Před třiceti lety vyšel v samizdatu nejslavnější rozhovor s Havlem

aktualizováno  0:01
Televizi, rádio i noviny měl za totality komunistický režim pevně v rukou. Pokud někdo chtěl slyšet nebo číst něco jiného než zprávy psané režimem a zkontrolované cenzurou, nezbylo mu než ladit zakázané západní vysílání rozhlasu nebo číst a případně i opisovat samizdat.

Václav Havel během Sametové revoluce | foto: Getty Images

Mezi nejznámější tituly vycházející v samizdatu patřily Lidové noviny. První pravidelné číslo samizdatových LN vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988. Hned do prvního vydání přispěl svým textem Václav Havel. Redakce samizdatových Lidových novin vyrobila asi 350 kusů měsíčně. Lidé toto množství kopírováním a opisováním sami zvýšili asi na deset tisíc. Oblíbené Lidovky v té době vycházely jako měsíčník.

Fotogalerie

Dubnové číslo v roce 1989 přineslo na titulní straně další text Václava Havla. Před třiceti lety ale nebyl dramatik v úloze autora, nýbrž zpovídaného. Byl totiž ve vězení. 

Zatčen byl v lednu 1989, když disidenti přišli položit květiny k pomníku svatého Václava a připomenout čin Jana Palacha, za což skončili ve vězení. Na konci února byl odsouzen a zapadla za ním vrata věznice. Tentokráte to ale bylo jiné. Režim cítil, že pomalu pukají ledy, a tak se věznitelé k Havlovi chovali jinak než při předchozím věznění.

Vše vyvrcholilo o měsíc později, když přímo ve vězení pořídil rozhovor pro samizdatové Lidové noviny. „Odpovědi byly spíše zrekonstruovány, rozhovor nebyl pořízen přímo z očí do očí,“ popisuje historik Jan Hron z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Kromě LN vyšel i v německém deníku Frankfurter Rundschau. Tam se pro změnu mluví o tom, že rozhovor byl z vězení propašován.

Havel odpovídá na to, jak se má a co čte ve vězní. V poslední odpovědi rozhovoru děkuje za podporu, které se mu dostalo po jeho uvěznění. „Toho jsem si povšiml a je to věc pro mě důležitá, protože mě ujišťuje, že to všechno k něčemu je, že to má smysl,“ uvedl Havel. Tlak z domova i ze zahraničí vedl k Havlovu propuštění už v květnu 1989, o několik měsíců dříve, než zněl rozsudek.

Pokojný rozhovor také může být zajímavým srovnáním, jeho pravým opakem byla dehonestující kampaň, kterou tehdy režim rozjel proti Havlovi. Ta vrcholila článkem v Rudém právu textem Kdo je Václav Havel. Článek měl Havla diskreditovat pomluvami o protektorátní minulosti jeho rodiny a o tisícovkách tuzexových korun – bonů, které mu přicházejí ze Západu za jeho hry.

Texty i hudba

První samizdaty se objevily už za 2. světové války a šíření zakázané literatury, novin a časopisů pokračovalo i po roce 1948. Zakázaná či cenzurou nepovolená literární díla a jiné texty tak začaly být opisovány nebo jinak rozmnožovány a poté různými způsoby rozšiřovány mezi zasvěcenými. Samizdaty přepisovali zpravidla dobrovolníci na psacích strojích přes průklepové papíry. 

Pak se šířily přes známé a kamarády a některé výtisky mnohokrát měnily majitele. Přepisovala se však například i poezie – tedy ta, které komunistický režim zrovna nepřál. Nešířily se však jen texty, ale také nahrávky režimem zakázané hudby.

Libri prohibiti

  • Československá samizdatová a exilová literatura má vlastní knihovnu. V Praze na Senovážném náměstí ji v roce 1990 otevřel Václav Havel.
  • Základem knihovny je archiv chartisty a vydavatele jedné ze samizdatových edic Jiřího Gruntoráda, který je i ředitelem knihovny.
  • Fondy knihovny obsahují desetitisíce knih a tisíce titulů různých periodik, ale i nahrávek, fotografií a filmů.

Velký vliv na rozvoj samizdatu měl v roce 1977 vznik Charty 77. Po tomto roce zaznamenalo Československo obrovský nárůst samizdatových periodik. Podstatnou roli v československém samizdatu hrály kontakty s exilem. Ze Západu se do Československa tajně dovážely knihy a časopisy, od nás se naopak vyvážely rukopisy a důležité informace.

Texty, které u nás oficiálně vyjít nemohly, byly často publikovány v exilových nakladatelstvích. V 80. letech fungovala i „technická“ pomoc, do Československa byly pašovány počítače a kopírky. I tak ale stále převažovalo rozmnožování přes průklepový papír.

Vydavatelé samizdatu často spolupracovali s exilovými vydavateli tak, že po prvním samizdatovém vydání u nás bylo dílo vydáno a vytisknuto profesionálně v zahraničí a pak pašováno zpět za železnou oponu. Za výrobu a šíření samizdatů hrozily přísné tresty, v krajních případech i několika let ve vězení za tzv. podvracení republiky. Kromě literární tvorby se metodou samizdatu vydávaly i odborné publikace z oborů, které byly režimu nepřijatelné, třeba teologické a filozofické texty, ale také texty ekologické a ekonomické.

Autor:

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Další z rubriky

Írán neplní jadernou dohodu. Zčtyřnásobil produkci nízko obohaceného uranu

Íránský prezident Hasan Rúhání v projevu na teheránském náměstí Svobody řekl,...

Írán zčtyřnásobil produkci nízko obohaceného uranu. Spojené státy loni odstoupily od mezinárodní jaderné dohody s...

Kubík dřeva za desetikorunu. Kvůli kůrovci KRNAP láká zájemce o těžbu

Ivo Hlávka z Vrchlabí těží nad Strážným vrcholové zlomy smrků (21. 5. 2019).

V Krkonoších je po zimě velké množství polámaných stromů. Ochranáři z Krkonošského národního parku je prodávají za...

Češi žijí déle. Za sto let se jejich život protáhl o tři desetiletí

Ilustrační snímek

Život v Česku se za poslední století výrazně prodloužil. Muži mají šanci žít o 29 let déle než jejich předci, ženy o 32...

Najdete na iDNES.cz