„Nedotknutelnost obydlí je jedním z nejstarších práv lidí vůči státu. Je považováno za tak významné, že jeho narušení je sice možné, ale jen velmi omezeně. Přitom při narušení nedotknutelnosti obydlí je vždy ohroženo i právo na soukromí. Listina umožňuje narušit nedotknutelnost obydlí domovní prohlídkou na příkaz soudce jen pro účely trestního řízení,3 což nelze použít v případě napadeného zákona na ochranu ovzduší,“ psalo se v návrhu poslanců (celý text návrhu najdete zde).
Od ledna mohou úřady kontrolovat domácí kotle. Prezident podepsal novelu |
Podle návrhu je novela odrazem „neustálé touhy po regulaci“ a otevírá „mnohaproudou dálnici pro různé ministerské úřednické a nátlakové skupiny“, které chtějí o všem vědět a vše kontrolovat v zájmu obecného blaha.
Ústavní soudce zpravodaj Ludvík David námitky politiků zamítl. Řekl, že zákon při kontrole ústavnosti obstál. Fyzické kontroly domácích kotlů jsou po vyčerpání ostatních možností přiměřeným omezením práv. Podle Davida nelze kontroly kotle a paliva srovnávat s domovní prohlídkou. Kontrola úřadů se omezuje na kotel, dokumentaci, příslušenství a palivo.
Ústavní soud (ÚS) dále zdůraznil ochranu zdraví a životního prostředí, poukázal na skutečnost, že provozovatelé stacionárních zdrojů (kotlů na tuhá paliva) by měli být solidární s jinými osobami. Znečištěné ovzduší ovlivňuje zdravotní stav ostatních lidí a zatěžuje navíc systém veřejného zdravotního pojištění (celý nález ÚS najdete zde).
ÚS: zájem na ochraně zdraví a životního prostředí obstojí i ve světle práva na nedotknutelnost obydlí provozovatelů kotlů na tuhá paliva
Jediný ústavní soudce, který se přiklonik k návrhu poslanců byl místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk. „Když kvůli kamnům prolamujeme nedotknutelnost obydlí, co bude následovat příště?“ uvedl Fenyk na závěr svého odlišného stanoviska.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce ale resort normu připravoval spolu s ústavními právníky tak, aby případná kolize s nedotknutelností obydlí byla vyřešena. Kontrolu provozu kotlů označil za funkční a preventivní nástroj ochrany ovzduší, dlouho po něm prý volaly obce i veřejnost. „První sezóna neprokázala žádné problémy, žádné komando se nikam nevlamovalo, naopak upozornění od úřadu na možné porušení zákona bylo obvykle impulsem k nápravě nezákonného chování,“ prohlásil Brabec.
Právě na možnou problematičnost některých ustanovení zákona se odvolával i poslanecký návrh předložený Ústavnímu soudu. „Vláda v důvodové zprávě vychází z toho, že mezi ústavními právy neexistuje hierarchie a proto mají stejnou ústavní váhu nedotknutelnost obydlí a právo na příznivé životní prostředí. To je však formální pojetí. Materiálně je hierarchie práv zřejmá. Bez života nemají žádná jiná práva smysl. Proto je právo na život podmínkou všech ostatních práv,“ upozorňoval.
„Zcela respektuji rozhodnutí Ústavního soudu. My jsme podali návrh z hlediska práva na nedotknutelnost obydlí. Ústavní soud dal větší důraz na právo na ochranu zdraví a životního prostředí,“ řekl poslanec TOP 09 Martin Plíšek. I poslanec ODS Jan Zahradník uvedl, že rozhodnutí soudu respektuje. „Zároveň věřím, že úředníci nebudou možnost vstoupit na základě podezření do soukromého obydlí nadužívat. Pokud někteří majitelé kotlů na tuhá paliva ohrožují své okolí spalinami, mají být potrestáni na základě kontroly, která provede odběr vzorků vnějším způsobem z kouře,“ uvedl Zahradník.
Nové znění zákona o ochraně ovzduší je účinné od začátku letošního roku (psali jsme zde). Podle ČTK ale novela do června nepřinesla žádné pokuty a příliš se nezvýšil ani počet kontrol (o situaci v Pardubickém kraji jsme psali zde). Upozornění na spalování nevhodných látek přichází na radnice většinou od sousedů.
Fyzická kontrola je krajním řešením, připadá v úvahu jen v odůvodněných situacích, po opakovaných stížnostech a výzvě k nápravě. Lidem, kteří kontrolory nepustí ke kotli nebo k palivu, hrozí podle zákona postih až 50 000 korun.
O kontrolách topenišť mluvil v Rozstřelu ministr životního prostředí Richard Brabec (27.1.2017):
