"Ztotožnili jsme se s předchozím verdiktem a dodali jsme, že došlo ke zneužití Benešových dekretů, a lze tak použít zákon o půdě. Nemovitosti tedy byly vydány správně," řekl mluvčí Městského soudu v Praze Petr Kulawiak.
Rozhodnutí soudu je pravomocné. Vláda proti němu může podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek.
"Úřad vlády byl povinen vyčerpat všechny opravné prostředky, což bylo odvolání. Nyní je tu ještě možnost dovolání. O tom, zda k ní přistoupíme, rozhodne vedoucí Úřadu vlády poté, co nám přijde písemné vyhotovení rozsudku a uděláme analýzu," řekla iDNES.cz mluvčí Úřadu vlády Jana Bartošová.
Kabinet zámek občas využíval ke svým zasedáním. "Už po prvním rozhodnutí se začalo s vyklízením, ale jak je připraven na předání, musím zjistit," uvedla Bartošová.
Vláda v budově podle ní zasedala pouze třikrát - v září a říjnu 2006 a v březnu loňského roku. Jiné využití prý památka v současné době již neměla, řekla mluvčí Úřadu vlády ČTK.
O navrácení zámku v Kolodějích žádal restituent Vítězslav Kumpera už v roce 1991. Pozemkový úřad mu ho vydal loni v lednu. Stát ale s rozhodnutím nesouhlasil a předběžnou žalobou dosáhl v březnu zmrazení vydání.
Letos v lednu však soud rozhodl, že Pozemkový úřad jednal správně. "Podle mého názoru se Kumperovi neprovinili ničím jiným, než že vlastnili majetek," odůvodnil tehdy vydání zámku soudce Jiří Malý. - čtěte Vláda přišla o zámek v Kolodějích, soud ho vrátil dědicovi
K rozhodnutí vrátit zámek napomohl nalezený dokument z tajné porady ministrů spravedlnosti, financí a národního správce ze 17. prosince 1948. Usnesli se na tom, že nejsou dány podmínky pro konfiskaci, přesto je zapotřebí ji provést.
Vítězslav Kumpera na zámku plánuje zbudovat rodinné muzeum.
Vláda premiéra Mirka Topolánka zasedala v Kolodějích třikrát, naposledy loni v březnu. "Úřad vlády neuvažuje o koupi jiného objektu, který by zámek Koloděje nahradil, není k tomu důvod, protože má dostatek jiných objektů pro zasedání," sdělila iDNES.cz mluvčí kabinetu.
. Historie zámku v Kolodějích ve 20. stoletíZámek byl v majetku rodu Lichtenštejnů od 18. století do roku 1919, kdy ho zkonfiskoval československý stát. Za první republiky sloužil jako letní sídlo prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1937 ho koupil inženýr Antonín Kumpera, ředitel továrny Walter. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu Sboru národní bezpečnosti, o rok později stát zámek oficiálně zabavil. V 50. letech si v podzemních prostorách zřídila StB vězení. Od roku 1955 zámek využívá vláda ke slavnostním účelům a důležitým jednáním. Antonín Kumpera opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Jeho vnuk Vítězslav se v současné době soudí také o budovy v Praze 5 na Smíchově, údajně už získal některé nemovitosti v centru hlavního města. zdroj: ČTK |
