V listopadu 1989 padl komunistický režim. Z Východu se mohlo cestovat na Západ a lidé v Československu se znovu učili chápat, co znamená svoboda. Nebyla to jen možnost svobodně vyslovit názor, demokraticky si zvolit politické představitele státu či moci vycestovat za hranice.
Prezident amnestii oznámil ve svém prvním novoročním projevu. Chtěl jí dát najevo, že se distancuje od komunistického soudnictví.
„V naší zemi je mnoho vězňů, kteří se sice vážně provinili a jsou za to potrestáni, kteří však museli projít – navzdory dobré vůli některých vyšetřovatelů, soudců a především advokátů – pokleslou justicí, jež zkracovala jejich práva,“ prohlásil Havel na Nový rok 1990.
Zločinci i političtí
V československých věznicích v té době sedělo 31 tisíc vězňů. Milost dostaly více než dvě třetiny z nich. Tehdy se jen těžko dalo odlišit, kdo se dopustil skutečného zločinu a kdo seděl jen proto, že se znelíbil režimu.
Na svobodu propustil všechny, kdo si měli odsedět dva roky, v případě neúmyslných trestných činů dokonce tři roky. Vězňům s vyššími tresty je zkrátil o třetinu až polovinu.
Amnestie se netýkala vrahů, nebezpečných recidivistů či pachatelů zvláště násilných trestných činů. Přesto se na svobodu dostali i nebezpeční zločinci.
Asi nejvýraznějším byl Jaroslav Oplíštil odsouzený za pedofilii. Krátce po propuštění získal práci v pražské Nemocnici Na Bulovce na dětském oddělení. Zaměstnavatelé se totiž amnestovaných vězňů nemohli ptát, proč byli potrestaní.
Hned 30. dubna si Oplíštil odnesl sedmiměsíční holčičku. Znásilnil ji a následně udusil. K činu se téměř okamžitě doznal a do vězení se vrátil na dalších 25 let. Trestu smrti unikl – byl zrušen den po jeho činu.
Strach z kriminality
Mezi lidmi vzrostl strach ze stoupající kriminality. Ta skutečně vzrostla. Nicméně podle výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci se amnestovaní na celkové kriminalitě v Česku podíleli jen osmi procenty, na Slovensku sedmi.
Havel snídal a Husák čekal. Před 30 lety chartisté prvně okusili svobodu |
Na konci roku 1991 pak představovali amnestovaní, kteří se vrátili do vězení, čtvrtinu ze všech trestanců. Institut proto dospěl k závěru, že amnestie na růst kriminality vliv neměla.
„Četl jsem pozdější statistiky i penologické analýzy té amnestie a s obsahem výtek příliš nekorespondovaly. Ano, byla opravdu velkorysá. Bylo však třeba dát jasně najevo, že se zásadně mění poměry,“ hodnotil své rozhodnutí Havel o 16 let později v knize Prosím stručně.
Vzpoura v Leopoldově
Ve filmových studiích na Slovensku teď vzniká film, jehož premiéru naplánovali na třicáté výročí sametové revoluce. Ve slovenské věznici v Leopoldově tehdy rozpoutaly dvě stovky mužů, na něž se amnestie nevztahovala, největší vzpouru v historii československého vězeňství. Vězni požadovali, aby jim prezident trest taktéž prominul.
V půlce března 1990 tito trestanci vyhlásili hladovku a dozorce vytlačili z ubytovacích prostor. Zabrali zásoby potravin na několik týdnů. Na obranu si nachystali lahve s benzinem. V případě potřeby byli připraveni je zapálit, a vyrobili si dokonce i plamenomet.
Před třiceti lety vyšel v samizdatu nejslavnější rozhovor s Havlem |
Policie vyrazila vzpouru potlačit až o 13 dnů později. Stát nasadil šest obrněných transportérů a pět vrtulníků. Jeden vězeň při zásahu přišel o život, dalších 29 bylo zraněno. Přestože zahraniční odborníci potlačení vzpoury obdivovali, velitel zákroku a tehdejší náměstek slovenského ministra vnitra Andrej Sámel byl z funkce odvolán. Prý kvůli přílišné brutalitě.
Havlova porevoluční amnestie byla počtem propuštěných vězňů největší v našich porevolučních dějinách. Jeho další amnestie v roce 1993 se týkala jen asi 130 odsouzených, při příležitosti Havlova znovuzvolení bylo v roce 1998 propuštěno něco přes 930 lidí.
Když na Nový rok 2013 vyhlásil amnestii Václav Klaus, věznice opustilo přibližně šest a půl tisíce vězňů. Mnozí na svobodě dlouho nevydrželi. Dva roky nato už policie opět stíhala přes polovinu osvobozených.
Kauzy a aférySeriál MF DNES a iDNES.cz Třicetidílný seriál kauzy a aféry polistopadové éry bude vycházet každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády. |
