Koncem února zablokovalo sdružení CZ.NIC několik webů publikujících dezinformace o válce na Ukrajině. K němu se o několik dní později přidali i telefonní operátoři.
„Je dobré připomenout, že problematických webů podle různých statistik funguje v Česku 30 až 40. Takže část uživatelů se přesunula právě na jiné weby, které sdílejí velice podobné informace, jako ty zakázané. Akorát to nedělají tak okatě,“ podotkl pro iDNES.cz odborník na dezinformace z Masarykovy univerzity Miloš Gregor.
Redakce iDNES.cz získala dopis, ve kterém jsou uvedeny důvody pro vypnutí právě těchto osmi daných webů. V něm je mimo jiné uvedeno, že Česko je vystaveno šíření informací potenciálně naplňujících podstatu podpory nezákonného jednání postižitelného i v trestně právní rovině.
Smyslem je omezit nepravdivé informace
„Subjekty na seznamu se dlouhodobě účastní aktivní podpory hybridního působení ruských bezpečnostních entit, potažmo ruského státu proti zájmům České republiky a jeho partnerů v EU a NATO a zmíněné hybridní působení je de facto povýšeno na úroveň agrese,“ stojí v dopise Národního centra kybernetických operací z 25. února.
Seznam webůAc24.cz aeronet.cz Ceskobezcenzury.cz cz.sputniknews.com Cz24.news Czechfreepress.cz Eurabia.cz |
V něm se současně píše, že z dlouhodobého hlediska jde o známé a potvrzené entity podílející se na hybridním působení ve prospěch agresivních kroků Ruské federace souvisejících s porušováním širokého portfolia základních mezinárodních norem.
„Cílem tohoto vládního opatření je, aby došlo k omezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží agresorovi k obelhávání a manipulování obyvatel České republiky s cílem ospravedlnit a schvalovat aktuální agresi proti Ukrajině,“ píše se v dokumentu.
Redakce iDNES.cz ve čtvrtek oslovila i vládního poradce pro dezinformace Michala Klímu, zda je v plánu omezit i některá dezinformační internetová rádia, která vysílají zavádějící informace. Dosud však redakce odpověď nedostala. Stejně tak odpovědi prozatím nezískala od mluvčího vlády Václava Smolky, zda se bude seznam zakázaných webů rozšiřovat.
Podle Víta Kučíka z organizace Čeští elfové zablokování webů nijak zvlášť nepomohlo. „Podle našich čísel klesla návštěvnost dané osmičky dezinformačních webů přibližně na polovinu, takže DNS blokace nějaký hmatatelný efekt a smysl jistě má, ale hlavní význam je spíše symbolický,“ řekl pro iDNES.cz Kučík.
Ten má za to, že se jedná o první signál na domácím poli, že stát nemusí být zcela bezzubý, že drzá lež může být také stíhána. „Což pravděpodobně přimělo největší platformy daného segmentu, aby zařadily trochu zpátečku a alespoň nejhrubší výstřelky ve svých textech i diskuzích začaly trochu tlumit,“ podotkl Kučík a současně doplnil, že to může být ze strachu, že by přišly o významnou část návštěvnosti a tím i peněz.
Blokování webů je velmi kontroverzní věc
Kučík současně pro iDNES.cz uvedl, že případné blokování dalších webů je velmi kontroverzní věcí a Čeští elfové k ní nikdy nevyzývali, ani ji v principu nepodporovali. „Určitě má smysl, aby stát měl nástroj, jak se v krizových situacích bránit. Nástroj, pomocí kterého může legálně v případě ohrožení tlumit nejkřiklavější kanály cizí propagandy, která jde přímo proti zájmům země a jejich občanů,“ podotkl Kučík.
Součástí tohoto mechanismu by podle něj měla být určitě příslušná legislativa a rozhodnutí nezávislých soudů. „Vznik příslušné legislativy by měla předcházet veřejná debata. Měl by to být průhledný a jasný proces, který by většinu kontroverzí mohl rozpustit. Stát má podobné bezpečnostní pojistky i v mnoha jiných sférách veřejného života, které vášně nebudí, je tedy přirozené i možné, aby podchytil i tuto oblast, ohrožující veřejný zájem,“ doplnil.
Podle odborníka na dezinformace z Masarykovy univerzity Miloše Gregora však není jednoduché blokovat různé weby. U daných osmi webů nebyl podle jeho slov pochyb, že šířily ruskou propagandu. „Obsah, který publikovaly, byl de facto jen do češtiny přeložená stanoviska Kremlu a ruských státních médií,“ uvedl Gregor s tím, že u jiných webů může být dokazování horší.
„První je říct si, ať už politická reprezentace nebo společnost – jak přistupovat k závadnému informačnímu obsahu, tedy jestli chceme zachovat nějaké liberální prostředí, kde si každý může říkat, co chce. Pod rizikem, že to mohou být manipulativní a zavádějící informace,“ podotkl odborník na dezinformace.
Lži o ruské agresi jako byznys. Kdo stojí v pozadí dezinformačních kampaní |
Podle Gregora je však nutné si říci, zda „chceme tohle nějak regulovat“. Pokud ano, je podle jeho slov nutné nastavit jasná kritéria a pravidla. Kdy je co závadné a spadá do regulací a kdy nikoliv. „Před dvěma měsíci to byla nová a pochopitelná situace. Pokud bychom ale chtěli třeba seznam nyní rozšiřovat, už by to mělo být na základě nějakých jasných a argumentovaných kritérií a nikoliv tak, že budeme spekulovat, zda je daný web závadný,“ komentoval možnost rozšíření seznamu dezinformačních webů.
Peková promlouvá do dezinformačních médií
O rozšíření blokace na internetová rádia se začalo mluvit tento týden poté, co molekulární genetička Soňa Peková poskytla jednomu takovému kontroverzní rozhovor. I jejich omezení by ale měla mít jasná kritéria.
„Kde vidím rozdíl, tak to je v dosahu. Nemají takovou poslechovost jako jsou čtené weby. Takže bych je nyní nějak specificky neřešil, ale obecně by se ně měly stahovat stejná kritéria jako na weby. Tedy, že by mělo být jasně dáno, že pokud se tam pravidelně objevuje škodlivý obsah, který ohrožuje třeba národní bezpečnost, tak by tam mohly být nějaké postihy,“ uvedl Gregor, který reagoval na případ Pekové.
Modlete se za zdraví Putina, prosila Peková. Rozhovor prověřuje policie |
Ta poskytla 6. dubna stanici Svobodné rádio, které opakovaně dává prostor konspiračním teoriím. Peková v něm například vyzvala k tomu, aby se lidé modlili za ruského prezidenta Vladimira Putina. „Paní Peková je uznávaná jako odbornice a pak promlouvá do vysoce dezinformačních médií, tak i tato média v očích lidí přibírají určitou legitimitu,“ komentoval Gregor a současně podotkl:
„Máme různé osobnosti, které jsou široké veřejnosti známy a užívají jisté autority. Pokud tyto osobnosti poskytují rozhovory a komentáře do určitých médií, tak tím legitimizují určitá média.“
Gregor také komentoval, jak se změnila scéna po vypnutí osmi dezinformačních webů. Podle jeho slov je scéna roztříštěnější. „Část se jich přesunula na jiné weby, část na sociální sítě. Už ale nemají jasný zdroj. Nicméně dva měsíce poté už můžeme vidět, že si na novou situaci zvykli. Nyní čerpají informace jinde,“ podotkl.
Ruská propaganda je bezskrupulózní
Současně doplnil, že Rusko se již tolik nesoustředí na Evropu a západní demokracie. „Realita, co se děje na Ukrajině je poměrně jednoznačná a teď již těžko Rusko lidem namluví, že tam nejsou či tam neútočí. Jejich strategie se přesunula směrem k Africe, kde obecně panuje nedůvěra a neoblíbenost západního světa. Tam se jim třeba daří,“ komentoval s tím, že se trochu změnilo i to, že nejhlasitější zastánci Kremlu a Vladimíra Putina, jako třeba prezident Miloš Zeman či Tomio Okamura, svoji náklonnost nedávají tolik najevo.
„Třeba Miloš Zeman se úplně odmlčel. Osobnosti, které mají názorově blízko k Rusku a Putinovi nyní spíše zpochybňují pomoc západních zemích. Je tady spíše revitalizace,“ dodal Gregor.
Podle Víta Kučíka z organizace Čeští elfové je ruská propaganda v Česku v současnosti, ve válečné době, otevřenější, bezskrupulóznější, odhodila rukavice a navlékla si kovové boxery. „V minulosti se snažila navlékat přes zástupná témata, jako byli imigranti, islamismus, covidová opatření, nyní líčí natvrdo lži o Rusech jako poslech míru, kteří se ‚brání‘ a o všech ostatních jako ‚nacistech‘, kteří je napadají,“ vysvětlil Kučík.
„Popírají umučené mrtvoly, tisíce mrtvých, spálená města, vše obrací v opak, čirou lživou virtuální realitu. Toto je přesně ta situace, kdy by se stát měl bránit, jinak mu při nečinnosti tato brutální a přitom překvapivě levná propaganda, může odloudit citelnou část populace,“ dodal.