Návrh zákona o náhradním výživném schválila v pondělí vláda. Úřad práce by dětem neplatičů poskytoval stanovené výživné, ale nejvýš tři tisíce korun. Vyplácel by ho dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič nedostal peníze za čtyři měsíce a po dlužníkovi už je začal vymáhat v exekuci či u soudu.
Vláda je pro náhradní výživné. Má pomoci matkám samoživitelkám |
Příjem samoživitele či samoživitelky se zkoumat nemá. Podmínku chtějí Pastuchová a Aulická Jírovcová ve Sněmovně do vládní normy doplnit. Výbor o tom bude jednat.
„Trošku mi tam chybí koeficient, komu se bude náhradní výživné vyplácet. Je to opravdu další dávka. Proč ji budeme platit někomu, kdo ji nepotřebuje. Proč dávat někomu tři tisíce korun, kdo vydělává 50 tisíc korun,“ uvedla Pastuchová.
Sněmovna dostala před časem už dva návrhy zákona od poslanců – o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. Sněmovní sociální výbor o nich začal jednat, jednání ale kvůli chystané vládní novele přerušil.
Komunisté navrhovali, aby peníze dostávaly děti z domácností s příjmem pod 2,9násobek životního minima. „Jsme ochotni se bavit třeba o trojnásobku až 3,5násobku,“ uvedla Aulická Jírovcová. Dodala, že hranici příjmu pro získání dávky komunisté chtějí do vládní normy doplnit.
Podobný plán zazněl i v minulém volebním období
O příjmové hranici debatovala podle ministryně financí Aleny Schillerové i vláda. Nakonec strop nestanovila. „Uznali jsme argument ministryně práce (Jany Maláčové z ČSSD). Kolik žen se stotisícovým platem si pro dávku půjde?“ uvedla Schillerová. Podle ní bude podoba normy záviset na jejím projednání v sociálním výboru a na rozhodnutí dolní komory.
Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení slibuje, že prosadí zákonnou úpravu, podle níž by výživné za jasných podmínek poskytoval stát.
Podobný plán měla v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Shodnout se však nedokázala. Proti nové dávce se stavělo ANO, chtělo posílit vymahatelnost.
Ministerstvo práce počítá s tím, že by se od neplatičů zpátky vymohla asi desetina vydaných peněz. Podle Aulické Jírovcové zkušenosti ze Slovenska ukazují, že to byla asi dvě procenta.
„Bylo to tak nákladné, že od toho de facto ustoupili. Praxe ukazuje, že vymáhání nemá žádnou účinnost. Mělo by se nad sebou zamyslet i ministerstvo spravedlnosti. Nástroje tu jsou, ale jsou nefunkční,“ dodala Aulická Jírovcová.
