Uprchlíci se podle výzkumu také postupně přesouvají do nájmu. V zařízeních jich zůstává pětina. Projekt, na němž spolupracuje také Sociologický ústav Akademie věd, podpořily Dětský fond OSN (UNICEF) a ministerstvo práce. Dotazování se konalo zatím šestkrát. Zapojilo se do něj několik tisíc uprchlíků, kteří do Česka přišli loni.
Podpora na bydlení uprchlíků se od července změnila. Lidem, kteří mohou pracovat, stát ubytování poskytuje zdarma pět měsíců. Solidární příspěvek domácnostem, které příchozí přijaly, se přestal vyplácet. Humanitární dávku získají jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení. Podle výzkumného týmu se aspoň jedna z těchto změn dotkla až 71 procent uprchlíků.
Největší problém? Peníze
Loni v červnu mělo v Česku bydlení zdarma 64 procent uprchlíků. Čtvrtina si ho celé platila a 11 procent si přispívalo. Letos v červnu si vše hradilo 52 procent příchozích a dalších 17 procent si přispívalo. Zdarma bydlelo 32 procent běženců.
Uprchlých Ukrajinců, kteří chtějí v Česku zůstat, přibývá. Už jich je většina |
V nájmu byla loni v červnu pětina uprchlíků, letos v březnu téměř dvě pětiny a v červnu 49 procent. Častěji bydlí v nájmu domácnosti, kde někdo vydělává. Víc se do něj stěhují také lidé, kteří plánují v Česku určitě zůstat.
Za hlavní překážku pro přestěhování do nájemního bytu označují uprchlíci nedostatek peněz na nájem a kauci. Čtvrtina dotázaných ale zmínila také to, že majitelé nechtěli byt či dům pronajímat Ukrajincům.
Před rokem polovina příchozích našla útočiště v solidárních domácnostech či v jejich volných bytech. Teď v červnu takhle bydlelo 30 procent běženců. Podíl bezplatného solidárního ubytování podle výsledků výzkumu klesal. Před rokem v červnu v solidárních domácnostech neplatilo nic 85 procent ubytovaných a letos 55 procent.
Experti: systém dávek upravte
V zařízeních pobývala na konci prvního pololetí pětina uprchlíků. Z dospělých s jedním dítětem to bylo 27 procent, ze samotných lidí pak třetina. „Častěji na ubytovnách zůstávali lidé, kteří nemají v ČR ani na Ukrajině příjem a spoléhají se na dávky,“ uvedli autoři.
Váleční uprchlíci se často nemají kam vrátit. Ukrajinci nemíří jen za hranice |
Zpráva z výzkumu zmiňuje, že ke konci června bydlelo v zařízeních zhruba 70.000 uprchlíků. K 24. červenci jich bylo asi 24.000. Kam se lidé po červencové změně podpory přestěhovali, není zatím jasné.
Experti doporučují upravit náklady na bydlení uprchlíků pro výpočet humanitární dávky. Pro malé domácnosti by se měly stejně jako u solidárního příspěvku započítávat vyšší částky na osobu, při vyšším počtu lidí by se snižovaly.
Dávka mimořádné okamžité pomoci by se neměla zahrnovat do příjmů. Uprchlíci by také měli mít podle výzkumníků po určité době pobytu možnost získat běžný příspěvek na bydlení.
