Dvojice ruských bombardérů vstoupila v sobotu ráno do kanadské identifikační zóny a proto k nim vystartovaly dvě kanadské pohotovostní stíhačky CF-18. Ruské bombardéry, přezdívané podle jejich bílého zbarvení a tvaru „bílé labutě“, identifikovaly a doprovázely.
Z Aljašky pak k ruským bombardérům vystartovala dvojice stíhaček F-22 Raptor a letoun včasné výstrahy AWACS. „Bombardéry zůstaly v mezinárodním vzdušném prostoru a nevstoupily do suverénního teritoria,“ uvedlo v prohlášení společné Severoamerické velitelství protivzdušné obrany NORAD.
„Nejvyšší prioritou je obrana Kanady a Spojených států. Schopnost chránit naše národy stojí na úspěšném odhalení, sledování a pozitivní identifikaci zájmových letounů blížících se americkému a kanadskému vzdušnému prostoru,“ konstatoval později velitel Terrence O’Shaughnessy.
An E-3 AWACS, 2x F-22, 2x CF-18 fighter jets from NORAD positively identified 2x Russian Tu-160 Blackjack strategic bombers entering the Canadian Air Defense Identification Zone on January 26, 2019. Bombers remained in international airspace and did not enter sovereign territory https://t.co/utKe26SRBB
Letos šlo o první takový poplach u pobřeží Aljašky a Kanady. Loni se ruské bombardéry přiblížily americkým břehů například v září. Stejně jako nyní k nim protivzdušná obrana vyslala nejmodernější stroje Raptor. Předtím v květnu se dvojice ruských strategických bombardérů zase přiblížila na vzdálenost zhruba 55 mil od pobřeží.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že šlo o plánovaný cvičný let nad vodami Severního ledového oceánu, Mořem Laptěvů, Barentsovým a Karským mořem a „posádky strávily ve vzduchu 15 hodin“.
Obnovení podobných dálkových letů nařídil ruský prezident Vladimir Putin v roce 2008 jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které „vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti“.
Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice.
Po patnáctileté přestávce se tak tehdy Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992. Od té doby se objevují ruské bombardéry nejen u severoamerických břehů, ale také na dálkových letech kolem Evropy. Postupně tak nim startují pohotovostní stíhačky několika zemí.
Letouny Tu-160 (v kódovém označení NATO Blackjack) jsou ve službě od sklonku osmdesátých letech 20. století. Jde o nejtěžší bombardovací letoun světa. Dokáže letět rychlostí 2 250 km/h a je schopen nést až 40 tun munice včetně jaderných zbraní. Ruské letectvo má podle dostupných informací ve výzbroji až 30 těchto strojů, provozuschopných je však údajně jen 16 kusů. Už od roku 2015 ale ruská vláda několikrát oznámila, že zahájí výrobu nových letounů označených jako Tu-160M2.
Počátkem prosince dva ruské strategické bombardéry Tu-160 podnikly cestu do Venezuely, jako podpora Moskvy socialistické vládě venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
