Ten v případě výkonu vojenské služby v ozbrojených složkách jiné země ukládá až pětiletý trest. Podle Ovčáčka je však prezident Miloš Zeman možnosti účasti dobrovolníků v bojích nakloněn a byl by pro výjimku.
Žadatelé se obracejí na ministerstvo obrany, to zase žádost posoudí společně s resorty zahraničních věcí a vnitra.
„Teprve poté jde do vojenské kanceláře a panu prezidentovi. Bude tedy bezesporu záležet na doporučení vládních resortů, které by pan prezident vyslyšel,“ uvedl Ovčáček pro iDNES.cz.
Ten následně řekl: „V principu se pan prezident k této záležitosti staví příznivě.“ Ve čtvrtek o tom bude prezident mluvit s premiérem Petrem Fialou.
Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana není na místě uvažovat o změně legislativy. „Myslím, že náš právní řád, který až tak jednoduše neumožňuje někomu narukovat k cizí armádě, je víceméně v pořádku,“ řekl dnes novinářům s tím, že zájemci o službu v cizí armádě mají možnost požádat prezidenta o výjimku. „Rozhodně bych teď nediskutoval o nějaké změně právní úpravy,“ uvedl.
Bývalý náčelník Generálního štábu armády ČR Petr Pavel v pondělí v České televizi uvedl, že by bylo na místě, aby prezident vyhlásil pro tento případ dopředu amnestii. Pravděpodobně by se totiž nestihla udělat výjimka pomocí legislativní úpravy.
„Povolení bojovat v ukrajinské cizinecké legii by bylo pozitivní gesto. Jít bojovat za správnou věc a nasadit zdraví a život za něco, co je opravdu ušlechtilé,“ řekl. Dodal, že osobně nemá žádná čísla, ale mnoho lidí se na něj obracelo s dotazy. „Řada říkala, že kdyby to bylo povoleno, na Ukrajinu by vyrazili. Kdyby došlo k pardonování, v prvních dnech by se jednalo určitě o stovky lidí,“ odhadl.
Také podle ředitele Evropských hodnot Jakuba Jandy se počty dobrovolníků pohybují v řádech stovek. Vyzval je k registraci kvůli společnému postupu.
Redakce iDNES.cz oslovila také ministerstvo obrany, které zatím počty zájemců o službu v cizinecké legii neupřesnilo.
Trestní zákoník v současnosti uvádí, že občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu, bude potrestán odnětím svobody až na pět let.
Britové, Lotyši, Dánové i Američané
Ministryně obrany Jana Černochová v sobotu na tiskové konferenci řekla, že pokud by chtěl někdo z Česka pomáhat jako dobrovolník na Ukrajině, tak v tom nikomu nikdo nebrání. Varovala však, že čeští vojáci nemohou z vlastní vůle odjet bojovat na Ukrajinu.
Ještě v pátek Kancelář prezidenta republiky žádnou žádost neobdržela. „Žádná taková žádost nepřišla. Pokud takové žádosti budou předloženy, nejprve se musí vyjádřit ministerstvo obrany,“ napsal tehdy redakci iDNES.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Lotyši mají povolení bojovat po boku Ukrajinců, Dánsko se k tomu chystá |
„Našim občanům, kteří chtějí podpořit Ukrajinu a dobrovolně sloužit k obraně ukrajinské nezávislosti a naší společné bezpečnosti, to musí být umožněno,“ uvedl Juris Rancanis, předseda lotyšského parlamentního obranného výboru, který návrh zákona předložil.
Dobrovolníky z cizích států k zapojení do bojů s Ruskem o uplynulém víkendu vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mají se spojit s ukrajinskými velvyslanectvími ve svých zemích.
Podle zahraničních zdrojů už na Ukrajinu míří například šest desítek Britů, ale také několik Američanů. Náborové centrum do legie vzniklo ve Lvově na západě Ukrajiny.
