V listopadu 1989 padl komunistický režim. Z Východu se mohlo cestovat na Západ a lidé v Československu se znovu učili chápat, co znamená svoboda. Nebyla to jen možnost svobodně vyslovit názor, demokraticky si zvolit politické představitele státu či moci vycestovat za hranice.
Fotogalerie |
Prezident amnestii oznámil ve svém prvním novoročním projevu. Chtěl jí dát najevo, že se distancuje od komunistického soudnictví.
„V naší zemi je mnoho vězňů, kteří se sice vážně provinili a jsou za to potrestáni, kteří však museli projít – navzdory dobré vůli některých vyšetřovatelů, soudců a především advokátů – pokleslou justicí, jež zkracovala jejich práva,“ prohlásil Havel na Nový rok 1990.
Zločinci i političtí
V československých věznicích v té době sedělo 31 tisíc vězňů. Milost dostaly více než dvě třetiny z nich. Tehdy se jen těžko dalo odlišit, kdo se dopustil skutečného zločinu a kdo seděl jen proto, že se znelíbil režimu.
Na svobodu propustil všechny, kdo si měli odsedět dva roky, v případě neúmyslných trestných činů dokonce tři roky. Vězňům s vyššími tresty je zkrátil o třetinu až polovinu.
Amnestie se netýkala vrahů, nebezpečných recidivistů či pachatelů zvláště násilných trestných činů. Přesto se na svobodu dostali i nebezpeční zločinci.
Asi nejvýraznějším byl Jaroslav Oplíštil odsouzený za pedofilii. Krátce po propuštění získal práci v pražské Nemocnici Na Bulovce na dětském oddělení. Zaměstnavatelé se totiž amnestovaných vězňů nemohli ptát, proč byli potrestaní.
Hned 30. dubna si Oplíštil odnesl sedmiměsíční holčičku. Znásilnil ji a následně udusil. K činu se téměř okamžitě doznal a do vězení se vrátil na dalších 25 let. Trestu smrti unikl – byl zrušen den po jeho činu.
Strach z kriminality
Mezi lidmi vzrostl strach ze stoupající kriminality. Ta skutečně vzrostla. Nicméně podle výzkumu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci se amnestovaní na celkové kriminalitě v Česku podíleli jen osmi procenty, na Slovensku sedmi.
Havel snídal a Husák čekal. Před 30 lety chartisté prvně okusili svobodu |
Na konci roku 1991 pak představovali amnestovaní, kteří se vrátili do vězení, čtvrtinu ze všech trestanců. Institut proto dospěl k závěru, že amnestie na růst kriminality vliv neměla.
„Četl jsem pozdější statistiky i penologické analýzy té amnestie a s obsahem výtek příliš nekorespondovaly. Ano, byla opravdu velkorysá. Bylo však třeba dát jasně najevo, že se zásadně mění poměry,“ hodnotil své rozhodnutí Havel o 16 let později v knize Prosím stručně.
Vzpoura v Leopoldově
Ve filmových studiích na Slovensku teď vzniká film, jehož premiéru naplánovali na třicáté výročí sametové revoluce. Ve slovenské věznici v Leopoldově tehdy rozpoutaly dvě stovky mužů, na něž se amnestie nevztahovala, největší vzpouru v historii československého vězeňství. Vězni požadovali, aby jim prezident trest taktéž prominul.
V půlce března 1990 tito trestanci vyhlásili hladovku a dozorce vytlačili z ubytovacích prostor. Zabrali zásoby potravin na několik týdnů. Na obranu si nachystali lahve s benzinem. V případě potřeby byli připraveni je zapálit, a vyrobili si dokonce i plamenomet.
Před třiceti lety vyšel v samizdatu nejslavnější rozhovor s Havlem |
Policie vyrazila vzpouru potlačit až o 13 dnů později. Stát nasadil šest obrněných transportérů a pět vrtulníků. Jeden vězeň při zásahu přišel o život, dalších 29 bylo zraněno. Přestože zahraniční odborníci potlačení vzpoury obdivovali, velitel zákroku a tehdejší náměstek slovenského ministra vnitra Andrej Sámel byl z funkce odvolán. Prý kvůli přílišné brutalitě.
Havlova porevoluční amnestie byla počtem propuštěných vězňů největší v našich porevolučních dějinách. Jeho další amnestie v roce 1993 se týkala jen asi 130 odsouzených, při příležitosti Havlova znovuzvolení bylo v roce 1998 propuštěno něco přes 930 lidí.
Když na Nový rok 2013 vyhlásil amnestii Václav Klaus, věznice opustilo přibližně šest a půl tisíce vězňů. Mnozí na svobodě dlouho nevydrželi. Dva roky nato už policie opět stíhala přes polovinu osvobozených.
Kauzy a aférySeriál MF DNES a iDNES.cz Třicetidílný seriál kauzy a aféry polistopadové éry bude vycházet každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády. |
