„Škrtnul se Ohmův zákon, archeologické nálezy na našem území nebo osobnosti antiky, což je zavádějící vyřadit. Část dětí programování baví, ale jako u každé aktivity to není pro každého. Například ne pro děti, které nemají logické myšlení,“ popisuje učitelka informatiky a vedoucí sekce základního školství ve spolku Pedagogická komora Markéta Emmer Illová.
Dodává, že škrty, které ministerstvo v malé revizi rámcových vzdělávacích programů udělalo, působí zmatečně. „Opravdu to vypadá, že se škrtalo od stolu,“ rozčiluje se.
Za pravdu jí dává i její kolega ze spolku, který na problém dlouhodobě poukazuje, Radek Sárközi. Stejně jako Emmer Illová ani on není principiálně proti zařazení a důrazu na programování, ale ne na úkor ostatní látky.
„Jsou tam zajímavé věci, ale zároveň vypadla látka, která se učila doposud,“ říká a jmenuje například Newtonovy zákony ve fyzice nebo Sluneční soustavu v zeměpisu.
Oba se také shodují, že jedním z problémů „nové informatiky“ je vyřazení některých důležitých výstupů i v rámci daného předmětu. Tedy odmazání povinné výuky práce s textovými, matematickými a prezentačními editory, jako jsou Word, Excel či PowerPoint.
Chybí společný základ
„Děti nebudou mít společný základ. Je to primární dovednost, když pak jdete na střední nebo vysokou školu, píšete práce, děláte prezentace. Potřebujete to v práci i v životě. Část žáků se to učit bude, část ne,“ vysvětluje Sárközi, podle kterého bude na každé škole, jestli danou látku vrátí do výuky nad rámec.
Studenti by mohli mít problém s vytvořením kvalitního životopisu, který vyžadují některé vysoké školy při přijímacím řízení, neobejdou se bez něj ani při ucházení se o zaměstnání.
Jednou z možností, jak chybějící znalosti z informatiky doplnit, je zařazení dané látky do jiných předmětů, i to je ale problematické.
„Sleduji u kolegů, že ne všichni jsou v práci s počítačem zdatní, byť prošli školeními. Když jsem kolegyni ukázala, jak se má v pracích správně citovat podle autorského zákona, vyvalila na mě oči. Měla pocit, že na ni mluvím čínským nářečím,“ upozornila Emmer Illová.
Měla by se učit „nová informatika“ na úkor jiné látky?
„Je to jeden z dalších alibismů naší kurikulární reformy. Něco se uklidí (práce s kancelářskými balíčky, pozn. red.), jen odborníci zapomněli na to, že učitelům tyto dovednosti taky chybí,“ souhlasí mluvčí Koalice mezioborových pedagogických asociací a skupin (KOMPAS) Martin Rusek.
Přestože zvýšený zájem o obsah učiva informatiky kvituje, přijde mu, že je rozsah hodin najednou zase zbytečně veliký, což se podle něj pak odráží na osekání ostatní látky.
Podle mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Anety Lednové se ale znalosti učitelů v oblasti práce s počítačem od dob pandemie covidu-19 a distanční výuky výrazně zlepšily. Vysvětluje, že Národní pedagogický institut má pro školy a učitele připravený systém podpory, ne vždy ho lze ale aplikovat.
„Má to ‚háček‘, a totiž, že školy musí chtít a být v této věci trochu aktivní. Jsme přesvědčeni, že na konci náběhového období v roce 2027 by už se takové problémy objevovat neměly,“ dodává Lednová.
Škrtání v látce, přidání hodin
MŠMT škrtalo v dějepise, zeměpise, přírodopise nebo občance proto, aby mohlo stáhnout hodinovou dotaci v daných předmětech a díky tomu navýšilo počet hodin informatiky. Zatímco v minulosti se na druhém stupni informatika vyučovala pouze hodinu týdně v jednom ze čtyř ročníků, nově mají ředitelé možnost nasadit do každého ročníku druhého stupně po hodině.
Na nový styl výuky přešly některé školy již v září 2021 (19 procent), od letošního září dalších 38 procent. „Nová informatika“ klade důraz na programování, rozvoj informatického myšlení či porozumění základním principům digitálních technologií. Pro první stupeň bude povinná od příštího školního roku, pro druhý o rok později.
Druhý jazyk jen pro nadané žáky. Základní školství čekají změny i úlevy |
Mezi prvními školami, které na nový typ výuky výpočetních technologií přešly, je i Základní škola K Milíčovu na Praze 4. Její ředitelka Alena Červená krok uvítala i z důvodu, že škole přinesl peníze navíc.
„Na každého žáka jsme dostali tisícikorunu, nakoupili jsme tak pomůcky na robotiku a výuku informatiky. Máme skoro 1100 žáků, tak jsme získali přes milion korun a nakoupili techniku, která nám chyběla,“ raduje se.
Líbí se jí také, jaký přístup k tomu zaujal Národní pedagogický institut, který je podle Červené učitelům ve škole nápomocný a pomáhá jim předmět rozeběhnout. „Navíc nám udělá audit IT a řekne nám, kde se můžeme zlepšit.“
Na rozdíl od Emmer Illové tolik zásah do ostatních předmětů nepociťuje. „Nevnímáme osekání látky. Informatikou jsme nahradili pracovní činnosti, které stejně neměly valnou úroveň. Představovala bych si rovnováhu mezi dílnami, informatikou a pozemky (předmětem na pěstování plodin a starání se o zahradu, pozn. red.),“ vysvětluje Červená a doplňuje, že děti by se o rozvoj svých digitálních znalostí měly aktivně zajímat, jelikož to po nich budou vyžadovat na každé střední škole.
Programováním k měnícímu se světu
Ředitelka intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha Jana Večerková souhlasí s odborníky z praxe, aby se v informatice i nadále učila práce s multimediálními editory. „Stejně tak by se měly učit programování všechny děti, protože je to dovednost 21. století,“ říká.
Odmítá, že ne každý žák by se po škole měl vydat na dráhu programátora, důvod podle ní spočívá v přizpůsobení se aktuálnímu digitálnímu světu. „Programování učí studenty analyzovat problémy a přemýšlet nad řešeními. To je důležité nejen ve světě, který se stává čím dál tím více založeným na technologiích. Krok po kroku mizí z trhu práce, kde stačí dělat stále se opakující úkoly,“ myslí si.
Popisuje, že se často opakuje argument, že učit se programovat je těžké a chce trpělivost, čas a spoustu pokusů a omylů, proto není vhodné pro děti na základní škole. „Já se ale ptám, co jiného by škola měla děti do života naučit, když ne schopnost vytrvat a nevzdávat se, i když jsou věci těžké?“ ptá se.
Co učitelům ještě vadí na „nové informatice“Plýtvání penězi: Emmer Illová poukazuje na to, že se kvůli novému pojetí učení informatiky musí nakoupit nová výpočetní technika. Na tu sice ministerstvo přispívá, učitelé by ale raději peníze využili na jiné pomůcky. Nedostatek aprobovaných učitelů: Informatiku v novém pojetí, včetně zmíněného programování, by ideálně měli učit zkušení programátoři. Jenže těch je ve školství minimum, z velmi špatně placených škol odchází do soukromého sektoru, kde jejich platy dosahují i pětinásobků učitelského platu. |
„Nově nastavená informatika je podstatně lepší než její původní pojetí. Informatika je vědní obor studující informace, jejich přenosy a zpracování. To je v dnešní době klíčové pro všechny děti,“ vysvětluje středoškolský učitel informatiky a taky lektor v Step IT Academy Jakub Mazuch.
Odmítá, že by v „nové informatice“ šlo na prvním stupni o programování. „Zde je cílem rozvinout logické přemýšlení: problém, úsudek, hledání optimálního řešení, řešení a následná sebereflexe,“ vnímá. Navíc podle něj často na střední školu přichází studenti, kteří mají o obsahu výuky informatiky jiné představy, následně tak kvůli nedostatku znalostí mívají problémy.
Červená mu dává za pravdu. Souhlasí, že děti na prvním stupni mají vše velmi zjednodušené. „Programy pro malé děti jsou naprosto jednoduché příkazy, aby pochopily, že když dávají příkaz automatu, musí být jednoznačný.“
Jakou bude mít informatika dál podobu, a zda se práce s multimediálními dokumenty vytratí nadobro, bude jasno po dokončení velké revize RVP pro ZŠ. Ta je po vypořádání připomínek, kterých se ministerstvu školství sešlo více než 3600. Nyní začínají rokovat oborové pracovní skupiny jednotlivých předmětů.
Covid vysál rozpočty škol. Nejsou peníze na pomůcky, hrozí pokles výplat učitelů |
