Podle něj se právě nyní začíná projevovat odvrácená strana překotného hospodářského oživování. Zatímco v rozvinutých ekonomikách včetně Česka se s důsledky v podobě inflačních tlaků setká každý třeba u čerpací stanice, při rekonstrukci bytu nebo na dovolené, ve zranitelných ekonomikách směřuje k hladomoru kvůli úmornému zvyšování cen potravin a komodit.
„Zprávy o rostoucím napětí z Haiti, Kuby, Libanonu, Peru a dalších zemí naznačují, že na bedrech nerovného dopadu pandemie začínají dozrávat jedovaté plody,“ konstatoval Kořan.
Jak podotkl, v každé dotčené zemi jsou sice ve hře svébytné důvody neutěšené situace, zároveň se v nich ale objevují společné znaky – propad příjmů domácností, znehodnocování národní měny, závislost na dovozu potravin, a především zvyšování cen potravin, komodit, energií a dopravy.
„Historie přitom drží prst varovně vztyčený. Neúnosně vysoké ceny potravin v rozvíjejících se zemích stály až příliš často v pozadí násilných občanských a mezinárodních konfliktů, naposledy si vzpomeňme na arabské jaro,“ uvedl Kořan.
Výhled podle něj přitom nevybízí k optimismu, když ceny potravin rostou přinejmenším stejně rychle, jako před arabským jarem, hladomor se šíří nejrychleji za poslední dvě dekády a divoká urbanizace v afrických a latinskoamerických zemích, jejichž zemědělství zdaleka nemá kapacity na zásobování obrovské městské populace, zmíněné problémy dále prohlubuje.
Souhra inflačních tlaků a nedostatku potravin tak podle jeho predikcí může dramaticky zhoršit již tak napjatou situaci v zemích, jako zmíněný Libanon, ale také v Sýrii, Súdánu a Jižním Súdánu, Etiopii, Jemenu, Vietnamu, ale také například v Turecku.
Růst ceny jako spouštěč konfliktů
Z pohledu Evropy může prohlubující se nestabilita v těchto zemích evokovat především obávané spojení migrace a terorismu. „Bohorovným litím peněz do našich ekonomik významně přispíváme k rostoucím cenám a nedostatku v zemích, které si sami nemohou pomoci,“ uvedl Kořan s tím, že pokud vyspělý svět nenajde recept na potlačení trendů, mohou se skutečně stát spouštěčem ozbrojených konfliktů s bezprostředním dopadem na Evropu v rozsahu zdaleka překračujícím obavy z migrace či terorismu.
Michal KořanPolitolog a zakladatel Global Arena Research Institute (GARI). Organizace zpracovává a analyzuje takzvaná "velká data" o globálních tocích a predikuje z nich budoucí vývoj. Dříve působil jako zástupce ředitele Aspen Institute Central Europe. Zaměřuje se na analýzu zahraniční politiky středoevropských zemí, středoevropskou subregionální spolupráci a střední Evropu v evropských a světových záležitostech a v transatlantických vztazích. |
„Regionální konflikty v evropském sousedství by mohly vyvolat vlnu globální nestability a bezpečnostní nejistoty,“ varoval Kořan.
Na řešení bobtnající humanitární krize by se proto podle něj ve vlastním zájmu měla zodpovědně podílet i Česká republika.
Zároveň doporučil, aby politici v důsledku hledání nezbytných úspor ve státním rozpočtu neomezovali zdroje obranných, bezpečnostních a výzvědných složek. Ty by totiž podle něj měly ve spolupráci s partnery v NATO a EU věnovat akutní pozornost i těm nejmenším známkám naznačeného vývoje.
„Ten totiž může překvapit svou rychlostí. To, co se ještě před měsícem zdálo jako vzdálené hřmění, dostává v posledních týdnech povážlivě reálné obrysy,“ dodal Kořan.
