To, aby zákon mohl posoudit Ústavní soud. Konání mimořádné schůze ve čtvrtk podpořilo kromě komunistů a vládních stran ANO a ČSSD ještě hnutí SPD Tomia Okamury.
„Žádná jiná země neobdarovala církve tak štědře jako převážně ateistická Česká republika,“ tvrdil komunistický poslanec Miroslav Grebeníček. Nepřipustil tak, že jde o vracení ukradeného majetku, ale nazýval ho darem.
„Církve se postupně staly nejen klíčovým vlastníkem půdy, ale dosáhly i na řadu nemovitostí a k tomu jim připlul i nadýchaný finanční polštář. Mnozí to považují za okázalý odpustek, jenž si koupil Nečasův kabinet plný hříšníků,“ řekl také Grebeníček.
Zcela jinak snahu zdanit náhrady církvím hodnotila místopředsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. „Velice zjednodušeně řečeno, někdo někomu něco ukradl, ještě mu to devastoval, ničil, plundroval, po mnoha letech došlo k nápravě, k vrácení, došlo k tomu, že byly narovnány staré křivdy, alespoň částečně. A my tady teď řešíme, jestli na toho okradeného ještě jednou zaklekneme a pěkně mu to zdaníme. Tak jestli vám tohle nepřijde jako lumpárna, tak nám tedy určitě ano,“ uvedla Pekarová Adamová.
Zdanění církevních restitucí bylo jedním z požadavků, jímž komunisté podmínili toleranci vzniku menšinového kabinetu ANO a ČSSD. A vládu Andreje Babiše pak podrželi i při hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice.
Druhé čtení, v němž poslanci ještě zákon neschvalovali, ale mohli přednést pozměňovací návrhy, před tím Sněmovna třikrát nedokončila a komunisté deklarovali, že chtějí využít všechny parlamentní procedury, aby zdanění náhrad prosadili.
Ať mi někdo doloží, že náhrada majetku je špatně, řekl Benda
Oponenti vnímají snahu zdanit finanční náhrady církvím jako protiústavní. Církvím je garantuje totiž nejen zákon, ale také smlouvy, které s nimi jménem České republiky podepsal expremiér Petr Nečas, jehož vláda vrácení majetku církvím i náhrady za nevydaný majetek prosadila.
„Ať mi někde doloží, že náhrada majetku je špatně,“ řekl poslanec ODS Benda, když hájil podobu církevních restitucí. „Křivdy komunistické totality mají být napraveny. Bylo dosaženo náročné dohody, která nejen narovnává křivdy, ale i zajišťuje odluku církví od státu. Už jsme si zvykli na drzost komunistů, kteří nechtějí vracet, co ukradli. Divím se ale, že se k nim přidávají i další poslanci,“ uvedl lídr ODS Petr Fiala.
„Výpočet byl udělán účelově,“ obvinil naopak předchozí pravicovou vládu současný ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD. „Nejde o církve, o věříci, jen o opravu špatného zákona,“ tvrdil Staněk.
Emotivně vystoupil sociální demokrat Petr Dolínek. „Nechci odcházet odsud s pocitem, že jsem nějaký lump, že jsem tady někomu, nedej bože církvím něco vzal. Proboha, těsná vláda, která měla omylem v tu dobu většinu, jim něco dala, celý státní aparát pracoval na tom, aby to mohli uhájit i do budoucna. A já prostě nebudu tady před národem říkat, že je to nějaká mantra shůry. Ne. Tady se prostě těsná většina poslanců dohodla se svými ministry, kteří to zadali svým úředníkům, že tady církvím dají nějaké narovnání, které není podložené,“ řekl Dolínek.
Ústavní soud to shodí a dálnice D1 je urgentnější, míní Benešík
„Zabýváme se evergreenem, který Ústavní soud shodí,“ řekl ve Sněmovně místopředseda lidovců Ondřej Benešík. Místo toho by podle něj politici měli spíše řešit, proč je neprůjezdná dálnice D1 mezi Prahou a Brnem (jak se navzájem obviňovali silničáři a řidiči kamionů, čtěte zde). Když už si tady říká kdo chce co chce, tak já bych chtěl říci, že nejede dálnice, že tam stojí tisíce lidí dlouhé hodiny a že kamioňáci odpočívají přímo na dálnici. A my tady řešíme tento problém. Já tedy nevím, co je urgentnější,“ uvedl Benešík.
Šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik se ohradil. „Já odpovím jinou demagogií. Kdybychom byli, pane kolego Benešíku, věděli, že tomu zákonu budete bránit jakýmkoli způsobem včetně toho, že necháte nasněžit, aby se nemohli poslanci a poslankyně dostat po dálnici D1 na jednání, tak bychom pro svolání této schůze zvolili jiný termín, kdy sněžení nehrozí,“ řekl Kováčik.
Zdanění náhrad podporuje kromě komunistů i premiér Andrej Babiš z ANO a jeho hnutí, SPD Tomia Okamury a dříve ho slibovali i sociální demokraté. Ti všichni považují výši náhrad za neadekvátní.
„Žádáme to, co je naprosto logické a normální, zdůvodnění oprávněnosti výše konkrétních finančních náhrad a jejich zdanění tak, jako je tomu u každého jiného příjmu v České republice. Žádáme transparentní oddělení a vyčíslení a zdůvodnění výše náhrad, které se vyplácejí v rámci majetkového vyrovnání,“ uvedl Okamura.
„Když tady šermujete s čísly o tom, jak byly, nebo nebyly předraženy, a všichni dobře víme, že to vycházelo z výpočtu, na kterém se podílely nezávislé instituce, bylo to také podrobeno práci sněmovní komise, která zadala nezávislý audit od společnosti Ernst and Young, který konstatoval, že ten výpočet byl správný,“ reagoval na kritiku výše náhrad církvím lidovecký poslanec Marek Výborný.
Grospič argumentoval přístupem Francie ke katolické církvi
Komunistický místopředseda Stanislav Grospič řekl poslancům, ať se podívají na to, jak ke katolické církvi zachovala Francie. „Položte si, vážení kolegové, také otázku, proč třeba Francouzská republika, která zcela vyvlastnila bez náhrady římskokatolickou církev, s tím nemá problémy, společnost se s tím vypořádala a žije s tím dodnes,“ řekl Grospič.
Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Platný zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci.
Zákon má také pomoci k postupné odluce státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se totiž postupně snižují až na nulu v roce 2030.