Analýza se zaměřila na dezinformace týkající se zahraničněpolitických témat, bezpečnosti a koronaviru.
Mezi nejčastěji probíranými tématy na dezinformačních webech jsou podle BCEH energetická krize, válka na Ukrajině a reakce české vlády na ni a údajná cenzura a omezování svobody slova. Na začátku roku 2022 stále byla relevantním tématem také pandemie onemocnění covid-19.
V roce 2022 čítala česká dezinformační scéna 39 aktivních a relevantních dezinformačních webů, tedy o sedm méně než v roce 2021. Sledované weby dohromady vydaly za rok 126 826 článků, oproti roku 2021 je to pokles o zhruba 70 tisíc.
Pokles podle hlavní autorky studie Veroniky Krátké Špalkové způsobil ústup koronavirové pandemie, dočasná blokace některých webů po ruské invazi na Ukrajinu evropskými vládami a Evropskou unií a fakt, že provoz některých webů přestal být pro jejich majitele výhodný.
O to, aby zadavatelé reklamy s dezinformačními weby nespolupracovali, usilují v Česku některé neziskové organizace.
Blokovat další dezinformační weby či rádia není jednoduché, míní odborník |
Aby BCEH klasifikovala web jako „dezinformační“, musí splňovat několik podmínek. Patří mezi ně šíření prokazatelných dezinformací ve prospěch Ruska nebo o koronaviru, nerozlišování názorového a zpravodajského obsahu a průměrná měsíční návštěvnost alespoň 2 000 lidí a publikace alespoň pěti článků měsíčně.
Internetovými stránkami, které šíří dezinformace například o vesmíru nebo léčbě rakoviny, se BCEH ve své práci nezabývá.
Mezi podstatným trendem posledních dvou let je podle Krátké Špalkové mobilizační potenciál dezinformačních webů. Jejich články buď přímo svolávají na demonstrace a poskytují mediální prostor jejich organizátorům, nebo informují o dění na demonstracích.
Oproti minulým rokům však dává dotyčným médiím rozhovory méně politiků. Kromě serveru Parlamentní listy poskytovali v minulosti čeští politici rozhovory také webu Sputnik provozovanému ruskou státní zpravodajskou agenturou.
Stát má plán boje s dezinformátory. Potřeba je nejmíň 150 milionů, míní experti |
Sputnik se po ruské invazi na Ukrajinu dočkal zákazu na území celé Evropské unie a bez použití pokročilé virtuální privátní sítě (VPN) odtud není možné se na něj dostat. Zablokování se na webu Sputnik projevilo i obsahově, „snížil se počet článků zaměřených na ČR a Slovensko a zvýšil se počet textů přímo převzatých z ruských kanálů s alespoň částečným strojovým překladem“, stojí ve zprávě BCEH.
Texty zcela vytvořené umělou inteligencí však analytici zatím na dezinformačních webech nepozorují. Tvůrci dezinformačního obsahu nicméně umělou inteligenci mohou využívat k tvorbě obrázků, které mají za cíl vyburcovat emoce, nikoliv dezinformovat, například fotografie vlajky Evropské unie v plamenech.
