Změnu navrhli přidat do důchodové novely, která má řešit pravidla předčasných důchodů pro záchranáře.
„Mohlo to přijít dřív, ale lepší pozdě než vůbec. Velká část zemí takzvaného bývalého východního bloku tento krok udělala. Je to krok, který je morální i symbolický,“ řekl Jurečka.
Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024.
Poslanci novelu ve středu projednali ve druhém čtení, kdy je možné podávat pozměňovací návrhy. O snížení důchodů prominentů minulého režimu by se mělo hlasovat ještě tento měsíc, protože Sněmovna ve středu zkrátila lhůtu mezi druhým a třetím čtením.
Snížení důchodů exponentům komunistického režimu prosazoval Jurečka už v minulém volebním období, Sněmovna o něm tehdy ale nakonec nehlasovala.
Koho se má týkat snížení důchodůSnížení penzí se má týkat lidí, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli a) členem nebo kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, b) vedoucím tajemníkem krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska, c) členem vlády Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, d) předsedou Národního shromáždění Československé republiky, Národního shromáždění Československé socialistické republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, České národní rady nebo Slovenské národní rady, e) předsedou nebo primátorem národních výborů, jde-li o zemské národní výbory, ústřední národní výbory, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, okresní národní výbory, národní výbory měst Brno, Plzeň a Ostrava a obvodní národní výbory v krajských městech a v hlavním městě Praze, f) předsedou Nejvyššího soudu Československé republiky, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, Nejvyššího soudu České socialistické republiky nebo Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky, g) generálním prokurátorem Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky nebo hlavním vojenským prokurátorem, h) plukovníkem nebo generálem působícím v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády a jejích předchůdců, i) plukovníkem nebo generálem zařazeným ve Sboru národní bezpečnosti, vojsku ministerstva vnitra, Pohraniční stráži nebo Sboru nápravné výchovy a předchůdcích těchto útvarů (složek), nebo j) členem Hlavního štábu Lidových milicí, |
Zdravotničtí záchranáři budou moci do penze dříve
Novela, kterou poslanci ve středu projednávali, také umožní, že zdravotničtí záchranáři dostanou šanci odcházet do důchodu o pět let dříve bez jakékoli sankce.
„Systém je nastavený tak, že zhruba po odpracování dvaceti let je to přesně ekvivalent 4 440 odpracovaných směn, bude mít nárok zdravotnický záchranář odejít do důchodu dříve. V tom případě těch dvaceti let bude moci ten důchod být dříve o třicet kalendářních měsíců,“ řekl už dříve po jednání vlády Jurečka.
Když bude záchranář pracovat déle, bude se mu možnost dřívějšího důchodu prodlužovat. Za každých dalších 74 odpracovaných směn o jeden měsíc. „Případně až do maximální teoretické lhůty pěti let,“ uvedl Jurečka.
Poslanci opozičního ANO navrhli upravit dobu „74 odpracovaných směn“ na „44 odpracovaných směn“. „Část návrhu, aby se zdravotnickým záchranářům snížil důchodový věk o 1 kalendářní měsíc za každých 74 odpracovaných směn považujeme za disproporční. V praxi dojde k situaci, že pro vznik nároku na starobní důchod bude muset zdravotnický záchranář odpracovat celkem 30 let,“ zdůvodnili svůj návrh poslanci Jiří Mašek, Milan Brázdil a Jana Pastuchová. Místo 30 let by to podle poslanců ANO mohlo být 25 let.
Zaměstnavatel bude mít také povinnost podle vládního návrhu odvádět větší sociální pojištění. Sazba odvodů by se zaměstnavatelům u těchto pracovníků do roku 2026 postupně zvyšovala z 21,5 na 26,5 procenta.
Zvýšení příspěvků na mobilitu
Poslanci ve druhém čtení, kdy mohou podávat pozměňovací návrhy, ale o zákonech se ještě nehlasuje. projednali také návrh na zvýšení příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.
Příspěvek na mobilitu chce vláda zvýšit ze současných 550 na 900 korun měsíčně. Vládní návrh také zvyšuje na půl milionu korun, tedy o 100 tisíc korun, příspěvek na zdvihací plošinu.
Skupina poslanců ANO navrhla zvýšit příspěvek na mobilitu na 2 tisíce korun. Poslankyně SPD Lucie Šafránková na 2200 1650 nebo 1100 korun za měsíc. V sociálním výboru s těmito návrhy opoziční politici neuspěli.
Lidovec Vít Kańkovký představil návrh, aby výše příspěvku na mobilitu pro lidi s podpůrnými dýchajícími přístroji byla 2900 korun měsíčně. „Smyslem je podpořit osoby využívají zdravotnické prostředky, které byly shledány jako nejnáročnější na spotřebu elektrické energie,“ uvedli předkladatelé v čele s Kaňkovským. Zvýšený příspěvek by úřady vyplácely do konce roku 2024, nárok by potvrzovala zdravotní pojišťovna. Zavedení dotace požadovala Národní rada osob se zdravotním postižením.
