„Je to velký problém. V maturitním ročníku, ale už i dřív, jsou studenti často ztracení a neví, kam by se vydali profesně dál, natož na vysokou školu. Den pro školu považuji za skvělou možnost, jak dostat experty do škol, aby se studenti zorientovali, co by je bavilo a čemu se věnovat,“ souhlasí Jan Godek, první místopředseda Středoškolského sněmu hlavního města Prahy.
Říká, že s projektem osobní zkušenost nemá, přesto i on sám si musel najít vlastní cestu k sebepoznání, co jej baví a naplňuje, až se stal „aktivním studentem“. „Začal jsem se zapojovat do studentských organizací jako je Česká středoškolská unie nebo Středoškolský sněm,“ popisuje maturant.
Projekt Den pro školu od Nadace České spořitelny, na jehož vzniku se podílelo studio Q Designers, má podporu i ministerstva školství. To má přímo ve své Strategii 2030+, kterou se snaží naplňovat, bod, aby se škola více otevírala veřejnosti a propojila školskou půdu s reálným světem.
Ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství Jan Mušuta si od projektu mimo jiné slibuje, že se danou aktivitou podaří získat další zájemce o učitelskou profesi.
„Lidé se mohli při výběru vysoké školy rozhodnout špatně a když se postaví před třídu a vypráví o svém povolání, některé z nich to zláká na dráhu učitelů a dodělávají si pedagogické minimum. Učí třeba na částečné úvazky, ale učí,“ těší ho. Trend potvrzuje i organizace Začni učit!, která se na rekvalifikaci zaměřuje.
Studenti neví, k čemu jim znalosti budou
Z průzkumu společnosti Median v roce 2017 vyplývá, že 46 procent středoškoláků není spokojeno se školou. Mezi hlavní důvody řadili obavu, že znalosti nevyužijí v reálném životě a také rozčarování z vybraného oboru.
Kariérní poradce a talentový psycholog Valerij Seničev z Education.cz pro iDNES.cz v nedávném rozhovoru přiznal, že studenti mívají často romantické představy o povoláních, studium či samotná praxe je ale mnohdy zaskočí natolik, že své plány přehodnotí.
„Když jsme přemýšleli o tom, jaký vzdělávací program rozjet, měli jsme několik požadavků. Neměl být pragocentrický, ale po všech koutech republiky, jeho trvání mělo mít několik let a ne jednu sezonu a také, aby děti i dospělé posouval,“ přibližuje místopředseda správní rady Nadace České spořitelny Karel Valo.
Doplňuje, že za jediný rok se do projektu zapojilo přes 400 základních a středních škol a odborníci již oslovili svými přednáškami ve výuce přes 10 tisíc dětí.
Dětem v životě pomůžou stáže a práce, ne ambice rodiče, říká kariérní poradce |
Den pro školu není zaměřený pouze na vrcholové manažery, registrovat se coby dobrovolník může klidně i instalatér nebo odborník na startupy nebo herec. Škola si pak sama vybírá, koho osloví a jakou formou se přednáška uskuteční. Někteří lidé chodí přímo do škol, jiní se připojí pomocí videa a přes kamery mobilů či notebooků ukazují své prostředí, jiní zase mohou děti po svém pracovišti přímo provést.
„U nás na škole si děti vybírají v rámci určitých oblastí odborníky samy. Probíhá diskuze, kdy se pětadvacet dětí, každé s jiným názorem, musí dohodnout na jednom konkrétním člověku. Už jen při výběru se učíme mnoho kolektivních dovedností,“ říká učitelka ze ZŠ Vlašim Jarmila Klaudysová.
Její škola je v projektu od začátku a návštěv odborníků chtějí využívat i nadále. „Děti se ptají, proč se to učí, k čemu jim to bude. Ne že bychom jim nedokázali odpovědět, ale odpověď od expertů z oboru je pro ně přínosnější. Když přijdou, mluví s dětmi o tom, kde dovednosti a znalosti v profesi využijí. Jsou to střípky, které jim při vzdělávání pomohou,“ doplňuje Klaudysová.
Dětem přibylo informatiky na úkor planet nebo Newtona. Chyba, míní experti |
„Pokaždé odcházím pozitivně překvapený. Děti jsou připravené, mají nachystané otázky. Oproti mé generaci jsou víc informované. Velký problém vidím v odtržení škol od praxe. Možná stačí přijít a říct dětem to, co bychom si sami přáli, abychom věděli a znali na základní škole o povoláních. Nemusíte být TOP manažer, inspirovat svým příběhem může kdokoliv,“ míní Tomáš Cironis, odborník na startupy a investování.
