různých balistických systémů. Od zastaralých neřízených raket Luna-M, přes novější taktické střely Točka a až po operačně-taktické rakety Elbrus, známé též jako Scud.
Kromě ozbrojených sil udržuje Bělorusko také tři polovojenská uskupení – takzvaná Vnitřní vojska podléhající ministerstvu vnitra, Územní vojska (teritoriální domobrana) a Pohraniční stráž, která působí prakticky jen na západních hranicích země.
Samostatnou a početně významnou část regulérní armády tvoří letectvo. Skutečný stav běloruského letectva je však nicméně založen většinou na odhadu. Páteř nadzvukového letectva mají tvořit moderní ruské stroje Su-30SM. Minimálně čtyři z tuctu letounů si už Bělorusko převzalo.
Hlavní sílu pak tvoří dvě letky stíhaček MiG-29, z nichž část byla modernizována na provedení MiG-29BM, a jedna až dvě letky pancéřovaných bitevníků Su-25.
Pro výcvik pilotů stále slouží několik letadel L-39C Albatros československé výroby, které Bělorusko odkoupilo z Ukrajiny. Nahrazují je však postupně nové ruské letouny Jak-130. Ve výčtu transportní strojů nechybí dva střední letouny Il-76, turbovrtulové An-12, An-24 a An-26 a proudový dopravní letoun Tu-134.
Papírově Bělorusko také deklaruje ve výzbroji zhruba 80 vrtulníků všech určení. Od bitevníků Mi-24, přes víceúčelové transportní Mi-8 až po těžké nákladní Mi-26.
Do sestavy vzdušných sil pak patří i protivzdušná obrana státu, která se může pochlubit i několika výkonnými systémy raket země-vzduch dlouhého dosahu S-300PS. Vedle nich se používají i starší komplexy S-200 Vega a S-125 Pečora, z nichž druhé prodělaly v Bělorusku důkladnou modernizaci. Ostatně Bělorusko a Rusko mají částečně integrovanou soustavu protivzdušné obrany a na území Běloruska je trvale rozmístěn určitý počet ruských vojáků jako obsluha radarů a protivzdušných systémů.
„Stále jde o silnou ruskou sféru vlivu, i když se prezident Lukašenko v minulosti několikrát Moskvě postavil,“ konstatoval Visingr. Od odsouzení ruské anexe Krymu, přes určité námluvy se Západem vedoucí ke zrušení většiny sankcí až po odmítnutí ruské letecké základny na běloruském území, o kterou Moskva dlouhé roky usiluje.
