Jednání Poslanecké sněmovny. Na snímku Marian Jurečka. (28. února 2023)

Jednání Poslanecké sněmovny. Na snímku Marian Jurečka. (28. února 2023) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA

Nemůžeme schodek dál zvyšovat, hájil nižší růst penzí ministr Jurečka

  • 937
Poslanci bojují o vládní návrh na zvýšení důchodů od června. Má být v průměru o 760 korun místo 1 770 korun, na něž by měli důchodci nárok, kdyby vláda neměnila znění zákona. „Nemůžeme schodek dál zvyšovat,“ hájil vládní návrh ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. V případě původního navýšení penzí by to v příštím roce stálo už 58,8 miliardy korun.

„Stáhněte ten návrh, dokud je čas,“ řekla před tím šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Vyzvala vládu k jednání o valorizaci penzí.

Do půlnoci z úterý na středu poslanci nic nevyřešili. I kvůli tomu, že šéf SPD Tomio Okamura měl projev, který trval 7 hodin a 7 minut. Navrhl zrušení vyhlášené legislativní nouze.

Poukázal na to, že stav legislativní nouze lze využít jen v situacích vymezených zákonem. Kabinet argumentuje hrozbou značných hospodářských škod.

Vyplácení důchodů nejsou hospodářské škody,“ prohlásil Okamura zhruba dvou hodinách své řeči, při níž si pomáhal citováním publikace Marka Loužka Důchodová reforma. Na Twitteru si z něj proto utahoval poslanec vládního STAN Petr Letocha.

„Pokoušel jsem se opravdu najít judikát na to, jestli šetření nějakých mandatorních výdajů státu je nebo není tady touto škodou, s kterou se operuje v rámci toho stavu legislativní nouze. Ale nic takhle explicitního jsem rozhodně nenašel,“ připustil před tím ve Sněmovně ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

Nouzové snižování výdajů na penze soudy ještě neřešily, připustil ministr

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se kabinet pokusil o racionální debatu s opozicí, ta ale začala vyhrožovat Ústavním soudem. „Na racionální jednání jsou třeba dvě strany,“ řekl ještě před schůzí Stanjura. Na ní mluvil o něco smířlivěji. „Vítám nabídku k debatě,“ řekl.

Bez pohádek ovčí babičky

Opozice ohlásila dosud největší obstrukce a poslanci počítají i s nočním jednáním. „Pohádky ovčí babičky předčítat nebudeme,“ řekla Schillerová k formě obstrukcí. „Uděláme všechno pro to, abychom to tu zdržovali,“ řekla šéfka poslanců ANO k vládou předloženému návrhu.

„Jsme připraveni nekonečně bránit tomu, aby vláda mohla okrást důchodce,“ řekl i šéf SPD Tomio Okamura. Vyzval také vládu k tomu, aby zakročila proti dramatickému růstu cen zeleniny a ovoce.

Okamura zlomil svůj vlastní rekord. Kvůli penzím mluvil víc než 7 hodin

Pokud Sněmovna zákon parlamentem protlačí, avizuje ANO, že spor skončí u Ústavního soudu, protože důchodcům již nárok na vyšší penze vznikl a vláda tak změnu prosazuje retroaktivně a ještě ve stavu legislativní nouze. K ústavní stížnosti se chce připojit i hnutí SPD, které na ni samo nemá dost poslanců.

Koalice chce ve Sněmovně novelu prosadit tento týden

Změnit mechanismus pro výpočet penzí vláda chce, aby zvýšení důchodů nemělo tak velký dopad na rozpočet.

Jak vláda hájí přijetí zákona v legislativní nouzi

Důvody pro tento výjimečný postup jsou spatřovány zejména ve značných hospodářských škodách, které státu bez přijetí návrhu zákona hrozí.

Inflace vzrostla způsobem, který se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších (bod 84 nálezu). Urychlené a včasné přijetí zákona má potenciál tyto dopady výrazně zmírnit, tj. přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu v rozsahu 19,4 mld. Kč v roce 2023 a 33 mld. Kč v roce 2024.
Zdroj: důvodová zpráva k návrhu vlády

„Kdybychom nechali mechanismus v původní podobě, znamenalo by to, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody o částku 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, trvale bychom zvýšili další výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun,“ uvedl Jurečka.

Podle navržené novely, kterou chce vláda prosadit ve stavu legislativní nouze, má mít zvýšení penzí dvě složky. První má být zvýšení důchodů o 400 korun všem. A k tomu ještě další růst nad tuto částku ve výši 2,3 procenta.

„Doufáme, že se nám to podaří prosadit v průběhu tohoto týdne,“ řekl Jurečka.

„Poměr důchodů k čisté mzdě bude 60 procent. Je to více než za několik desítek let v minulosti,“ prohlásil ministr Stanjura.

„Měli bychom řešit jak legislativní proces, tak podstatu problému,“ hájí Stanjura cestu, kterou vládní koalice zvolila.

Spor o naplnění podmínek legislativní nouze

„Nebojujeme jen za důchodce, ale i za právní stát,“ řekla Schillerová. Zákonný nárok již vznikl, argumentuje Schillerová. „Druhý bod, kde vidíme protiústavnost, je způsob, jak to chce koalice projednat. Nebyly naplněny podmínky pro vyhlášení legislativní nouze,“ prohlásila šéfka klubu ANO.

Poslanci SPD vložili k novele do sněmovního systému stovku pozměňovacích návrhů. Chtějí zvýšit zásluhovou část důchodu o 2,3 procenta, tedy stejně jako vláda. Zatímco kabinet chce nad to přidat každému penzistovi 400 korun, podle poslanců SPD by měla být tato pevná částka zhruba o tisícikorunu vyšší. Každá z jejich úprav předpokládá jinou sumu s korunovými rozdíly. Z hnutí ANO zaznívá, že obstrukce potrvají nejméně do pátku.

„2,7 milionu důchodců v přímém přenosu sleduje, jak s nimi zástupci koalice rozehráli pořádně cinknuté skořápky o jejich důchody. Tato špinavá hra skončí u soudu,“ oznámila již před pár dny Schillerová. Na sociální sítě umístila svou fotografii ve spacáku, s nimiž se poslanci do dolní komory Sněmovny vydali.

Fiala se vydal za Petrem Pavlem

Ve stejnou chvíli, kdy v úterý začala schůze Sněmovny, zamířil premiér Petr Fiala za zvoleným prezidentem Petrem Pavlem do Hrzánského paláce.

Pavel zatím neřekl, jak se zákonem naloží, když ho dostane na stůl k podpisu. Slíbil, že jasné slovo k tomu chce poví 10. března. Den poté, kdy ve Vladislavském sálu na Pražském hradě složí slib do rukou šéfa Senátu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video